Skrytá rozmanitost pod vodní hladinou: evoluce druhově nejbohatší skupiny obratlovců

Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) představují nejpočetnější skupinu obratlovců na Zemi a do dnešního dne bylo popsáno přes 32 500 druhů ryb z více než 500 čeledí a 72 řádů. Během evoluce paprskoploutvých ryb (a zejména odvozené skupiny Percomorpha) došlo k výraznému nárůstu biodiverzity a morfologické rozmanitosti, ale velmi často také k vývoji podobných struktur u nepříbuzných skupin (konvergenci). Také díky tomuto jevu zůstávají příbuzenské vztahy některých skupin ryb doposud nejasné. V poslední době se podařilo fylogenetické vztahy ryb částečně vyřešit díky metodám molekulární genetiky, a to včetně zpracování informace z celých genomů. Ve dvou článcích tohoto čísla shrnujeme základní členění rybovitých obratlovců na Zemi, objasnění příbuzenských vztahů mezi hlavními liniemi ryb, a v kulérové příloze pak přinášíme aktuální verzi fylogeneze paprskoploutvých ryb.

 

Ray-finned fishes (Actinopterygii) are by far the most diversified group of vertebrates on Earth, and there are currently more than 32 500 valid species in about 500 fa­milies and 72 orders. The diversity of ray-finned fishes has increased dramatically during their evolution, particularly in the modern group of Percomorpha. This also includes high morphological diversity of body shapes. However, in many cases si­milar morphological structures have evolved in different fish groups independently (by convergence). This is one of the reasons why evolutionary relationships within several fish lineages still remain unclear. Recently, fish phylogeny has been reconstructed based on molecular ge­netic data, including whole genome sequen­cing. In this issue we present two articles on general relationships among the main lineages of fishes and the current version of the phylogeny of the ray-finned fishes.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality

Z připravovaného obsahu Živy 5/2017:

Nová Živa bude opětovně obsahem monotematická a rozsahem výrazně rozšířená, v letošním roce zaměřená na mikroskopické houby. V čísle můžete najít mimo jiné články Původ hub od Ondřeje Koukola, Evoluce genomu hub v závislosti na jejich ekologii od Terezy Veselské, Život na hraně: extremofilní houby od Františka Sklenáře, Mykobiota podzemních prostor a Půdní houby od Aleny Novákové, Endofyty – všudypřítomní kolonizátoři rostlinných pletiv od Ondřeje Koukola a Zuzany Haňáčkové, dále např. články Symbióza, kam se podíváš – O arbuskulárně mykorhizních houbách a soužití s rostlinami od Terezy Konvalinkové, Houbové choroby asimilačních orgánů jehličnanů v ČR od Dagmar Palovčíkové, Entomopatogenní houby – nerovný souboj od Aleny Kubátové, Neviditelná tajemství domácích mazlíčků aneb Houbová onemocnění kůže přenášená zvířaty od Adély Čmokové, ale také Mikrosporidie: houby, co nevypadají jako houby, aneb Sestry říše Fungi? od Jiřího Vávry a mnohá další témata. Nejen středoškolští pegagogové a studenti mohou využít článek z rubriky K výuce tentokrát na téma Fascinující houby – jak o nich učit a kde je najít od Barbory Koudelkové a Ondřeje Koukola.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného je 294 Kč za šest čísel Živy (tedy 49 Kč za jedno číslo). Dvouleté předplatné stojí 568 Kč. Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. V roce 2003 oslavila Živa dvě významná jubilea – 150. výročí od svého založení Janem E. Purkyněm a 50 let nepřetržitého současného vydávání.