V oblasti Krkonoš v minulosti probíhal průzkum vodních společenstev spíše sporadicky. Metodicky jasné a reprezentativní monitorovací schéma vodních toků bylo nastaveno teprve od roku 2014, kdy bylo hlavním cílem zhodnotit vliv antropogenní acidifikace. Monitoring je založen na hodnocení stavu zoobentosu, fytobentosu a chemicko-fyzikálních ukazatelů. V období 2020–22 proběhlo první opakování, následně tedy bylo poprvé možné porovnat data z různých období, a popsat případné trendy ve vývoji ekologického stavu. Krkonošské vodní toky se z acidifikace úspěšně zregenerovaly, ale ne nutně do stavu původního, plíživě se začíná projevovat vliv eutrofizace a oteplování toků.
K dalšímu čtení v Živě
Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy I. Emise a depozice okyselujících sloučenin (2009, 2)
Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy 2. Vliv depozic síry a dusíku na půdy a lesy (2009, 3)
Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy III. Okyselení potoků a jezer (2009, 4)
Použitá literatura
BOJKOVÁ, Jindřiška; ŠPAČEK, Jan. (2006): New and interesting records of Plecoptera (Insecta) from the Czech Republic. Acta Musei Moravieae, Scientiae biologicae, 2006, 91: 1-6.
BOJKOVÁ, Jindřiška; SOLDÁN, Tomáš. Stoneflies (Plecoptera) of the Czech Republic: species checklist, distribution and protection status. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 2013, 53.2: 443-484.
BRAUKMANN, Ulrich; BISS, Regina. Conceptual study—An improved method to assess acidification in German streams by using benthic macroinvertebrates. Limnologica, 2004, 34.4: 433-450. https://doi.org/10.1016/S0075-9511(04)80011-2.
KOKEŠ, Jiří; NĚMEJCOVÁ, Denisa. Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod merodou PERLA. Metodika VÚV TGM Praha, 2006, 10.
KOLEŠKA, Zdeněk. Historie entomologického průzkumu Krkonoš. Opera Corcontica, 1975, 12:137-151.
KŘELINOVÁ, E. K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. 1962 PhD práce, Entomologický ústav Praha.
MARVAN, Petr, et al. Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos. VÚV TGM, v.v.i., 2011. Certifikovaná metodika MŽP. Aktualizace platná od března 2018.
ŠPAČEK, Jan. Pošvatky (Plecoptera) Krkonoš v letech 1996-1998. Opera Corcontica, 1999, 36: 163–169.
ŠPAČEK, Jan. Jepice (Ephemeroptera), pošvatky (Plecoptera) a chrostíci (Trichoptera) Krkonoš ─ diverzita, rekonstrukce společenstev, bioindikace acidifikace. Doktorská disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, 2004.
ŠPAČEK, Jan. Vyhodnocení acidifikace a aktuálního ekologického stavu vodních toků na území EVL Krkonoše. Závěrečná zpráva projektu Aktuální stav poškození lesních a vodních ekosystémů na území EVL Krkonoše a harmonizace základní monitorační sítě pro sledování jejich vývoje jako nezbytného podkladu pro managementová opatření k posílení jejich stability a biodiverzity (reg. č. EHP-CZ02-OV-1-023-2015) Subprojekt 4 Vyhodnocení acidifikace a aktuálního ekologického stavu vodních toků na území EVL Krkonoše. Povodí Labe, 2015.
River change.cz: Monitoring dlouhodobých změn biologické diverzity tekoucích vod v období klimatické změny: návrh, realizace a implementace do veřejného informačního systému ARROW, http://www.riverchange.cz/
VÁVRA, Vladimír. Kyselé srážkové vody a jejich vliv na pH toků v Krkonoších. Opera Corcontica, 1982, 19: 65–77.
VÁVRA, Vladimír. Jepice (Ephemeroptera) Krkonoš. Opera Corcontica, 1988, 25: 56–75.
VÝRAVSKÝ, David, et al. Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma: Biologické hodnocení vodních toků – monitoring ekologického stavu vodních toků. 2023.
WINKLER, Otto. Příspěvek k poznání potoční fauny v Krkonoších. Opera Corcontica, 1977, 14: 143–153.
In the Krkonoše region, research on water communities has historically been conducted rather sporadically. A methodically clear and representative monitoring scheme for watercourses was only established from 2014, with the main aim being to assess the impact of anthropogenic acidification. Monitoring is based on the evaluation of zoobenthos, phytobenthos, and chemical-physical indicators. During the 2020–2022 period, the first repetition took place, thus making it possible for the first time to compare data from different periods and describe potential trends in the development of the ecological state. The watercourses of the Krkonoše Mountains have successfully recovered from acidification, but not necessarily to their original state; the influence of eutrophication and stream warming is gradually starting to be obvious.
-
Mumlava na západním okraji Krkonoš je jedním z přirozeně nejkyselejších toků v území. Koryto je z většiny tvořeno žulovým skalním podložím, které se láme pouze do velkých bloků, netvoří se tedy sedimenty. To má za efekt nízkou pufrační schopnost. Foto K. Antošová
-
Lysečinský potok na východním okraji Krkonoš je naopak díky poloze na krystalických břidlicích, které se dobře lámou a vytvářejí sedimenty, známý pro svou dobrou pufrační kapacitu a minimální acidifikaci. Na poměry Krkonoš se zde proto rozvinula výjimečná biodiverzita vodních bezobratlých. Foto K. Antošová
-
V Jizeře se i navzdory negativnímu ovlivnění jezy, derivačními kanály malých vodních elektráren a řadou výpustí obecních čistíren odpadních vod nacházejí významné populace některých zvláště chráněných druhů – mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranky obecné (Cottus gobio). Foto K. Antošová
-
Srovnání početnosti (abundance) a diverzity makrozoobentosu mezi lety 2015 a 2020–22. Na grafu můžeme vidět, jak v rámci monitorování v těchto obdobích narostl počet zjištěných jedinců i počet druhů a celková biodiverzita. Tento nárůst značí pozitivní vliv odeznívání acidifikace způsobené lidskou činností, zároveň je ale projevem nedostatečného poznání krkonošské fauny bezobratlých. Rozdíly mezi obdobími jsou ve všech případech statisticky významné. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Hodnocení ekologických vlastností zjištěných druhů ve společenstvu makrozoobentosu ve stejném období. Srovnání zastoupení druhů s afinitou k beta-mezosaprobitě, limnofilních druhů a druhů, které se živí jako sběrači. Postupné nenápadné oteplování vodních toků se projevuje u druhů vyhledávajících limnofilní – teplejší vodní útvary. Nárůst sběračů a druhů s afinitou k beta-mezosaprobitě může být projevem postupné eutrofizace původně oligotrofních horských toků. Rozdíly mezi obdobími jsou ve všech případech statisticky významné. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Srovnání zastoupení druhů s různým počtem generací během roku ve společenstvu makrozoobentosu ve výše uvedených letech – rostoucí početnost druhů s více generacemi za rok je umožněna oteplením studených horských toků. Rozdíly mezi obdobími jsou ve všech případech statisticky významné. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Číhalka Ibisia marginata (hnízdotvorkovití – Athericidae, dvoukřídlí – Diptera). Její larva obývá podhorské a horské toky. Podmínkou je přítomnost listnatých stromů v břehové zóně, na listy kladou samice vajíčka. Dospělci i larvy jsou draví. Foto J. Špaček
-
Larva chrostíka Drusus chauvinianus (dříve řazen do rodu Anomalopterygella; chrostíci – Trichoptera). Žije v podhorských a horských tocích po celé ČR. Foto J. Špaček
-
Chrostík Plectrocnemia conspersa – larva. Velmi běžný druh pramenišť a menších toků celé ČR. Nevadí mu ani silně acidifikované toky. Foto J. Špaček
-
Larva chrostíka Hydropsyche instabilis. Běžný druh podhorských oblastí v celé republice. Foto J. Špaček
-
Chrostík Potamophylax rotundipennis, larva. V Krkonoších se vyskytuje pouze v nejnižších částech. Preferuje nížinné a pahorkatinné toky. Snáší i zvýšený obsah živin ve vodě. Foto J. Špaček
-
Larva jepice Baetis alpinus (Ephemeroptera). Jeden z nejběžnějších druhů jepic horských potoků. Nesnáší ale acidifikované toky. Foto J. Špaček
-
Jepice peřejová (Epeorus assimilis), larva. Běžný druh, který se vyskytuje především ve středně velkých tocích od nížin do hor. Zástupci tohoto rodu jsou zajímaví tím, že mají na zadečku jen dva štěty (podobně jako pošvatky), pro jepice bývají typické spíše tři štěty. Foto J. Špaček
-
Jepice Rhithrogena hercynia, larva. Žije v čistých neacidifikovaných pod horských a horských tocích. V červeném seznamu NT – téměř ohrožený druh. Foto J. Špaček
-
Larva pošvatky Diura bicaudata (Plecoptera). Dravý druh, který se vyskytuje v menších tocích. V Krkonoších ho lze nalézt až do nadmořské výšky 1 400 m. Snáší silnou acidifikaci. Spolu s chrostíkem P. conspersa a jepicí Siphlonurus lacustris zde tvořil hlavní složku společenstva silně acidifikovaných toků. Foto J. Špaček
-
Pošvatka Nemoura mortoni – larva. Druh podhorských a horských toků po celé ČR. Foto J. Špaček
-
Vodule proudovka nepravidelná (Torrenticolla anomala). Vodní roztoč (Acariformes) žijící na dně horských a podhorských toků. Foto J. Špaček
-
Larva přísalky Liponeura cinera scens (přísalkovití – Blephariceridae, dvoukřídlí). Přední část těla larvy z břišní strany. Nejběžnější druh rodu. Larvy žijí v čistých neacidifikovaných tocích v silném proudu na horní straně kamenů. Přidržují se pomocí kruhovitých přísavek na břišní straně tělních článků. Jsou poměrně náročné na kvalitu vody a lokalit s jejich výskytem ubývá. Foto J. Špaček
-
Analýza NMDS na taxonomicky adjustovaných a agregovaných datech makrozoobentosu (data z jarních a podzimních odběrů jsou sloučena). A – Kompletní dataset ze všech 65 lokalit; B – Kompletní dataset ze všech 65 lokalit upravený rarefakcí; C – Dataset z lokalit 1–25, na kterých byly provedeny odběry i v roce 2015 a vzorkovalo na nich pouze PLA. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Změna počtu druhů a abundancí jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera) a chrostíků (Trichoptera) mezi obdobími 2015 a 2020–22 na lokalitách 1–25. Data z jarních a podzimních vzorků jsou sloučená. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Změny v měřených fyzikálně chemických parametrech mezi obdobími 2015 a 2020–22 (data z lokalit 1–25). Rozdíly mezi obdobími jsou statisticky významné. Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)
-
Analýza NMDS na taxonomicky adjustovaných a agregovaných datech fytobentosu (data z jarních, letních a podzimních odběrů jsou sloučena). Upraveno podle: D. Výravský a kol. (2023)