ŽIVA

Putování po Zlaté stoce za kulturním dědictvím Třeboňska

Zlatá stoka na Třeboňsku je opředena mnoha bájemi vázajícími se k okolnostem jejího založení a vzniku. Aby také ne, vždyť 49 km dlouhý uměle vyhloubený kanál má po odečtení mlýnských stupňů převýšení jen 13 m, průměrný sklon je tedy neuvěřitelných necelých 30 cm na kilometr. To je hodnota hraničící s malým zázrakem, uvědomíme-li si, v jaké době byla založena a jakými technickými prostředky vyměřena. Pokud dnes hovoříme o energeticky čisté ekonomice, poskytuje třeboňský rybniční systém příklad trvalé udržitelnosti. Oproti klecovým chovům na rybích farmách by stávající hospodaření bylo docela ekologické, kdyby se oprostilo od prioritního důrazu na maximalizaci výnosu. Zlatá stoka představuje dílo mimořádného významu, ne nadarmo se celá soustava rybníků propojená systémem stok s hlavní osou podél Zlaté stoky ucházela o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Přitom jde o dílo stavebně spíše jednoduché a oč je v krajině nenápadnější, o to je hospodářsky významnější.

O přírodovědně zajímavých lokalitách pojednává článek Putování po Zlaté stoce za přírodním dědictvím Třeboňska (Živa 2022, 2).

Obrazové přílohy

• Značená cesta podél Zlaté stoky vede mezi Třeboní a rybníkem Rožmberk po okraji mokrých luk a náletových vrbin. Foto T. Kučera
  
• Dvořiště je nejstarší rybník na Třeboňsku. Vypouští se průrvou ve skalním prahu do bývalého koryta Miletínského potoka. Foto T. Kučera
  
• Dvořiště je nejstarší rybník na Třeboňsku. Do původního přirozeně meandrujícího koryta je zde svedená i Zlatá stoka, voda do Káňova se přepouští spodní výpustí. Foto T. Kučera
  
• Dvořiště je nejstarší rybník na Třeboňsku. Funkce přelivu spočívá v ochraně hráze před přetečením v případě povodňové vlny. Foto T. Kučera
  
• Akvadukt přes Odlehčovač ukazuje výškové rozdíly v komplikované soustavě přívodních náhonů a odvodňovacích kanálů rybniční soustavy na Třeboňsku. Foto T. Kučera
  
• Akvadukt přes Podřezanskou stoku ukazuje výškové rozdíly v komplikované soustavě přívodních náhonů a odvodňovacích kanálů rybniční soustavy na Třeboňsku.
  
• Přímo v centru Třeboně se za Tyršovým stadionem nachází křížení Zlaté stoky se stokou odvodňující rybník Svět do mokrých luk. Foto T. Kučera
  
• Novogotická Schwarzenberská knížecí hrobka byla postavena v letech 1875–77. Je obklopena hvězdicí pěti cest s průhledem na sever. Foto T. Kučera
  
• Schwarzenberská knížecí hrobka s okolním krajinářským parkem byly založeny na zemědělské půdě v poslední čtvrtině 19. století. Jde o unikátní novogotickou stavbu dokonale zasazenou do krajiny, skrytou okolní vegetací, která má přirozený charakter, ačkoli byla vysazena (v popředí solitérní habr obecný – Carpinus betulus). Hrobku navrhl vídeňský architekt Fridrich von Schmidt, autor slavné novogotické radnice Rathaus. Foto T. Kučera
  
• Borovice tuhá (Pinus rigida) je charakteristická neobvyklým větvěním se svazečky jehlic na kmeni i silných větvích. Foto T. Kučera
  
• Nedaleko Schwarzenberské knížecí hrobky roste vysazená severoamerická borovice tuhá (Pinus rigida), která ve své domovině přežívá mírné požáry mimo jiné díky silné borce a schopnosti zmlazovat přímo na kmeni a větvích. Foto T. Kučera
  
• Úchvatná barokní socha Anděla strážce z r. 1721 stávala v parku nedaleko kostela sv. Jiljí přímo pod borovicí tuhou. Dnes je zpět nedaleko původního místa v uzavřeném areálu Opatovického mlýna, bohužel z hráze Opatovického rybníka je vidět jen zezadu. Foto T. Kučera
  
• Seníky doslova dotvářejí charakter kulturního dědictví mokrých luk u Třeboně, kdysi se v nich uchovávalo seno až do zimy. Dnes jsou prázdné, rozpadající se jsou postupně nahrazovány nově postavenými. Foto T. Kučera
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.