Členitá krajina jezer a ledovcových morén severovýchodního Polska si dodnes uchovala relativně přírodní charakter. Oproti ostatním polským nížinám přeměněným zemědělstvím a moderním lesnictvím je výrazně lesnatější a méně intenzivně obhospodařovaná. Druhý díl ukazuje příklady dynamického reliéfu dokumentující pozůstatky zalednění, a také stanoviště s pozůstatky biotopů reliktních organismů, např. vlhké lesy s pralesními houbami.
Předchozí díl seriálu
1. Postglaciální vegetace (2026, 2)
K dalšímu čtení v Živě
Zaujalo nás: Vlastnosti povodí určují fotosyntetickou charakteristiku ponořených vodních rostlin (2020, 3)
Obrovské tlející kmeny – domy plné hub (2025, 1)
Lidar: světlo, které odhaluje skrytou tvář krajiny (2025, 5)
Proměny vegetace a prostředí v Podunajské nížině od konce poslední doby ledové (2026, 2)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
The rugged landscape of lakes and glacial moraines in north-eastern Poland has retained its relatively natural character to this day. Compared to other Polish lowlands transformed by agriculture and modern forestry, it is significantly more forested and less intensively managed. The second part highlights examples of dynamic topography documenting glacial remnants, as well as habitats featuring traces of relict organism biomes – such as wet forests with primeval forest fungi.
-
Ledovcové a glaciofluviální sedimenty a povrchové tvary reliéfu vzniklé po ústupu kontinentálního ledovce. Ledovcové tvary, např. drumliny a morény, vznikly přímým tlakem ledu, zatímco kamy, eskery a další tvoří sedimenty vytříděné činností tající ledovcové vody. Blíže v textu. Upraveno podle: D. Hess a D. Tasa (2014), kreslila R. Bošková.
-
Bludné balvany přinesené ledovcem ze vzdáleností stovek kilometrů tvoří místy seskupení – zde na svahu u jezera Hańcza (hladina jezera leží ve výšce 227 m n. m.), pod vyhlídkou Góra Leszczynowa (272 m n. m.). Foto T. Kučera
-
Glaciální, až 108 m hluboké jezero Hańcza ukrývá pod hladinou strmé svahy údolí vymleté podledovcovou řekou. Pohled z vyhlídky Góra Leszczynowa. Foto T. Kučera
-
Dystrofní jezera zvaná suchary mohou mít různý původ. Buď vznikala po roztátí a propadu bloků mrtvého ledu (tento obr.), nebo důsledkem kolapsu pinga po roztátí ledového jádra (následující obr.). Blíže v textu. Upraveno podle: J. Rychel a kol. (2010), kreslila R. Bošková.
-
Dystrofní jezera zvaná suchary mohou mít různý původ. Buď vznikala po roztátí a propadu bloků mrtvého ledu (předchozí obr.), nebo důsledkem kolapsu pinga po roztátí ledového jádra (tento obr.). Blíže v textu. Upraveno podle: J. Rychel a kol. (2010), kreslila R. Bošková.
-
Suchar I u obce Krzywe s druhy typickými pro okraje rašelinných jezírek – hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba, viz další snímek), ostřicí bažinnou (Carex limosa), blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris) a kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia). Foto T. Kučera
-
Břehy sucharů často porůstá hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) a rašeliníky, tyto porosty představují iniciální stupeň jejich zazemňování. Foto T. Kučera
-
Písčité svahy nad soutokem říčky Wiatrołuża obtékající suchar Pietronajć. Pokrývá je rozvolněný borový porost s lískou a podrost mezofilních světlomilných druhů rostlin. Foto T. Kučera
-
Okraje jezer s orobinci (Typha) a šáchorovitými (Cyperaceae), později pak obrůstají rákosem (Phragmites). Foto T. Kučera
-
Zazemňující se suchar zarůstal od okrajů rašeliníky a šáchorovitými rostlinami, později nahrazenými vegetací přechodového rašeliniště. Foto T. Kučera
-
Plochý povrch sníženin mezi jezerem a okrajovými jezírky je střídavě zaplavovaný, často odvodňovaný umělými stružkami. Foto T. Kučera
-
Vlhké lesy se smrkem, bohatým mechovým patrem a plavuněmi. Foto T. Kučera
-
Tlející kmen staré mohutné borovice na svahu morény. Foto J. Holec
-
Hlinák cihlový (Erastia ochraceolateritia). Foto J. Holec
-
Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula), vzácnější druh tlejícího dřeva jehličnanů. Foto J. Holec
-
Ohňovec rezavohnědý (Phellinidium ferrugineofuscum) na tlejícím kmenu mohutného smrku. Pralesní druh s montánně-boreálním charakterem rozšíření. Foto J. Holec
-
Zvlněný reliéf morén modelovaný ustupujícím ledovcem severně od pozůstatků čelní morény s vrchem Góra Cisowa (256 m n. m.) v severovýchodním Polsku pokrývají převažující listnaté lesy s ledovcovými jezery v depresích mezi morénami. Foto T. Kučera
-
Věkovité duby letní (Quercus robur) rostou ojediněle na kamových sedimentech mezi jezírkem Suchar I a Správou NP Wigry v Krzywem. Foto T. Kučera
-
Dubohabřina na svahu tvořeném štěrkopísky eskeru jezera Hańcza (Góra Leszczynowa). Foto T. Kučera
-
Vícekmenný habr je pozůstatkem pařezení, a dokládá tak historickou těžbu dřeva. Foto T. Kučera
-
Jezero Hańcza z rozhledny Góra Leszczynowa, 272 m n. m. Foto T. Kučera
-
Písčité břehy nejhlubšího jezera Hańcza (108 m) tvoří bazické fluviglaciální sedimenty. Foto T. Kučera
-
Panoramatický výhled z čelní morény Cisowe Góry (256 m n. m.) na severovýchodní okraj chráněné krajinné oblasti Suwalki. Foto T. Kučera
-
Bezodtoké rašeliníkové sníženiny mezi jezery uchovávají stabilní vlhké a chladné prostředí vhodné pro původní druhy reliktních smrčin, např. plavuň pučivou (Lycopodium annotinum, detail na dalším snímku). Foto T. Kučera
-
Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Foto T. Kučera