Čeleď veloziovitých (Velloziaceae), v současnosti řazená do řádu pandánotvarých (Pandanales), má přes 300 rozlišovaných druhů, z nichž zhruba třetina je známa pouze z jednoho botanického sběru (typu). V Novém světě zahrnuje rody Barbacenia (včetně Ayltonia a Burlemarxia) se 102 druhy, Vellozia (125), Nanuza (3) a Barbaceniopsis (4). Článek shrnuje část bádání o této fascinující čeledi, jež vyšla v on-line knize Vellozias – Pandas of the Plant World (Alves 2023). Je popsána jejich dlouhověkost a pomalý růst zjištěný při dlouhodobém sledování populací, zvláštní morfologické a fyziologické adaptace na oheň, období sucha, vzácná pozorování jejich interakcí s opylovači a ničení jejich přírodních stanovišť.
Téma navazuje (s opravami) na článek Velozie – rostliny vyžadující oheň (Živa 1989, 4).
K dalšímu čtení v Živě
Brazilské rostliny kamenitých plání (1990, 3)
Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů (2018, 6)
Polinační syndromy (2018, 6)
Doporučená kniha k tématu
ALVES, Ruy José Válka. Velloziaceae – Pandas of the Plant World. e-pub: 7 July 2023. ISBN 978-1-4475-1389-6
K zakoupení na: https://www.lulu.com/shop/ruy-jos%C3%A9-v%C3%A1lka-alves/velloziaceae/ebook/product-qrwwjn.html?page=1&pageSize=4.
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
With over 30 years of research into the fascinating Velloziaceae family behind me, I published the online book Vellozias – Pandas of the Plant World in 2023. The article describes their longevity and slow growth found in long-term monitoring of populations, special morphological and physiological adaptations to fire and droughts, rare observations of their interactions with pollinators and the destruction of their natural habitats.
This is a follow-up, with corrections, to my article Velozie – rostliny vyžadující oheň (Živa 1989, 4).
-
První krajinu s dominancí velozií (Vellozia) nakreslil Johann Moritz Rugendas (1802–1858) v letech 1821–25. Vallis velloziis arborescentibus consita: In Morro do Gravier prov. Minarum. Publikoval ji Ignatz Urban až v r. 1906. Podobná vegetace je k vidění již pouze vzácně, např. v brazilském pohoří Ouro Branco, jehož je vyobrazená krajina součástí. Foto R. J. V. Alves
-
Vellozia subscabra v pohoří Sv. Josefa (São José), stát Minas Gerais, jihovýchod Brazílie. Foto R. J. V. Alves
-
Barbacenia flava v pohoří Ibitipoca, Minas Gerais, duben 2016. Foto R. J. V. Alves
-
Vzácná Barbacenia gounelleana je endemitem tří vrcholů v nadmořské výšce přes 2 000 m v oblasti brazilského národního parku Itatiaia. Foto R. J. V. Alves
-
Včely sbírající pryskyřici z listových růžic Vellozia subscabra, září 2014. Foto R. J. V. Alves
-
Mrtvá nymfa švába a množství drobného hmyzu uvězněného v pryskyřičné listové růžici Vellozia aff. subscabra (velozie blízké V. subscabra). Pohoří Ouro Grosso, Minas Gerais, červenec 2016. Foto R. J. V. Alves
-
Vellozia epidendroides vylučuje pryskyřici jak listy, tak žlázami na stvolech a v květech na dolní části kalichu obrůstající semeník. Foto R. J. V. Alves
-
Nymfa ploštice, pravděpodobně náležící k druhu Heniartes annulatus, s chycenou včelou v květu Vellozia aff. subscabra. Po těle má, díky pryskyřici, nalepená zrnka písku. Pohoří Ouro Grosso, únor 2016. Foto R. J. V. Alves
-
Nanuza plicata přichází do stavu poikilohydrie (blíže v textu) začátkem suchého období. Zelené listy se zbarví nejprve dofialova jako zde, pak zežloutnou a seschnou. V kontaktu s vodou se do dvou dnů fotosyntéza obnoví a listy opět zezelenají. Foto N. Silva
-
Schematický podélný řez kaudexem vzpřímené, dlouhověké velozie (např. Vellozia dracaenoides). Vlevo černě: živé orgány – vrcholové listové růžice, extrémně redukovaná vrcholová část stonku, několik kořenů probíhajících podél stonku, vyrůstajících a větvících se u báze. Světle šedá střední osa – odumřelá část pravého stonku, která nemá žádné druhotné ztloustnutí. Tmavě šedá – odumřelý zbytek kaudexu, apikálně tvořený převážně odumřelými listovými pochvami, často zakončenými kapucí odumřelých listů, s rostoucím podílem kořenů směrem k bázi. Odumřelé stonky tvoří nekonečně malý podíl a nejsou znázorněny. Orig. R. J. V. Alves. Vpravo schéma kaudexu zástupce čeledi veloziovitých (Velloziaceae) podle H. Webera (1954, Kubitzki 1998), které je zkreslené, protože zobrazuje pravý stonek s nesmyslným ztloustnutím výraznějším směrem k vrcholu a živé adventivní kořeny připojené spíše k mrtvé bázi stonku než k živému vrcholu.
-
Podélný řez vrcholem kaudexu Vellozia squamata s červeně vyznačenými třemi vrchními články stonku – pravděpodobně přírůstky mezi kvetením rostliny. Foto R. J. V. Alves
-
Populace Vellozia subscabra zdecimovaná požárem, který se rozšířil v porostu invazní trávy druhu Melinis minutiflora. Pohoří Sv. Josefa, říjen 2016. Foto R. J. V. Alves
-
Včely Trigona spinipes sbírají pyl i na Vellozia squamata. Tocantins, Lizarda. Foto R. J. V. Alves
-
Nevýrazně zygomorfní květ Barbacenia arachnoidea, tedy s jednou osou souměrnosti. Tocantins, červen 2006. Foto R. J. V. Alves
-
Campo rupestre – bývalé stanoviště veloziovitých na stolové hoře obklopené savanou. Pískovcová stolová hora přeměněná na šachovnicovou zemědělskou půdu. Brazílie, hranice států Tocantins a Maranhao poblíž města Lizarda, Fazenda Santa Clara. Stejný osud potkal mnoho takových stolových hor, což vedlo k bez precedentnímu a většinou nedokumentovanému vymírání druhů flóry a fauny. Zdroj: 2023 © Maxar Technologies. Upraveno autorem z Google Earth
-
Hromadné kvetení Vellozia intermedia v pohoří Ibitipoca v Minas Gerais, vyvolané kouřem z rozsáhlého požáru v okolí, únor 2017. Foto R. J. V. Alves
-
Voda nalitá na velozii Vellozia subscabra stéká po kaudexu směrem k bázi rostliny, aniž by odkapala. Jde o strategii využití vody z rosy a deště? Serra de São José, červenec 1997. Foto R. J. V. Alves
-
Kvetoucí velozie Vellozia dracaenoides je značně poničená historií požárů a větrů, vysoká zhruba 3 m. Serra do Ouro Branco, Minas Gerais, prosinec 2010. Foto R. J. V. Alves
-
Vrchol kaudexu velozie Vellozia compacta se spirálovitě slepenými pochvami listů. Pohoří Ouro Branco. Foto R. J. V. Alves
-
Smyčka z nerezového drátu oddělující živé listy v růžici od zbytku kaudexu u velozie Vellozia compacta. Serra do Ouro Branco, 18. března 2013. Označené jedince na této lokalitě zničil požár, než bylo možno měření zopakovat. Foto R. J. V. Alves
-
Včely Trigona spinipes sbírající pyl, a také na blizně velozie Vellozia intermedia. Minas Gerais, pohoří Ibitipoca. Foto R. J. V. Alves
-
Kusy kaudexu velozie Vellozia cf. pyrantha, místně nazývané candombá (uprostřed), se prodávají jako podpalovač za ekvivalent 25 českých korun. Doba jejich růstu se odhaduje na několik set let. Pouliční trh v Lençois, Bahia, červenec 1992. Foto R. J. V. Alves
-
Pestřenka cf. Melanostoma v kontaktu s prašníky květů Xerophyta elegans. Kwa-Zulu-Natal. Foto S. Johnson, School of Life Sciences, University of KwaZulu-Natal
-
Většina druhů veloziovitých (Velloziaceae), jako tato Barbacenia tomentosa, má květy s radiální symetrií (paprsčitě souměrné). Foto R. J. V. Alves