RNDr. Miloslav Studnička, CSc.

Absolvoval studium odborné botaniky se zaměřením na geobotaniku a taxonomii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti je ředitelem Botanické zahrady v Liberci. V r. 1989 obhájil dizertační práci pod vedením akademika Slavomila Hejného na téma Studie kriticky ohroženého druhu Pinguicula bohemica se zřetelem na možnosti jeho záchrany. Svojí vědeckou i publikační činnost soustřeďuje především na xerotermní vegetaci Českého středohoří, slatinnou vegetaci na Českolipsku, některé rezervace Broumovska a Jizerských hor, dále pak na masožravé rostliny a orchideje (včetně exotických druhů) a na kapradiny. Během působení v liberecké botanické zahradě popsal několik nových druhů pro Mexiko a několik nových kultivarů masožravých rostlin. Věnoval se botanice na expedicích do Makaronésie, Brazílie, Nikaraguy, Venezuely, Mexika a Indie. Za těžiště své práce považuje populárně vědeckou činnost, mimo jiné je spoluautorem architektonických projektů všech současných expozic Botanické zahrady Liberec, kde také pořádá naučné výstavy.

V Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., vyšly M. Studničkovi knihy Masožravé rostliny (2006) a Kapradiny - Atlas domácích a exotických druhů (2009), který je dosud nejobsáhlejším přehledem kapradin v české literatuře. Publikace se věnuje jejich systému, rozmnožování, pěstování a ekologii, text je doplněný bezmála 500 fotografiemi ze sbírek botanických zahrad, nebo pořízených ve volné přírodě po světě i v české krajině. V r. 2011 vydalo Nakladatelství jeho knihy povídek S botanikem v tropech 1–3 (Venezuela, Brazílie, Nikaragua, Mexický jih).

Články v Živě


Aktuality

Čtvrté číslo Živy přináší řadu témat: Život na tom, co se pohybuje – symforiontní nálevníci od Jiřího Vávry, Epibionti aneb Život na životě od Jana Votýpky a Tomáše Urfuse, Interakce modrého světla a hormonu auxinu v růstu rostlin od Terezy Kozákové, Rak nažloutlý – nález prvního jeskynního raka na Nové Guineji od Jiřího Patoky, Tvář jihomoravského luhu se mění od Mladena Kaděry, Národní park Amboseli – malý rozlohou, velký charakterem od Jaroslava Valenty a Josefa Rafaje, Možná nás motýl přežije – k aktuálnímu stavu hnědáska osikového od Vladimíra Vrabce, Terezie Bubové a Martina Kulmy. Můžete se také těšit na pokračující seriály Fenomén Velká Kotlina 4. Lišejníky a mechorosty od Josefa Haldy, Magdy Zmrhalové a Lea Bureše, Rok českých pralesů IV. Narušením k dynamice od Pavla Šamonila a koletivu autorů, Postřehy z Bělověžského pralesa II. Vývoj hemiborálního lesa od Tomáše Kučery, Oskeruše – zapomenutý ovocný strom II. od Víta Hrdouška a Zdeňka Spíška, a v neposlední řadě zoologické seriály Ostnojazyčné ryby řádu Osteoglossiformes 4. Nožovci, Kojení ve stínu koní 2. Srovnání tří druhů zeber od Jana Pluháčka a kolektivu autorů, Indiánskou stopou od Ondřeje Pivody.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného je 294 Kč za šest čísel Živy (tedy 49 Kč za jedno číslo). Dvouleté předplatné stojí 568 Kč. Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. V roce 2003 oslavila Živa dvě významná jubilea – 150. výročí od svého založení Janem E. Purkyněm a 50 let nepřetržitého současného vydávání.