U žábronožek je buď velmi častý endemismus, anebo se tito korýši vyskytují v malém areálu rozšíření. Je tomu 55 let, co našel hydrobiolog a zoolog z regionálního Muzea Bojnice Ján Brtek v periodické rozlitině v zoraném poli u obce Jesenské v Rimavské kotlině žábronožky, které morfologicky neodpovídaly jiným druhům na území Slovenska, potažmo ve střední Evropě. O dva roky později tuto žábronožku popsal jako nový druh pro vědu a pojmenoval ji žábronožka slovenská (Chirocephalus slovacicus, Brtek 1971). J. Brtek ho považoval za slovenského endemita, proto mu přiřkl i výstižné epiteton. Později však vyjadřoval vážné obavy o přežití této žábronožky, neboť její poslední nálezy jsou datovány roku 1982. Další doyen slovenské avertebratologie Ján Gulička se přibližně ve stejné době vyjadřoval ještě pesimističtěji: „tá už dávno vyhynula“. Otázku nad přežíváním druhu vznesl později i zoolog a ochranář přírody Pavel Deván (1998), který po této žábronožce marně pátral v roce 1996. Domněle vyhynulý druh se ale v roce 2021 podařilo najít v polním rozlivu mezi obcemi Lenartovce a Vlkyňa v Rimavské kotlině. V roce 2023 byly dospělé žábronožky slovenské nalezeny také na jiné lokalitě, a to mezi obcemi Jesenské a Dubovec. Přestože bylo během pěti let (2020–2024) prozkoumáno 35 periodických mokřadů v Rimavské kotlině a na jižním úbočí Revúcké vrchoviny a pět mokřadů v Maďarsku, žábronožku slovenskou se podařilo nalézt pouze na dvou lokalitách na Slovensku. Vzhledem na extrémně malý areál rozšíření žábronožky slovenské je třeba věnovat ochraně druhu maximální pozornost. Především je nevyhnutelné zamezit odvodňování území a zasypávání terénních depresí. Zejména je třeba sledovat polní mokřady, které se nalézají přímo na orné půdě a nepodléhají tak žádné ochraně. Velké riziko přestavuje vysušování a zasypávání polních mokřadů s cílem zlepšení podmínek pro pěstování hospodářských plodin. Vhodné podmínky však zanikají i tehdy, když se plocha, kde se polní mokřady vytvářejí, přestane rozorávat. Potom neorané místo rychle zarůstá a postupně se zazemňuje. Nebezpečí představuje i přeměna vysychavého mokřadu na vodní těleso se stálou vodní hladinou.
K dalšímu čtení v Živě
Fenomén efemérních polních mokřadů na orné půdě (2012, 2)
Vysychavé polní mokřady na jižní Moravě: jedinečné ostrovy života v zemědělské krajině (2022, 5)
Vzduchem bez křídel – šíření organismů prostřednictvím ptáků (2024, 5)
Použitá literatura
BRTEK, Ján. Chirocephalus slovacicus n. sp. Annotationes Zoologicae et Botanicae, 1971, 69: 1-8.
BRTEK, Ján. 1976. Anostraca, Notostraca, Conchstraca a Calanaoida Slovenska (1. časť). Zborník Slovenského národného múzea, 1976, 22: 19–91.
BRTEK, Ján. 2005. Fauna Slovenska. Anostraca, Notostraca, Spinicaudata, Laevicaudata (Crustacea: Branchiopoda). Slovenská Akadémia vied (VEDA), Bratislava.
DEVÁN, Pavel., 1998. Žije ešte endemit Ipeľsko-Rimavskej brázdy Chirocephalus slovacicus Brtek, 1971? Chránené územia Slovenska, 1998, 38: 30.
MERTA, Lukáš; ZAVADIL, Vít; SYCHRA, Jan. Atlas rozšíření velkých lupenonožců České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016.
ROGERS, D. Christopher. Anostraca catalogus (Crustacea: Branchiopoda). Raffles Bulletin of Zoology, 2013, 61.2: 525–546.
Endemism or small distribution range is relatively common in anostracans. Endemic species often evolve in isolated areas. Such is also the basin around the Rimava River in southern Slovakia, where Ján Brtek described a new species of anostracan, Chirocephalus slovacicus, in 1971. He last observed it here in 1982. After almost 40 years, C. slovacicus was again found in two ephemeral wetlands on arable land between the villages Lenartovce and Vlkyňa in 2021 and Jesenské and Dubovec in 2023 and 2024. To protect this species it is necessary to protect its habitat, ephemeral wetlands on arable land, which are not under any legislative protection and are often destroyed by filling in terrain depressions with soil. Abandonment of fields is also an important threat, because when they are not ploughed, they quickly become overgrown with vegetation and thus lose suitable conditions for C. slovacicus. It is also necessary to prevent the deepening of pools and their conversion into permanent water bodies as anostracans cannot live in habitats with fish. Finally, their populations need to be monitored, so that we can learn more about their ecology and biology to protect them more effectively.
