Na severovýchodě Polska je rozsáhlé lesnaté území označované jako Puszcza Augustowska. Je řídce osídlené a pojmenované podle města Augustow na jeho západním okraji. Nížina zasahuje do Litvy a Běloruska tokem řeky Czarna Hancza. Tato krajina ledovcových morén a jezer byla během postglaciálu dlouho ovlivněná podmrzlými půdami, permafrostem, takže listnaté lesní formace se zde vyvíjely se zpožděním a zůstala tu dodnes zachovaná reliktní biota staršího holocénu vázaná na jezera, rašeliniště a údolní „pralouky“, mokřadní lesy i suché bory na dunách a morénách. Smíšené lesy s vysokým zastoupením smrku udržují přechodný charakter jak jehličnatých boreálních, tak listnatých opadavých lesů a tvoří tím tzv. hemiboreální lesní formaci.

K dalšímu čtení v Živě

Ekosystémy Sibiře: analogie zaniklé přírody střední Evropy (2012, 4)

Lesostep Jižního Uralu (2012, 5)

Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy (2015, 4)

Postřehy z Bělověžského pralesa I. Geobotanická obhlídka (2018, 3)

Postřehy z Bělověžského pralesa II. Vývoj hemiboreálního lesa (2018, 4)

Jak vypadají přírodní lišejníkové bory? (2019, 2)

Rašeliniště severovýchodu USA, tentokrát nejen pohledem středoevropské geobotaniky (2024, 1)

Ke 150. výročí uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava V. Řeka v severském kabátku (2025, 6)

Použitá literatura

KOBENDZA, Roman. Stosunki fitosocjologiczne puszczy Kampinoskiej. Planta Polonica, 1930, 2: 1-200.

KUPRYJANOWICZ, Mirosława. Postglacial development of vegetation in the vicinity of the Wigry Lake. Geochronometria, 2007, 27.1: 53-66.

LATAŁOWA, Małgorzata; VAN DER KNAAP, Willem Oscar. Late Quaternary expansion of Norway spruce Picea abies (L.) Karst. in Europe according to pollen data. Quaternary Science Reviews, 2006, 25.21-22: 2780-2805.

MAGRI, Donatella. Patterns of post‐glacial spread and the extent of glacial refugia of European beech (Fagus sylvatica). Journal of Biogeography, 2008, 35.3: 450-463.

MARKS, L. Last deglaciation of northern continental Europe. Cuadernos de Investigación Geográfica, 2015, 41.2: 279-293.

MATUSZKIEWICZ, W., et al. Zbiorowiska roślinne Polski. Lasy i zarośla. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa, 2012.

SÁDLO, Jiří; BUFKOVÁ, Iva. Vegetation of the Vltava river alluvial plain in the Šumava Mts (Czech Republic) and the problem of relict primary meadows. Preslia, Praha, 2002, 74: 67–83.

SÁDLO, Jiří; PETŘÍK, Petr; BOUBLÍK, Karel. Bory v reliktním ekosystému nížinné tajgy na Dokesku. Využití, péče a ochrana. Ochrana přírody. 2012, vol 2, s 8-11.

STEINER; Gert, Michael. Österreichischer Moorschutzkatalog. Grüne Reihe des Bundesministeriums für Umwelt, Jugend und Familie, Wien, 1992.

SZEWCZYK, Jan. The deep-seated lowland relict permafrost from the Suwałki region (NE Poland) – analysis of conditions of its development and preservation. Geological Quarterly, 2017, 61.4: 845-858. DOI: http://dx.doi.org/10.7306/gq.1378.

ŠAFANDA, Jan; SZEWCZYK, Jan; MAJOROWICZ, Jacek. Geothermal evidence of very low glacial temperatures on a rim of the Fennoscandian ice sheet. Geophysical Research Letters, 2004, 31.7, L07211, doi:10.1029/2004 GL019547

The sparsely populated forested area known as the Puszcza Augustowska is located in north-eastern Poland. It is bordered by the town of Augustow to the west and by a lowland plain extending into Lithuania and Belarus along the Czarna Hancza River to the north-east. This landscape of glacial moraines and lakes has long been affected by frozen soils, known as permafrost. In the postglacial period, deciduous forests gradually developed here with a delay. The relict biota of the older Holocene has survived here to this day, associated with lakes, peat bogs, and valley wet meadows, wetland forests, and dry pine forests on dunes and moraines. Mixed forests with a high proportion of spruce maintain the transitional character of both coniferous boreal and deciduous nemoral zones, creating hemiboreal forest formations.