Na severovýchodě Polska je rozsáhlé lesnaté území označované jako Puszcza Augustowska. Je řídce osídlené a pojmenované podle města Augustow na jeho západním okraji. Nížina zasahuje do Litvy a Běloruska tokem řeky Czarna Hancza. Tato krajina ledovcových morén a jezer byla během postglaciálu dlouho ovlivněná podmrzlými půdami, permafrostem, takže listnaté lesní formace se zde vyvíjely se zpožděním a zůstala tu dodnes zachovaná reliktní biota staršího holocénu vázaná na jezera, rašeliniště a údolní „pralouky“, mokřadní lesy i suché bory na dunách a morénách. Smíšené lesy s vysokým zastoupením smrku udržují přechodný charakter jak jehličnatých boreálních, tak listnatých opadavých lesů a tvoří tím tzv. hemiboreální lesní formaci.
K dalšímu čtení v Živě
Ekosystémy Sibiře: analogie zaniklé přírody střední Evropy (2012, 4)
Lesostep Jižního Uralu (2012, 5)
Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy (2015, 4)
Postřehy z Bělověžského pralesa I. Geobotanická obhlídka (2018, 3)
Postřehy z Bělověžského pralesa II. Vývoj hemiboreálního lesa (2018, 4)
Jak vypadají přírodní lišejníkové bory? (2019, 2)
Rašeliniště severovýchodu USA, tentokrát nejen pohledem středoevropské geobotaniky (2024, 1)
Ke 150. výročí uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava V. Řeka v severském kabátku (2025, 6)
Použitá literatura
KOBENDZA, Roman. Stosunki fitosocjologiczne puszczy Kampinoskiej. Planta Polonica, 1930, 2: 1-200.
KUPRYJANOWICZ, Mirosława. Postglacial development of vegetation in the vicinity of the Wigry Lake. Geochronometria, 2007, 27.1: 53-66.
LATAŁOWA, Małgorzata; VAN DER KNAAP, Willem Oscar. Late Quaternary expansion of Norway spruce Picea abies (L.) Karst. in Europe according to pollen data. Quaternary Science Reviews, 2006, 25.21-22: 2780-2805.
MAGRI, Donatella. Patterns of post‐glacial spread and the extent of glacial refugia of European beech (Fagus sylvatica). Journal of Biogeography, 2008, 35.3: 450-463.
MARKS, L. Last deglaciation of northern continental Europe. Cuadernos de Investigación Geográfica, 2015, 41.2: 279-293.
MATUSZKIEWICZ, W., et al. Zbiorowiska roślinne Polski. Lasy i zarośla. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa, 2012.
SÁDLO, Jiří; BUFKOVÁ, Iva. Vegetation of the Vltava river alluvial plain in the Šumava Mts (Czech Republic) and the problem of relict primary meadows. Preslia, Praha, 2002, 74: 67–83.
SÁDLO, Jiří; PETŘÍK, Petr; BOUBLÍK, Karel. Bory v reliktním ekosystému nížinné tajgy na Dokesku. Využití, péče a ochrana. Ochrana přírody. 2012, vol 2, s 8-11.
STEINER; Gert, Michael. Österreichischer Moorschutzkatalog. Grüne Reihe des Bundesministeriums für Umwelt, Jugend und Familie, Wien, 1992.
SZEWCZYK, Jan. The deep-seated lowland relict permafrost from the Suwałki region (NE Poland) – analysis of conditions of its development and preservation. Geological Quarterly, 2017, 61.4: 845-858. DOI: http://dx.doi.org/10.7306/gq.1378.
ŠAFANDA, Jan; SZEWCZYK, Jan; MAJOROWICZ, Jacek. Geothermal evidence of very low glacial temperatures on a rim of the Fennoscandian ice sheet. Geophysical Research Letters, 2004, 31.7, L07211, doi:10.1029/2004 GL019547
The sparsely populated forested area known as the Puszcza Augustowska is located in north-eastern Poland. It is bordered by the town of Augustow to the west and by a lowland plain extending into Lithuania and Belarus along the Czarna Hancza River to the north-east. This landscape of glacial moraines and lakes has long been affected by frozen soils, known as permafrost. In the postglacial period, deciduous forests gradually developed here with a delay. The relict biota of the older Holocene has survived here to this day, associated with lakes, peat bogs, and valley wet meadows, wetland forests, and dry pine forests on dunes and moraines. Mixed forests with a high proportion of spruce maintain the transitional character of both coniferous boreal and deciduous nemoral zones, creating hemiboreal forest formations.
-
Morénou hrazené jezero Wigry se skřípincem jezerním (Schoenoplectus lacustris) v pobřežních rákosinách Foto A. a T. Kučerovi
-
Dvousetleté duby letní (Quercus robur), tzv. pamětníci nebo veteráni. Foto A. a T. Kučerovi
-
Datované letokruhy od r. 1824 na pařezu dvousetletého dubu letního, bod 11 značí rok 1926 – založení rezervace Czerwone Bagno, Biebrzański Park Narodowy, další čísla připomínají milníky polské historie. Foto A. a T. Kučerovi
-
Wigiersky Park Narodowy – v podrostu smíšených lesů zde na morénách roste kombinace acidofilních i bazifilních druhů, hojný je např. ostružiník skalní (Rubus saxatilis, na obr.) v podrostu brusnic (Vaccinium spp.) i hájových druhů dubohabřin. Foto A. a T. Kučerovi
-
Vzácně se v borových lesích na du nách vyskytují zástupci hruštiček (nyní čeleď vřesovcovitých – Ericaceae), např. zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata, na obr.) nebo běžnější hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Foto A. a T. Kučerovi
-
I u nás známe z obdobných stanovišť kontinentálních borů např. smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum) a hladýš širolistý (Laserpitium latifolium, na snímku). Foto A. a T. Kučerovi
-
Czerwone Bagno vizuálně přípomíná naše Červené blato s rašeliništními druhy, které známe i z našich vrchovišť včetně rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum). Foto A. a T. Kučerovi
-
Výstavky starých borovic lesních (Pinus sylvestris) ve smíšených lesích, se stopami po smolaření, tedy těžbě smůly. Foto A. a T. Kučerovi
-
Bažinné březiny a olšiny s břízou pýřitou (Betula pubescens) a kapradiníkem bažinným (Thelypteris palustris) v podrostu. Foto A. a T. Kučerovi
-
Zaplavované říční nivy tvoří otevřená mozaika rákosin, porostů vysokých ostřic, vysokostébelných a vysokoby linných niv a mokřadních vrbin. Foto A. a T. Kučerovi
-
K nejnápadnějším dominantním bylinám „praluk“ patří např. kyprej vrbice (Lythrum salicaria), rozrazil dlouholistý (Veronica maritima). Foto A. a T. Kučerovi
-
K nejnápadnějším dominantním bylinám „praluk“ patří např. i pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Foto A. a T. Kučerovi
-
Méně druhů kvetoucích vysokých bylin najdeme v porostech nepůvodního puškvorce obecného (Acorus calamus). Foto A. a T. Kučerovi
-
K nejnápadnějším dominantním bylinám „praluk“ patří také jirnice modrá (Polemonium caeruleum). Foto A. a T. Kučerovi
-
Víceleté druhy s rozsáhlým kořenovým/oddenkovým systémem rostou na písčitých dunách, např. mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum, v popředí), smil písečný (Helichrysum arenarium) a z okrajů lesa vystupující konvalinka vonná (Convallaria majalis). Foto A. a T. Kučerovi
-
Prakticky na několika metrech ostřicová vegetace šáchorovitých (Cyperaceae) přechází do vrchovištní, kde v podrostu převažují brusnice, a do rašelinných borů s rojovníkem bahenním. Foto A. a T. Kučerovi
-
V tůňkách ve zrašelinělém okraji tzv. sucharů, tedy chudých dystrofních jezírek, rostou druhy, které u nás známe spíše z bažinatých míst a rybničních okrajů – ďáblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Comarum palustre) nebo rozpuk jízlivý (Cicuta virosa). Foto A. a T. Kučerovi
-
Tzv. pralouky jsou nivní vysoko-(stébelné+bylinné) porosty ladních luk, nesečené nebo jen výjimečně sečené, spíše v minulosti pasené velkými býložravci, tvořené převážně tzv. klonálními druhy, takže jen pomalu zarůstají náletem dřevin. Občasné zatopení a okus dřevin je zřejmě udržuje nezarůstající. Z běžnějších druhů v nich roste vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria, na snímku) a čistec bahenní (Stachys palustris). Foto A. a T. Kučerovi
-
Tzv. pralouky jsou nivní vysoko-(stébelné+bylinné) porosty ladních luk, nesečené nebo jen výjimečně sečené, spíše v minulosti pasené velkými býložravci, tvořené převážně tzv. klonálními druhy, takže jen pomalu zarůstají náletem dřevin. Občasné zatopení a okus dřevin je zřejmě udržuje nezarůstající. Z běžnějších druhů v nich roste vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a čistec bahenní (Stachys palustris, na snímku). Foto A. a T. Kučerovi
-
Tzv. pralouky jsou nivní vysoko-(stébelné+bylinné) porosty ladních luk, nesečené nebo jen výjimečně sečené, spíše v minulosti pasené velkými býložravci, tvořené převážně tzv. klonálními druhy, takže jen pomalu zarůstají náletem dřevin. Občasné zatopení a okus dřevin je zřejmě udržuje nezarůstající. Z běžnějších druhů v nich roste vrbina obecná (Lysimachia vulgaris, na snímku), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a čistec bahenní (Stachys palustris). Foto A. a T. Kučerovi
-
Tzv. pralouky jsou nivní vysoko-(stébelné+bylinné) porosty ladních luk, nesečené nebo jen výjimečně sečené, spíše v minulosti pasené velkými býložravci, tvořené převážně tzv. klonálními druhy, takže jen pomalu zarůstají náletem dřevin. Občasné zatopení a okus dřevin je zřejmě udržuje nezarůstající. Z běžnějších druhů v nich roste vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria, na snímku) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a čistec bahenní (Stachys palustris). Foto A. a T. Kučerovi
-
Tzv. pralouky jsou nivní vysoko-(stébelné+bylinné) porosty ladních luk, nesečené nebo jen výjimečně sečené, spíše v minulosti pasené velkými býložravci, tvořené převážně tzv. klonálními druhy, takže jen pomalu zarůstají náletem dřevin. Občasné zatopení a okus dřevin je zřejmě udržuje nezarůstající. Z běžnějších druhů v nich roste vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum, na snímku), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a čistec bahenní (Stachys palustris). Foto A. a T. Kučerovi
-
Zarůstající zaplavované nivní louky podél menších toků hostí dnes už vzácnou kombinaci vysokostébelných a vysokobylinných "praluk" s pestrobarevnou kombinací porostů purpurové kypreje vrbice (Lythrum salicaria), modrofialového rozrazilu dlouholistého (Veronica maritima) a žlutého pryskyřníku velkého (Ranunculus lingua). Foto A. a T. Kučerovi
-
Zarůstající zaplavované nivní louky podél menších toků hostí dnes už vzácnou kombinaci vysokostébelných a vysokobylinných "praluk" s pestrobarevnou kombinací porostů purpurové kypreje vrbice (Lythrum salicaria, na snímku), modrofialového rozrazilu dlouholistého (Veronica maritima) a žlutého pryskyřníku velkého (Ranunculus lingua). Foto A. a T. Kučerovi
-
Zarůstající zaplavované nivní louky podél menších toků hostí dnes už vzácnou kombinaci vysokostébelných a vysokobylinných "praluk" s pestrobarevnou kombinací porostů purpurové kypreje vrbice (Lythrum salicaria), modrofialového rozrazilu dlouholistého (Veronica maritima, na snímku) a žlutého pryskyřníku velkého (Ranunculus lingua). Foto A. a T. Kučerovi
-
Zarůstající zaplavované nivní louky podél menších toků hostí dnes už vzácnou kombinaci vysokostébelných a vysokobylinných "praluk" s pestrobarevnou kombinací porostů purpurové kypreje vrbice (Lythrum salicaria), modrofialového rozrazilu dlouholistého (Veronica maritima) a žlutého pryskyřníku velkého (Ranunculus lingua, na snímku). Foto A. a T. Kučerovi