Návrat velkých kopytníků do české krajiny mění vegetaci na stovkách hektarů. Jak ale spolehlivě zkoumat jejich vliv na vegetaci? V článku se zamýšlíme nad výhodami a limity dálkového průzkumu Země a terénního botanického mapování. Na příkladu pastevní rezervace v Milovicích ukazujeme, že i přesná satelitní klasifikace může o biologické hodnotě trávníků vypovídat mylně, a docházíme k závěru, že se obě metody vzájemně doplňují.
K dalšímu čtení v Živě
Co je to fytocenologický snímek (2010, 6)
Osud vojenských prostorů: krajiny protékající mezi prsty (2020, 5)
Vojenské prostory: příroda mezi lesem a „nelesem“ (2020, 6)
Globální fotosyntéza suchozemských ekosystémů: od chloroplastu po kontinent (2025, 4)
Lidar: světlo, které odhaluje skrytou tvář krajiny (2025, 5)
The return of large herbivores to the Czech landscape is changing vegetation across hundreds of hectares. But how can we reliably study their impact on vegetation? In this article, we reflect on the advantages and limitations of remote sensing and field botanical mapping. The example of the Milovice pasture reserve shows that even accurate satellite classification may misrepresent the biological value of grasslands. We conclude that the two methods complement each other.
