Článek se věnuje lišejníkům v Českém krasu u příležitosti 50. výročí založení CHKO Český kras. Celkem je z oblasti známo 466 druhů lišejníků. Text podává přehled hlavních substrátů a druzích lišejníků, které se na nich vyskytují, připomíná druhy z Barrandienu popsané pro vědu a věnuje se také dynamice lišejníkových společenstev v čase (znečištění, těžba, zarůstání).
K dalšímu čtení v Živě
Popelka princeznou – výjimečná druhová bohatost lišejníků v dlouho osídlené střední Evropě (2022, 6)
Český kras - stanovení úrovně znečištění prostředí pomocí lišejníků (2004, 3)
Citovaná a použitá literatura:
ČERNOHORSKÝ Z. (1942): Lišejníky Velké Hory. – Sborn. Čes. Akad. Techn., Praha, 16/6: 513-516.
HILITZER A. (1925): Etude sur la végétation épiphyte de la Bohême. – Spisy Přírod. Fak. Karl. Univ., Praha, 41: 1-202.
KLIKA J. (1928): Geobotanická studie rostinných společenstev Velké hory u Karlštejna. – Rozpr. Čes. Akad. Věd. Um., ser. math.-natur., Praha, 37/12: 1-42.
LANÍK J. (2009): Velký příběh – 120 let Králodvorské cementárny 1889-2009. – Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost – Závod Králův Dvůr-Radotín, 233 p.
MANN W. (1825): Lichenum in Bohemia observatorum dispositio succinstaque destriptio. – 108 p., Pragae.
SERVÍT, M. (1910): Zur Flechtenflora Böhmens und Mährens. – Hedwigia, Dresden, 50: 51-85.
SUZA J. (1943): Dvě pozoruhodné botanické lokality na Berounsku. - Krása Našeho Domova, Praha, 35: 94-95.
SVOBODA D. et al. (2014): Lišejníky Českého krasu: shrnutí výzkumů a soupis druhů. [Lichens of the Český kras/Bohemian Karst (Central Bohemia, Czech Republic): a summary of previous surveys and a checklist of the area. – Bohemia centralis 32: 213–265.
This article focuses on lichens in the Bohemian Karst on the occasion of the 50th anniversary of the founding of the Bohemian Karst Protected Landscape Area. A total of 466 lichen species are known in this area. The text gives an overview of the main substrates and the types of lichens growing on them, recalls the species from Barrandien described for science and also deals with the dynamics of lichen communities over time (e.g., pollution, mining and overgrowth).
-
V Českém krasu bádal také profesor Univerzity Karlovy Zdeněk Černohorský. Drobný cyanolišejník lišejka Černohorského (Peccania cernohorskyi) byl odsud pro vědu popsán v r. 1935. Fotografie pochází z typové lokality u Svatého Jana pod Skalou. Foto D. Svoboda
-
Údolí Berounky pod Srbskem před r. 1872, uprostřed ještě neodtěžené skály a holé spasené stráně. Litografie z knihy Čechy (Ottovo nakladatelství, Praha 1897).
-
Údolí Berounky pod Srbskem v r. 2003, uprostřed již opuštěný Tomáškův lom, skály jsou z velké části odtěžené a stráně zarůstají vegetací. Foto D. Svoboda
-
Bradavnice číškovitá (Polyblastia cupularis), lišejník se spíše boreálně-montánním rozšířením, ukazuje na inverzní charakter některých roklí v Českém krasu. Kupkovité plodničky mají až 1 mm v průměru. Foto D. Svoboda
-
Terčoplodek vakovitý (Solorina saccata) patří vůbec k prvním lišejníkům historicky udávaným z Českého krasu. V současnosti tento ohrožený druh známe pouze ze dvou míst – od ústí Kačáku do Berounky (na snímku) a z jedné skalky v Radotínském údolí. Foto D. Svoboda
-
Kriticky ohrožený terčovník chloupkatý (Phaeophyscia hirsuta) má v Českém krasu několik lokalit. Zhruba 1 mm široké laloky nesou na svrchní straně bílé chloupky. Foto D. Svoboda
-
Na diabasové drolině a ve spárách skal vzácně narazíme na dutohlávku kustřebkotvarou (Cladonia peziziformis), ohrožený druh mírně bazických, narušených půd. Foto D. Svoboda
-
Blýskavku žlutou (Fulgensia fulgens) najdeme kromě přirozených lokalit i na druhotných stanovištích na disturbované půdě opuštěných vápencových lomů. Foto D. Svoboda
-
Terčovka tmavá (Xanthoparmelia pulla var. pokornyi) patří k typickým lišejníkům kyselejších skalních substrátů, které přecházejí z korovité růžicovité stélky přitisklé ke kameni v stepního běžce suchých trávníků. V Českém krasu roste hojně na diabasech u Hostimi. Foto D. Svoboda
-
Provazovka matoucí (Usnea substerilis) na trnce obecné (Prunus spinosa) na zarůstající louce. Trnkoviště bez přímého vlivu eutrofizace bývají díky dostatku světla a vhodnému mikroklimatu hostitelem některých zajímavých epifytů. Foto D. Svoboda
-
Silná prašnost vápencových lomů se projevuje i na lišejnících, v okolí lomů dominují nitrofilní, neutrofilní druhy, které snášejí vysoké koncentrace dusíku nebo vápencového prachu a naopak zde zcela chybějí acidofyty oligotrofní borky, vyžadující nízké hodnoty pH a nízké koncentrace živin. Zde šedobílý terčovník odstávavý (Physcia adscendens) a žlutý terčník zední (Xanthoria parietina) na dubové větévce naproti Kruhovému lomu u Tetína. Foto D. Svoboda
-
Detail horní plošky exponovaného skalního výchozu vápence s minimálně 7 druhy lišejníků. Některé mají endolitickou stélku, tedy zanořenou do vrchní navětralé vrstvy skalního podloží. Přirozené skalní výchozy jsou na rozdíl od lomových odkryvů na lišejníky často velmi bohaté. Foto D. Svoboda
-
Jasanovka brvitá (Anaptychia ciliaris) – druh světlých dubových lesů a starých alejí. Je mírně nitrofilní, avšak náchylný na znečištění ovzduší. Jeho stélky jsou nápadné dlouhými brvami a u dobře vyvinutých stélek i tmavými plodnicemi. Dočkáme se jeho opětovného rozšíření v Českém krasu? Foto D. Svoboda
-
Hávnatka křivožebrá (Peltigera venosa) je v Českém krasu vyhynulým druhem, který byl naposledy sbírán Z. Černohorským v roce 1931 (herbář PRC). Druh s fotobiontem zelenou řasou Coccomyxa, extrémně náchylný na znečištění prostředí, před druhou světovou válkou hojný na holé půdě na okrajích cest, polí, v mechu. Foto D. Svoboda