Asi každý z nás se už někdy v létě zanořil do chladivých vod rybníka, pískovny nebo zatopeného lomu. Někdy ke koupání čirá, průhledná voda přímo vybízí, ale takových vod je pohříchu málo; v našich krajích se v přírodě musíme často spokojit s vodou, do které moc nevidíme, protože je zakalená, zelenavá, zkrátka „špinavá“. Někdy dokonce koupání oželíme, protože se nám do „hrachové polévky“ či naplavenin čehosi v barvě svinibrodské zeleně nechce, nebo je voda sice čirá, ale museli bychom se prodírat spletí vodního rostlinstva, v obou přípa­dech často ještě po kotníky v bahně. Voda v rybníce zkrátka „žije“ – a žije hodně po svém, podle pravidel, která jsou suchozemcům poměrně vzdálená. Pokusíme se nyní virtuálně nahlédnout pod hladinu a podívat se, jak to tam funguje.

Navazující téma

Jak (ne)snadné je mít rybník s čistou vodou – příběh Velkého Boleveckého rybníka v Plzni (2022, 3)

K dalšímu čtení v Živě

Mořský plankton, jak ho neznáte (2021, 3)

Voda je divná (a díky za to) (2022, 2)