V oblasti Krkonoš v minulosti probíhal průzkum vodních společenstev spíše sporadicky. Metodicky jasné a reprezentativní monitorovací schéma vodních toků bylo nastaveno teprve od roku 2014, kdy bylo hlavním cílem zhodnotit vliv antropogenní acidifikace. Monitoring je založen na hodnocení stavu zoobentosu, fytobentosu a chemicko-fyzikálních ukazatelů. V období 2020–22 proběhlo první opakování, následně tedy bylo poprvé možné porovnat data z různých období, a popsat případné trendy ve vývoji ekologického stavu. Krkonošské vodní toky se z acidifikace úspěšně zregenerovaly, ale ne nutně do stavu původního, plíživě se začíná projevovat vliv eutrofizace a oteplování toků.

K dalšímu čtení v Živě

Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy I. Emise a depozice okyselujících sloučenin (2009, 2)

Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy 2. Vliv depozic síry a dusíku na půdy a lesy (2009, 3)

Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy III. Okyselení potoků a jezer (2009, 4)

Použitá literatura

BOJKOVÁ, Jindřiška; ŠPAČEK, Jan. (2006): New and interesting records of Plecoptera (Insecta) from the Czech Republic. Acta Musei Moravieae, Scientiae biologicae, 2006, 91: 1-6.

BOJKOVÁ, Jindřiška; SOLDÁN, Tomáš. Stoneflies (Plecoptera) of the Czech Republic: species checklist, distribution and protection status. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 2013, 53.2: 443-484.

BRAUKMANN, Ulrich; BISS, Regina. Conceptual study—An improved method to assess acidification in German streams by using benthic macroinvertebrates. Limnologica, 2004, 34.4: 433-450. https://doi.org/10.1016/S0075-9511(04)80011-2.

KOKEŠ, Jiří; NĚMEJCOVÁ, Denisa. Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod merodou PERLA. Metodika VÚV TGM Praha, 2006, 10.

KOLEŠKA, Zdeněk. Historie entomologického průzkumu Krkonoš. Opera Corcontica, 1975, 12:137-151.

KŘELINOVÁ, E. K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické české zvířeny. 1962 PhD práce, Entomologický ústav Praha.

MARVAN, Petr, et al. Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos. VÚV TGM, v.v.i., 2011. Certifikovaná metodika MŽP. Aktualizace platná od března 2018.

ŠPAČEK, Jan. Pošvatky (Plecoptera) Krkonoš v letech 1996-1998. Opera Corcontica, 1999, 36: 163–169.

ŠPAČEK, Jan. Jepice (Ephemeroptera), pošvatky (Plecoptera) a chrostíci (Trichoptera) Krkonoš ─ diverzita, rekonstrukce společenstev, bioindikace acidifikace. Doktorská disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, 2004.

ŠPAČEK, Jan. Vyhodnocení acidifikace a aktuálního ekologického stavu vodních toků na území EVL Krkonoše. Závěrečná zpráva projektu Aktuální stav poškození lesních a vodních ekosystémů na území EVL Krkonoše a harmonizace základní monitorační sítě pro sledování jejich vývoje jako nezbytného podkladu pro managementová opatření k posílení jejich stability a biodiverzity (reg. č. EHP-CZ02-OV-1-023-2015) Subprojekt 4 Vyhodnocení acidifikace a aktuálního ekologického stavu vodních toků na území EVL Krkonoše. Povodí Labe, 2015.

River change.cz: Monitoring dlouhodobých změn biologické diverzity tekoucích vod v období klimatické změny: návrh, realizace a implementace do veřejného informačního systému ARROW, http://www.riverchange.cz/

VÁVRA, Vladimír. Kyselé srážkové vody a jejich vliv na pH toků v Krkonoších. Opera Corcontica, 1982, 19: 65–77.

VÁVRA, Vladimír. Jepice (Ephemeroptera) Krkonoš. Opera Corcontica, 1988, 25: 56–75.

VÝRAVSKÝ, David, et al. Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma: Biologické hodnocení vodních toků – monitoring ekologického stavu vodních toků. 2023.

WINKLER, Otto. Příspěvek k poznání potoční fauny v Krkonoších. Opera Corcontica, 1977, 14: 143–153.

In the Krkonoše region, research on water communities has historically been conducted rather sporadically. A methodically clear and representative monitoring scheme for watercourses was only established from 2014, with the main aim being to assess the impact of anthropogenic acidification. Monitoring is based on the evaluation of zoobenthos, phytobenthos, and chemical-physical in­dicators. During the 2020–2022 period, the first repetition took place, thus making it possible for the first time to compare data from different periods and describe potential trends in the development of the ecological state. The watercourses of the Krkonoše Mountains have successfully recovered from acidification, but not necessarily to their original state; the influence of eutrophi­cation and stream warming is gradually starting to be obvious.