Článek se zabývá dějinami souostroví Svalbard. Příčinou objevení Svalbardu byla Tordesillaská smlouva, která roku 1494 rozdělila svět mezi Portugalsko a Španělsko. Ostatní země byly nuceny hledat námořní cesty skrze polární oblasti. Svalbard byl objeven roku 1596 a od té doby sloužil různým státům k lovu zvířat, těžbě nerostů a výzkumu. Všechny tyto zájmy roku 1925 vyřešila Svalbardská smlouva.
K dalšímu čtení v Živě
90 let Josefa Svobody a jeho zřetelná stopa v kanadské Arktidě (2019, 4)
Recenze: Josef Elster, Oleg Ditrich, Martin Hanáček (eds.) a kolektiv autorů: Polární ekologie Svalbardu (2025, 5)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
This article deals with the history of the Svalbard archipelago. The discovery of Svalbard was a consequence of the Treaty of Tordesillas, which in 1494 divided the world between Portugal and Spain. Other countries were forced to seek maritime routes through the polar regions. Svalbard was discovered in 1596 and since then has served various states for animal hunting, mineral extraction, and scientific research. All of these interests were resolved in 1925 by the Svalbard Treaty.
-
Ostrov Západní Špicberk. Orig. Z. Engel
-
Výřez z mapy zhotovené r. 1598 podle objevů třetí Barentsovy expedice z let 1596–97 (blíže v textu). Mapa zachycuje trasu expedice a historicky první kartografické znázornění Svalbardu, označeného zde Hetnieuwe land. Převzato z Wikimedia Commons v souladu s podmínkami použití
-
Okraj ledovce Nordenskiöldbreen v zátoce Adolfbukta na Západním Špicberku. Ledovce stékající k mořskému pobřeží jsou typickým rysem svalbardské krajiny, ačkoli ledové šelfy splývající na mořské hladině se rychle rozpadají. Foto M. Hanáček (2013)
-
Špičaté vrcholky obklopující ledovec Hansbreen v Hornsundu na západním okraji ostrova Západní Špicberk. Foto V. Kavanová
-
Osada Smeerenburg na obraze z r. 1639. Autorem díla je Cornelis de Man, originál vlastní Rijksmuseum Amsterdam. V popředí vidíme porcování uloveného kytovce a vyvařování tuku ve venkovních kotlích, v pozadí ubikace velrybářů. Pracovalo se intenzivně, protože lovná sezona byla kvůli zámrzu moře krátká. Převzato z Wikimedia Commons v souladu s podmínkami použití
-
Svalbard (Spitsbergen) na výřezu mapy Jacoba Theunise z r. 1715. Zdroj: Norsk Polarinstitutt
-
Hornická osada Sveagruva ve vnitřní části Van Mijenfjordu téměř uprostřed ostrova Západní Špicberk, 20. léta 20. století. Po kolejích bylo uhlí vyváženo z dolů na pobřeží a odtud pak nakládáno na lodě. Foto A. Eklöv. Svalbard museum, sbírka fotografií, s poděkováním za laskavé poskytnutí
-
Důl ve svazích nad Longyearbyenem, aktivní v letech 1937–68. Foto M. Hanáček (2011)
-
Longyearbyen, 14. srpna 1925. Slavnostní ceremoniál vyhlášení norské suverenity nad Svalbardem a začátek platnosti Svalbardské smlouvy. Na řečnickém pódiu stojí norský ministr spravedlnosti Paal Berg. Fotografie od neznámého autora. Svalbard museum, sbírka fotografií, s poděkováním za laskavé poskytnutí
-
Město Pyramiden s lanovkou stoupající ke štole ve svahu stejnojmenné hory. Foto M. Hanáček (2015)
-
Stavba terénní základny Nostoc, součásti České arktické výzkumné stanice Josefa Svobody (více o něm v Živě 2019, 4: XCIV–XCVI), v zálivu Petuniabukta (srpen 2015). Foto P. Luláková
-
Svalbard se kromě vědeckého působiště stal atraktivní turistickou destinací. Veřejnost přitahuje drsná krajina a možnost spatřit volně žijící polární živočichy. Ikonickým je třeba sob špicberský (Rangifer tarandus platyrhynchus). Foto M. Hanáček (2011)