Topol černý (Populus nigra) je naše domácí, dosti vzácná a bohužel neprávem opomíjená dřevina. Dnes nabývá značně na významu zejména jeho využití především v silně poškozených ekosystémech lužních lesů a břehových nebo doprovodných porostů. Snadné samovolné křížení s topolem kanadským (P. xcanadensis) a jejich potomky však ohrožuje tento i jinak silně ubývající druh genetickou erozí. Rozlišit křížence na základě morfologických znaků je velmi obtížné až nemožné, proto byla vyvinuta metoda odlišení topolu černého s pomocí DNA markerů. Díky ní je možné ověřit druhovou čistotu zdrojů rozmnožovacího a výsadbového materiálu a zároveň lépe identifikovat a podpořit stávající zbytkové populace druhu.
K dalšímu čtení v Živě
Vřeckovýtrusná zkáza jasanů (2014, 1)
Nepůvodní invazní patogeny dřevin – výzva, nebo předem ztracený boj? (2016, 6)
Invazní patogen ohrožuje lužní a mokřadní olšiny (2023, 6)
Seznam použité a doporučené literatury najdete ke stažení v PDF formátu níže pod obrazovou galerií.
Black Poplar (Populus nigra) is an autochthonous woody species in the Czech Republic, which is often overlooked, though it has high potential, especially in heavily damaged ecosystems of riparian and alluvial stands. Due to its easy crossability with Canadian Poplar (P. ×canadensis) and their hybrids, it is endangered by genetic erosion. As it is very difficult to distinguish hybrids based on morphological characteristics, a method of distinguishing Black Poplar based on DNA analysis has been developed. As a result, it is possible to verify the species purity of selected trees and thus support existing residual populations.
-
Památný strom topolu černého (Populus nigra), Dobřejovice u Prahy. Foto K. Novotná
-
Řezem upravované topoly černé mohou být efektní solitérou využitelnou i ve veřejné zeleni. Praha, ostrov Štvanice. Foto P. Štochlová
-
Rozpadlý porost topolu kanadského (P. ×canadensis) u Dolanského potoka. Hostouň na Kladensku. Foto P. Štochlová
-
Nejvhodnější znaky pro rozlišení topolu černého a t. kanadského jsou charakter kmene a listu. Topol černý má na bázi kmene u starších stromů boule a často tvoří kmenové výstřelky, borku má načernalou s mnohdy propletenými brázdami . Foto K. Novotná
-
Nejvhodnější znaky pro rozlišení topolu černého a t. kanadského jsou charakter kmene a listu. Topol černý má list menší kosníkovitý s menšími zuby . Foto P. Štochlová
-
Nejvhodnější znaky pro rozlišení topolu černého a t. kanadského jsou charakter kmene a listu. Topol kanadský mívá křivý kmen bez boulí a výstřelků, často v horní třetině rozdvojený, borku skořicovou až nahnědlou. Detailněji v Metodice identifikace topolu černého pomocí DNA markerů (Podrábská a kol. 2024). Foto K. Novotná
-
Nejvhodnější znaky pro rozlišení topolu černého a t. kanadského jsou charakter kmene a listu. Topol kanadský má listy velké srdčité až trojboké. Foto P. Štochlová
-
Dozrávající tobolky topolu černého. Foto P. Štochlová
-
Schéma laboratorního postupu a vyhodnocení dat při identifikaci topolů. Fragmentační analýza – metoda genetické analýzy, která zahrnuje soubor technik, při nichž jsou fragmenty DNA fluorescenčně označeny, separovány kapilární elektroforézou a jejich velikost je určena porovnáním s velikostním standardem. Fluorochrom – molekula schopná absorbovat světlo určité vlnové délky a poté světlo emitovat o delší vlnové délce. Tato fluorescenční vlastnost je zásadní v biologickém zobrazování, kde umožňuje např. detekovat molekuly. Orig. K. Podrábská
-
Rozpoznání topolu černého od t. kanadského pomocí zvýrazněných specifických alel. Elektroforeogram topolu kanadského a t. černého pro první sadu markerů mnohonásobné (multiplex) PCR: markery PMGC2163, WPMS15 a WPMS17 s vyznačenými specifickými alelami topolu bavlníkového a jejich velikostmi (bp – páry bází) u jednotlivých barevně odlišených markerů. Elektroforeogram – vizuální zobrazení fragmentů DNA po elektroforéze. RFU (Relative Fluorescence Units) – relativní jednotky fluorescence. Orig. K. Podrábská
-
Rozpoznání topolu černého od t. kanadského pomocí zvýrazněných specifických alel. Elektroforeogram topolu kanadského a t. černého pro druhou sadu markerů mnohonásobné PCR s markery PMGC14, PMGC456, PTR6, WIN3 a WPMS01 s vyznačenými specifickými alelami topolu bavlníkového a jejich velikostmi (bp – páry bází) u jednotlivých barevně odlišených markerů. Elektroforeogram – vizuální zobrazení fragmentů DNA po elektroforéze. RFU (Relative Fluorescence Units) – relativní jednotky fluorescence. Orig. K. Podrábská
-
Odlišení topolu černého od t. kanad ského, t. bavlníkového a zpětných kříženců. Analýza hlavních koordinát (PCoA) odlišila jednotlivé druhy topolů, které vytvořily oddělené shluky. Semenáče z křížení mezi topolem kanadským a t. černým se rozptýlily mezi rodičovskými druhy v závislosti na počtu specifických alel zděděných od topolu bavlníkového. Orig. K. Podrábská
-
Žlázky na listu topolu kanadského – znak, který ho odlišuje od t. černého. Foto P. Štochlová
-
olitéra topolu černého. Počedělice na Lounsku. Foto P. Štochlová
-
Solitéra topolu černého poškozená hospodařením na poli vedle dálnice. Kostelní Lhota na Nymbursku. Foto K. Novotná
-
Skupina topolu černého (Populus nigra) v břehovém porostu vytváří významný krajinotvorný prvek. Na Mouřku, Nové Dvory, Litoměřicko. Foto K. Černý