Návrat zubrů, divokých koní a praturů přetváří českou krajinu v měřítku stovek hektarů. Jak ale spolehlivě zkoumat jejich vliv na vegetaci? Metody dálkového průzkumu Země pro nás vyhodnotí celé území naráz, vidí však jen „spektrum“, nikoli druhy. Botanik rozezná v terénu každou bylinu, zvládne ale jen zlomek plochy. Na příkladu pastevní rezervace v Milovicích ukazujeme, proč se obě metody neobejdou jedna bez druhé – a jak snadno může i přesná klasifikace satelitního snímku napovědět pravý opak skutečné biologické hodnoty. Podrobněji se tématu věnujeme v článku v kuléru této Živy.
The return of large herbivores to the Czech landscape is changing vegetation across hundreds of hectares. But how can we reliably study their impact on vegetation? In the associated article, we reflect on the advantages and limitations of remote sensing and field botanical mapping. The example of the Milovice pasture reserve shows that even accurate satellite classification may misrepresent the biological value of grasslands. We conclude that the two methods complement each other.
-
Bezzásahový režim po 32 letech – mapy struktury (vlevo) a společenstev (uprostřed), vytvořené řízenou klasifikací satelitního snímku SPOT-7 s rozlišením 1,5 m, trénovanou na 187 fytocenologických snímcích, a týž porost okem pozorovatele (vpravo). Klamná pestrost: blokovaná sukcese. Na úrovni společenstev naznačuje klasifikace vysokou heterogenitu porostu. Jenže pestrost tu vytvářejí konkurenčně zdatné trávy – třtina křovištní (Calamagrostis epigejos, červeně) a válečka skalní (Brachypodium rupestre), spolu s druhově ochuzenou podobou společenstva Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati. Degradovaný stav trávníku potvrzuje i mapa struktury – skoro celou plochu zaujímá jediná třída vysokostébelných trávníků, přerušená jen rozptýlenými stromy a křovinami. Orig. D. Jirků, foto M. Jirků
-
Trofický rewilding – struktura )vlevo) a společenstva (uprosřed). Klamná jednotvárnost: nízká pestrost na úrovni společenstev tu neznamená nízkou ochranářskou hodnotu, právě naopak. Dominuje jediné společenstvo Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, ale v druhově bohaté, květnaté podobě, v níž přirozená pastva velkých kopytníků vytváří jemno zrnnou mozaiku vysokostébelných, krátko stébelných a řídkých trávníků, s pěšinami a prachovými koupališti (vpravo). Ukázka nezbytnosti dálkového monitorování vegetace na úrovni složení společenstev i struktury. Struktura porostu vedle druhového složení spoluurčuje pestrost mikro stanovišť. Pozornost si zaslouží i to, že společenstvo Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati na plochách bez jakéhokoli managementu, nebo tam, kde se pasou velcí kopytníci, vypadá pokaždé stejně. Pod jednou nálepkou se však může skrývat porost degradovaný, stejně jako druhově bohatý. Pravou hodnotu zde neindikuje název společenstva, ale diverzita porostu a jeho strukturní mozaika. Dálkový průzkum je tu mimořádně užitečný, poslední slovo má ale ověření v terénu. Orig. D. Jirků, foto M. Jirků