Návrat zubrů, divokých koní a praturů přetváří českou krajinu v měřítku stovek hektarů. Jak ale spolehlivě zkoumat jejich vliv na vegetaci? Metody dálkového průzkumu Země pro nás vyhodnotí celé území naráz, vidí však jen „spektrum“, nikoli druhy. Botanik rozezná v terénu každou bylinu, zvládne ale jen zlomek plochy. Na příkladu pastevní rezervace v Milovicích ukazujeme, proč se obě metody neobejdou jedna bez druhé – a jak snadno může i přesná klasifikace satelitního snímku napovědět pravý opak skutečné biologické hodnoty. Podrobněji se tématu věnujeme v článku v kuléru této Živy.

The return of large herbivores to the Czech landscape is changing vegetation across hundreds of hectares. But how can we reliably study their impact on vegetation? In the associated article, we reflect on the advantages and limitations of remote sensing and field botanical mapping. The example of the Milovice pasture reserve shows that even accurate satellite classification may misrepresent the biological value of grasslands. We conclude that the two methods complement each other.