ŽIVA

Biosmršť: bleskové mapování nepůvodních druhů v ČR

Bioblitz Biosmršť je třídenní (víkendová) výzkumná akce pořádaná v České republice od roku 2022. Hlavním cílem je sběr dat o rozšíření cílových nepůvodních druhů rostlin a živočichů za pomoci dobrovolníků z řad široké veřejnosti. Výsledky tohoto projektu občanské vědy lze využít např. v praktické ochraně přírody.

Více na www.biosmrst.cz

Děkujeme všem občanským vědcům, kteří se do předchozích ročníků akce Biosmršť zapojili, a přispěli tak k rozšíření znalostí o výskytu sledovaných nepůvodních druhů rostlin i živočichů v České republice. Budeme moc rádi, když se zapojíte i letos! Přejeme vám spoustu dalších zajímavých pozorování a těšíme se na spolupráci i v tomto roce.

Internetové odkazy

Projekty občanské vědy City Nature Challenge www.citynaturechallenge.cz a NAJDI.JE www.najdije.cz

Portál www.inaturalist.org

Databáze české flóry a vegetace Pladias https://pladias.cz/

Mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů Biolib www.biolib.cz

Mezinárodní databáze Global Biodiversity Information Facility (GBIF) www.gbif.org

Fotografický atlas ČR www.fotoatlas-rostlin.cz

The Biosmršť bioblitz is a three-day (week­end) research event organised in the Czech Republic since 2022. The main aim is to collect data on the distribution of target non-native plants and animals with the help of public volunteers. The results of this citizen science project can be used, for instance, in practical nature conservation.

Obrazové přílohy

• Záhlaví úvodní stránky projektu Biosmršť 2023 na iNaturalistu. Na webu najdete základní statistické údaje, tedy přehled pozorování, druhů, identifikátorů – členů, kteří rostliny a živočichy z nahraných fotografií určili nebo jejich určení potvrdili, a pozorovatelů – autorů nahraných pozorování, včetně např. žebříčků nejaktivnějších pozorovatelů, nejčastějších pozorování a nejčastěji zaznamenaných druhů. Foto K. Štajerová
  
• Ostrolist poléhavý (Asperugo procumbens) má původní areál ve Středo zemí. V České republice je nepůvodním druhem, zdomácnělým archeofytem, který byl prostřednictvím člověka na naše území neúmyslně zavlečen. V posledních letech se začal hojně šířit, např. v Praze se „náhle“ objeví téměř v každé nově zrekonstruované ulici. Foto K. Štajerová
  
• Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata) je u nás nepůvodním druhem, přechodně zavlečeným neofytem, který pochází z Asie. Byl záměrně vysazen jako okrasná dřevina a je stále častěji využíván nejen v parcích, ale i do stromořadí v ulicích (např. na sídlišti v Čelákovicích). Snadno se šíří semeny do okolí. V podrostu jednoho dospělého stromu můžeme najít i desítky semenáčů. Foto K. Štajerová
  
• Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) pochází z Asie a byl úmyslně introdukován do ČR jako okrasná dřevina. Na našem území jde o jeden z nejproblematičtějších nepůvodních druhů, jehož likvidace je poměrně komplikovaná (blíže v textu). Je hodnocen jako invazní neofyt a zároveň je zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Šíří se převážně v městských aglomeracích, ale pomalu proniká i dále do krajiny. Limity jeho šíření jsou nyní předmětem bližšího studia. Foto K. Štajerová
  
• Za původní areál lupiny mnoholisté neboli vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) je považována Severní Amerika. Do ČR byla úmyslně introdukována jako okrasná rostlina. Jde tedy o nepůvodní druh, invazní neofyt, rovněž na unijním seznamu. V dnešní době ji najdeme téměř po celém našem území s těžištěm výskytu v pohraničních horách. Foto K. Štajerová
  
• Slunéčko východní (Harmonia axyridis) může být občas i užitečné, a to ve chvíli, kdy se živí na mšicích. Foto D. Sládková, účastnice Biosmršti
  
• Neúspěšný pokus larvy slunéčka východního (Harmonia axyridis) o predaci nepůvodní ploštice blánatky lipové (Oxycarenus lavaterae), která zřejmě unikla díky funkční chemické ochraně. Foto D. Sládková, účastnice Biosmršti
  
• Housenka zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na své hostitelské rostlině zimostrázu vždyzeleném (Buxus sempervirens). Foto K. Štajerová
  
• Mapy pozorování 13 z 18 rostlinných druhů zaznamenaných během posledního ročníku Biosmršti, který se konal o víkendu 25.–28. května 2023. Nejčastěji zaznamenanými druhy byly pajasan žláznatý (87 pozorování), lupina mnoholistá (54), čistec vlnatý (Stachys byzantina, 17) a rukevník východní (Bunias orientalis, 17). Orig. K. Štajerová a kol.
  
• Kosatec krvavý (Iris sanguinea) se liší od kosatce sibiřského (I. sibirica) v kresbě listenů a okvětních lístků. Kosatec krvavý má listeny nápadně červenofialově zbarvené a vnější okvětní lístky mají na ploše víceméně jednolitou modrofialovou kresbu. oba druhy se běžně pěstuje v kultuře a může zplaňovat. Dosud ale nebyli na území ČR zaznamenáni jejich kříženci. Koláže k problematice určování těchto dvou druhů, připravené pro plánovaný Fotografický atlas rostlin ČR (www.fotoatlas-rostlin.cz), poskytla Alena Lepší. Foto P. Kúr (celkový habitus a květ), M. Hroneš (listen).
  
• Kosatec sibiřský (Iris sibirica) má listeny zelené, aspoň zčásti blanité (suchomázdřité) a vnější okvětní lístky mají na svrchní straně fialové žilkování na bílém podkladu. Tento druh se běžně pěstuje v kultuře a může zplaňovat. Koláž k problematice určování druhu, připravené pro plánovaný Fotografický atlas rostlin ČR (www.fotoatlas-rostlin.cz), poskytla Alena Lepší. Foto J. Lukavský (celkový habitus), L. Zdařil (květ) a F. Lamla (listen)
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.