Houby se nedokážou aktivně pohybovat na větší vzdálenosti a většina druhů využívá ke svému šíření spory. Tyto mikroskopické propagule se vyznačují velmi rozmanitou morfologií a jejich tvar, mechanismus i doba uvolňování často odrážejí unikátní adaptace na zefektivnění jejich šíření. Zřejmě nejzásadnějším vektorem houbových spor jsou vzdušné proudy, které je jsou schopny rozšířit desítky až stovky kilometrů od plodnice.
K dalšímu čtení v Živě
Když se řekne vřecko (2015, 1)
Koprofilní houby. Kdo si hoví na trusu? (2019, 1)
Použitá literatura
DRESSAIRE, Emilie, et al. Mushrooms use convectively created airflows to disperse their spores. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2016, 113.11: 2833-2838.
GALANTE, Tera E.; HORTON, Thomas R.; SWANEY, Dennis P. 95% of basidiospores fall within 1 m of the cap: a field-and modeling-based study. Mycologia, 2011, 103.6: 1175-1183.
GOLAN, Jacob J.; PRINGLE, Anne. Long-distance dispersal of fungi. Microbiology spectrum, 2017, 5.4: 10.1128/microbiolspec. funk-0047-2016.
INGOLD, Cecil Terence. Fungal spores. Their liberation and dispersal. Oxford, UK: Oxford University Press.1971.
KULDAU, Gretchen A.; TSAI, Huei-Fung; SCHARDL, Christopher L. Genome sizes of Epichloë species and anamorphic hybrids. Mycologia, 1999, 91.5: 776-782.
NORROS, Veera, et al. Spore production monitoring reveals contrasting seasonal strategies and a trade‐off between spore size and number in wood‐inhabiting fungi. Functional Ecology, 2023, 37.3: 551-563.
NORROS, Veera, et al. Do small spores disperse further than large spores?. Ecology, 2014, 95.6: 1612-1621.
ROPER, Marcus, et al. Explosively launched spores of ascomycete fungi have drag-minimizing shapes. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2008, 105.52: 20583-20588.
ROPER, Marcus, et al. Dispersal of fungal spores on a cooperatively generated wind. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2010, 107.41: 17474-17479.
VESELSKÁ, Tereza; KOLAŘÍK, Miroslav. Application of flow cytometry for exploring the evolution of Geosmithia fungi living in association with bark beetles: the role of conidial DNA content. Fungal Ecology, 2015, 13: 83-92.
Fungi cannot actively travel over long distances, and most species rely on spores for their dispersal. These microscopic propagules exhibit highly diverse morphology, and their shape, their mechanism and the timing of their release often reflect unique adaptations to optimise their dispersal. Arguably, the most crucial vectors for fungal spores are air currents, which can carry them tens to hundreds of kilometers away from the fruit body.
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Kulovité askospory Ramsbottomia macracantha s výraznou ostnitou ornamentikou. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Osm elipsoidních askospor zemničky prvoklíčkové (Octospora gyalectoides) ve vřecku. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Elipsoidní askospory Ascozonus woolhopensis v polysporickém vřecku. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Askospora zemničky (Octosporella erythrostigma) s přívěskem. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Fialové rýhované askospory hovníku otrubičnatého (Ascobolus furfuraceus). Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Pigmentované 16buněčné askospory jazourku srstnatého (Trichoglossum hirsutum). Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Konidie Truncatella conorumpiceae s přívěsky. Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Mnohobuněčné konidie Bactridium flavum. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Spirálně stočené konidie Tubeufia cerea. Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Pigmentované zahnuté konidie Slimacomyces isiola. Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Amyloidní bazidiospory holubinky Quéletovy (Russulla queletii) obarvené Melzerovým činidlem. Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Pětibuněčná teliospora rzi Phragmidium violaceum. Foto O. Koukol
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Teliospory květní sněti Microbotryum violaceum se síťovitou ornamentikou. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Konidie entomo patogenní hmyzomorky rodu Zoophthora. Foto L. Janošík
-
Ukázka morfologické diverzity houbových spor. Tlustostěnné mnohojaderné spory Endogone pisiforis, obarvené fluorescenčním barvivem DAPI, které se váže na DNA. Foto L. Janošík
-
Stromata (nosiče plodnic) entomopatogenní housenice červené (Cordyceps militaris) na housence a kukle blíže neurčeného motýla. Foto L. Janošík
-
Detail plodnic (peritecií) housenice s niťovitými askosporami přichycenými na jejich vrcholech. Foto L. Janošík
-
Drobné plodnice špičky Marasmius hudsonii na listech cesmíny (Ilex). Klobouky s lupeny jsou nad povrch opadu vynášeny na dlouhém třeni, který pomáhá rozšířit bazidiospory do větší vzdálenosti od plodnice. Foto L. Janošík
-
Stromata paličkovice (Claviceps sp.) vyzdvihují několik desítek vlastních plodnic (peritecií) nad povrch substrátu a plní podobnou funkci jako třeň u stopkovýtrusných hub. Foto L. Janošík
-
Plodnice tropické hadovky Phallus indusiatus z Panamy se kromě vůně shnilého masa, kterou lákají mouchy a jiný hmyz, vyznačují i nápadným „závojem“. Foto L. Janošík
-
Podzemní plodnice lanýže letního (Tuber aestivum) jsou na první pohled nenápadné, ale výraznou vůní přitahují divoká prasata i jiné živočichy, kteří je svými výkaly rozšiřují. Foto L. Janošík
-
Sporangiofor měchomrště (Pilobo lus sp.) na trusu ovce. Tato koprofilní houba dokáže vystřelovat sporangia pomocí osmoticky natlakovaného subsporangiálního vaku až do vzdálenosti 2,5 m. Foto L. Janošík
-
Plodnice v České republice kriticky ohrožené hvězdovky uherské (Geastrum hungaricum) se vzácně vyskytují na stepních loukách a mohou po dopadu kapky vody i jiném mechanickém podráždění uvolnit oblak bazidiospor. Foto L. Janošík
-
Jediná plodnice lesklokorky ploské (Ganoderma applanatum) vyprodukuje denně až 30 miliard bazidiospor, které ale z velké části dopadnou v těsné blízkosti plodnice a skořicově obarví celé okolí. Foto L. Janošík
-
Entomopatogenní houba hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) na octomilce, pravděpodobně druhu Drosophila hydei. Lepkavé konidie houby jsou aktivně vystřelovány z konidio genních buněk mezi zadečkovými články do okolí hostitele, kde čekají na další oběť. Podobně jako tropické housenice (Ophiocordyceps) tato houba manipuluje chování svého hostitele a nutí ho vylézt na vyvýšená místa, jako jsou stébla trav nebo v tomto případě okno. Díky tomu konidie dopadnou dál od hostitele a mohou k šíření efektivněji využít i vzdušné proudy. Foto L. Janošík
-
Plodnice (apotecia) vřeckovýtrusné mísenky oranžové (Aleuria aurantia) mohou mít v průměru i více než 5 cm. Po externím mechanickém stimulu dokážou synchronizovaně vystřelit několik tisíc askospor, čímž výrazně zvýší pravděpodobnost, že se rozšíří dál od mateřské plodnice. Foto L. Janošík
-
Plodnice jedlé pýchavky obrovské (Calvatia gigantea) se vyskytují převážně na živinami bohatých loukách a v křovinách. Každá plodnice obsahuje několik bilionů mikroskopických bazidiospor. Po silnějším mechanickém „stimulu“ může do okolí uvolnit oblak milionů bazidiospor. Foto O. Koukol