Článek popisuje sestavení dlouhých chronologií dubu pro území České republiky a Slovenska. Nejstarší letokruh chronologie založené na materiálu ze stavebních objektů a archeologie přísluší roku 538 n. l. Další prodloužení přineslo zpracování subfosilního dřeva z ložisek štěrku a písku z povodí řek Moravy a Dyje. Výsledkem se stala nesouvislá chronologie o rozsahu 4682 př. n. l. až 2006 n. l. se souvislou částí o rozsahu 362–2006 n. l. Další prodloužení chronologie přineslo zpracování tří studní z období mladšího neolitu o nejstarších letokruzích 5482, 5426 a 5262 př. n. l. Chronologie dubu Slovenska má rozpětí 967–2013 n. l.
Předchozí díly seriálu
Letokruhy dubu jako řez časem I. Středozápad kontinentu Evropy (2022, 3)
Letokruhy dubu jako řez časem II. Irsko a severozápad kontinentu Evropy (2022, 6)
K dalšímu čtení v Živě
Principy dendrochronologie (2002, 6)
Bohuslav Vinš in memoriam (2016, 6)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
This paper describes the compilation of long oak chronologies for the territories of the Czech Republic and Slovakia. The oldest tree ring of the chronology based on material from buildings and archaeological finds is from 538 AD. Further extension was made possible thanks to subfossil wood from sand and gravel pits from the Morava and the Thaya River basins. As a result, we gained an interrupted chronology extending from 4682 BC to 2006 AD, the uninterrupted part being from 362 AD to 2006 AD. Another extension came with the analyses of three wells from the Neolithic, with tree rings from 5482, 5426, and 5262 BC. The Slovak tree-ring chronology spans the period from 967 AD to 2013 AD.
-
První chronologie dubu 1224–1999 byla chronologií věží, zvonic, hradů a pilířů mostů. Orig. J. Kyncl
-
Věže zámku v Jevišovicích – jeden z prvních zdrojů chronologie dubu. Foto J. Kyncl
-
Ve stěnách zřícenin hradů jsou dobře patrné otvory, v nichž byly ukotveny stropní trámy, téměř vždy ale bez jejich zbytků. Hrad Cimburk nicméně poskytl pozůstatky dubových překladů nad střílnou s letokruhy 1361–1454. Foto J. Kyncl
-
Bohatším zdrojem dřeva bez ohledu na zachovalost objektu jsou pozůstatky lešení ve zdivu (hrad Cimburk). Zazděné zbytky lešení mohou výjimečně ukázat i podrobnou informaci o průběhu stavby objektu – viz datování trevírského dómu (Živa 2022, 3: obr. 6 na str. 124). Foto J. Kyncl
-
Chronologie dubu 539–1999 sestavená Jitkou Dvorskou v r. 2000. Orig. J. Kyncl
-
Vinné lisy jižní Moravy a Dolních Rakous poskytly 328letý úsek chronologie dubu. Z expozice Regionálního muzea v Mikulově. Foto J. Kyncl
-
Zámek, někdejší hrad v Břeclavi poskytl mimořádně dlouhý významný úsek chronologie dubu. Zdrojem byl jeho základový rošt věže o rozsahu 376 letokruhů (880–1255). Díky stáří zdrojových stromů dosáhla letokruhová řada až do velkomoravského období. Foto J. Kyncl
-
Mokré louky u Třeboně bývaly kdysi porostlé doubravou. Ta krátce po r. 923 jako celek odumřela a na jejím místě vznikl mokřad. Nabízí se srovnání se zániky irských doubrav v důsledku kolísání vodního režimu v rovinatém terénu (viz Živa 2022, 6: str. 302). Foto J. Ševčík
-
Subfosilní kmen dubu. Osek nad Bečvou, bývalý těžební prostor štěrkovny. Foto T. Kolář
-
Subfosilní kmen dubu. Osek nad Bečvou, bývalý těžební prostor štěrkovny. Foto T. Kolář
-
Starší část chronologie dubu CZGES 2010 (blíže v textu). Orig. J. Kyncl
-
Mapa zdrojů doposud zpracovaných subfosilních kmenů dubů. Orig. J. Kyncl
-
Studna Ostrov. Archiv Archeologického centra v Olomouci. Foto J. Kyncl
-
Studny Uničov, Velim a Ostrov. Datování zpracovaných součástí. Orig. J. Kyncl
-
Rok 1616 je jedním z těch, kdy se informace podávané letokruhy dokonale shodují s řečí kronik a jim obdobných záznamů o extrémech klimatu. Letokruhové křivky ukazují nápadnou V-signaturu, která je odpovědí dřevin na nedostatek vláhy ve vegetačním období. ST – standardní chronologie regionů. Orig. J. Kyncl
-
Hladový kámen, zápis letopočtu 1616. Skalisko, které se objevovalo jen při nejnižším stavu vody, obvykle pouze několikrát za století. Smutné zápisy oznamují léta sucha, neúrody, bídy, nejstarší patří r. 1159. Děčín-Podmokly. Labe svědčilo i jinak – v Dolních Beřkovicích přešlo řeku v srpnu 1616 i šestileté dítě. Foto J. Kyncl
-
"Wenn du mich siehst, dann weine!" - Spatříš-li mne, zaplač! Nápis na "Hladovém kameni", který se vynořoval jen za velmi nízkého stavu hladiny. Nyní, za současného stavu regulace, je viditelný stále, na úrovni fotografie. Děčín-Podmokly, levý břeh Labe. Foto J. Kyncl
-
„O hrozném a velikém suchu, zadržení dešťů a odtud následujícím nedostatku vody...“ – téma kázání domažlického kněze Daniela staršího Philomatesa léta Páně 1616. Ještě téhož roku je vytiskl Jiřík Handle v Olomouci. Kázání není zdaleka jedinou zprávou o té mizérii. Rudolf Brázdil se spolupracovníky jich v monografii z r. 2015 zmiňuje více než 40 – např. pro Fulnek se uvádí naprosté sucho od 19. dubna do Vánoc, všechny mlýny v okolí stojí, nebo Jihlavu – na přání mlynářů jsou postupně vypouštěny rybníky. Drahotuše, Kronika Podolských: „Toho roku veliké sucho bylo, počnouc hned od Sv. Ducha (22. květen), až blízko Vánoc, skrze čehož velicí nedostatkové jak o mlýny, tak i o potravy vznikly“. Co se ale dokonale vydařilo, bylo víno. Vinobraní začalo velmi brzy. Hroznů se urodilo méně, ale víno bylo velmi dobré. Knihovna Národního muzea v Praze
-
Spišský hrad je pustý od počátku 18. století, přesto pozůstatky dřeva, zachované v jeho zdivu, poskytly velmi hodnotný materiál letokruhů dubu, jedle a modřínu. Pozoruhodné je, že zdrojem těch nejstarších sekvencí letokruhů byly vesměs desky prevétů (toalet v gotických hradech, jejichž podstatnou součástí byla masivní deska pro usazení) tří různých věží. Z nich nejdelší a nejcennější byla téměř 250letá letokruhová řada dubu (998–1245, viz obr. na webu Živy). Foto J. Korom, Wikimedia Commons, v souladu s podmínkami použití
-
Datování zbytků dřeva ze zdiva věží a hradeb Spišského hradu. Orig. J. Kyncl
-
Stará doubrava Jovsa na jižním svahu Vihorlatských vrchů, okres Michalovce, jeden z prvních zdrojů chronologie dubu. Slovensko. Foto J. Kyncl
-
Svetlianská cerina, Svetlá, okres Poltár, Slovensko. Foto J. Kyncl