Od roku 2000 bylo ve Slavkovském lese Správou CHKO obnoveno nebo nově zbudováno přes 200 menších vodních ploch. Článek shrnuje dosavadní poznatky o jejich významu pro zvyšování biologické rozmanitosti, zejména s ohledem na cévnaté rostliny, vážky a obojživelníky. Představeny jsou i další významné vodní ekosystémy v oblasti vzniklé lidskou činností, především staré báňské nádrže.
Poděkování autorů
Řada nových a obnovovaných vodních ploch na území CHKO Slavkovský les by nikdy nemohla vzniknout bez dotačních titulů Operační program životního prostředí, Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny a Vracíme vodu lesu, případně bez dlouhodobé koncepční práce ochranářů na komplexních pozemkových úpravách. Naprostá většina rybníčků a tůní však vznikla díky Programu péče o krajinu a především nadšení a nasazení pracovníků Správy CHKO Slavkovský les – jmenovitě Jindřicha Horáčka, Václava Procházky, Hany Kožíškové, Davida Blažka, Jana Mávra, Jany Jiskrové, Petra Jiskry, Jany Rolkové, Jiřího Sikory, Jiřího Bytela, Pavla Jašky, Lucie Stehlíkové, Jany Liškové a trochu snad také i autorů tohoto příspěvku. Za determinaci řas děkujeme Tomáši Hauerovi.
K dalšímu čtení v Živě
Letnění rybníka Nesyt v roce 2007 (2008, 4)
Křehká víla z bahna rybníků – puchýřka útlá (2013, 6)
Litorální porosty rybníků jako ohrožená centra biodiverzity (2022, 5)
Použitá literatura
TÁJKOVÁ, Pavla, et al. Population size of the largest population of Leucorrhinia albifrons in the Czech Republic (Odonata: Libellulidae). Libellula, 2021, 40.
Over 200 small water bodies have been restored or newly created in the Slavkovský les Protected Landscape Area since 2000. This article summarises the current knowledge about their importance for increasing biological diversity, with regard to vascular plants, dragonflies and amphibians. Other important man-made water ecosystems in the area are also presented, especially old mining reservoirs.
-
Vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons). V přírodní památce Na Vážkách ve Slavkovském lese se nachází její největší populace ve střední Evropě. Foto P. Tájek
-
První rybníky v kaskádě vodních nádrží, jež napájela Dlouhou stoku zásobující staré cínové doly – Kladský rybník, Horní a Dolní Bahňák. Foto P. Tájek
-
Letněné dno Mýtského rybníka, v popředí bohatá populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis). Foto P. Tájek
-
Mýtský rybník s plovoucími ostrovy mokřadních rostlin, které se na hladinu vznesly poté, co vyrostly na letněném dně. Přirozeně tak vznikají příbřežní porosty vhodné pro život vzácnějších druhů živočichů. Foto P. Tájek
-
Rašelinný litorál Nového (Komářího) rybníka v PP Na Vážkách. Občasný pokles hladiny je možná jednou z příčin výjimečné druhové bohatosti zdejšího společenstva vážek. Foto P. Tájek
-
Velikonoční rybník při pohledu zpovzdálí připomíná spíše louku. Při rychlejší chůzi se můžeme po plovoucích kobercích ostřic celkem pohodlně pohybovat. Útočiště zde našlo nejen několik vzácných druhů obojživelníků, ale především množství druhů bezobratlých, zejména vážek. V popředí charakteristický biotop vážky jasnoskvrnné (L. pectoralis) – samci si od května do začátku července hájí svá teritoria a samice do vody kladou oplodněná vajíčka. Larvy se vyvíjejí dva roky. Foto P. Tájek
-
Jedna z nově vytvořených tůní u Služetína. Tři roky po vybudování hostí bohatý porost silně ohroženého rdestu alpského (Potamogeton alpinus). Foto P. Tájek
-
Soustava tůní vytvořených v místě dřívější zátopy zaniklého rybníka Kyselka poblíž Nové Vsi. Trojice tůní v pravém dolním rohu snímku s vyvinutějšími litorálními porosty a vegetací plovoucích rostlin vznikla v r. 2017, ostatní pak o tři roky později. Foto P. Tájek
-
Jedna z tůní v přírodní rezervaci Prameniště Teplé. Po 10 letech od svého vzniku má poměrně velký ostřicový litorál a bohatě rozvinutou vegetaci vodních makrofytů. Představuje ideální biotop pro rozmnožování obojživelníků. Foto P. Tájek
-
Úspěšnou strategií při obnově přírodovědně cenných rybníků je odbahnění pouze jejich části. Rybník u Těšova se stal domovem vzácné řasy skleněnky Nitella opaca a několika druhů obojživelníků včetně spíše teplomilné rosničky zelené (Hyla arborea), jejíž výskyt do Slavkovského lesa zasahuje jen velmi okrajově. Foto P. Tájek
-
Soustava menších vodních ploch v PR Mokřady pod Vlčkem. Kromě početné populace střevle potoční (Phoxinus phoxinus) zde žije např. i vzácný brouk rákosníček Donacia obscura z čeledi mandelinkovití (Chrysomelidae), vázaný na porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) v mělkých vodách při březích. Okolní kosené slatinné louky jsou doslova květnicí Slavkovského lesa. Foto P. Tájek
-
V době tření se samci (mlíčáci) střevle potoční (Phoxinus phoxinus) výrazně zabarvují. Na břišní straně těla se jim zvýrazní zářivě zelené a červené plošky, hlava ztmavne a objeví se na ní výrazná třecí vyrážka bělavé barvy. Foto P. Krása
-
Temné rašelinné vody Kyselého jezera u Kladské. Foto P. Tájek
-
Květnové hemžení pulců ropuchy obecné (Bufo bufo) v Pískovém rybníku u Lázní Kynžvart. Přestože je ropucha obecná v ČR stále nejrozšířenějším druhem obojživelníka, v posledních desetiletích je zaznamenáván značný pokles její početnosti. Jednou z hlavních příčin je nevhodné hospodaření na rybnících. Vděčně však osídluje a využívá k rozmnožování menší vodní plochy, na nichž se rybářsky nehospodaří. Ty jsou v posledních přibližně 20 letech systematicky vytvářeny hlavně státní ochranou přírody. V CHKO Slavkovský les jich od r. 2000 vzniklo nebo bylo obnoveno přes 200. Foto P. Tájek
-
Skokan ostronosý (Rana arvalis) vystupuje ve Slavkovském lese téměř do 800 m n. m. Rozmnožování druhu je vázáno především na rybníky s rozsáhlými ostřicovými nebo přesličkovými litorály a probíhá v posledních letech už na přelomu března a dubna. Na snímku samec ve „svatebním šatě“. Foto P. Tájek