Rašeliniště na severovýchodě USA mají podobný charakter jako v severní, resp. východní Evropě. Hostí podobné skupiny druhů s převahou vřesovcovitých keříčků (Ericaceae) a šáchorovitých rostlin (Cyperaceae) a řada druhů zde má tzv. sesterské, tedy vikariantní zástupce (rojovník, kyhanka, brusnice, suchopýr, ostřice, i zástupci dalších skupin). Zejména vřesovcovitých roste v Nové Anglii zhruba dvojnásobný počet druhů než v severní a východní Evropě. Příčinou je odlišný směr horských masivů a poloha Středozemního moře, které v Evropě tvoří přirozenou bariéru severojižní migraci dřevin během ledových dob. Většinu druhů vřesovcovitých, které se v Evropě přirozeně nevyskytují, zde ale pěstujeme jako okrasné rostliny.
Tabulku s rody a druhy vřesovcovitých keřů a keříčků zastoupených na severovýchodě USA a v severozápadní, střední až východní Evropě najdete jako pdf přílohu pod obrazovou galerií.
K dalšímu čtení v Živě
Wood Wide Web - rostliny na síti (2008, 5)
Rákos obecný – příklad invaze na vnitrodruhové úrovni (2018, 5)
Mount Washington pohledem české geobotaniky (2022, 4)
Použitá a citovaná literatura
BAILEY, R. G. Ecosystem Geography. Springer Verlag, New York Inc., 1996.
BARTH, Aaron M., et al. Deglacial thinning of the Laurentide Ice Sheet in the Adirondack Mountains, New York, USA, revealed by 36Cl exposure dating.
Paleoceanography and Paleoclimatology, 2019, 34.6: 946-953. dostupné on-line
https://doi.org/10.1029/2018PA003477
BEATTY, Gemma E.; PROVAN, Jim. Post‐glacial dispersal, rather than in situ glacial survival, best explains the disjunct distribution of the Lusitanian plant species Daboecia cantabrica (Ericaceae). Journal of Biogeography, 2013, 40.2: 335-344.
CROW, Garrett E.; FAHEY, Linda L. Floras of Pequawket and Heath Pond Bogs, Ossipee, New Hampshire. Rhodora, 2004, 106.928: 360-367.
DALTON, April S., et al. Deglaciation of the north American ice sheet complex in calendar years based on a comprehensive database of chronological data: NADI-1.
Quaternary Science Reviews, 2023, 321: 108345. dostupné on-line
https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2023.108345
DIERSSEN, Klaus; DIERSSEN, Barbara. Moore. Stuttgart: Eugen Ulmer Verlag, 2008.
FAGÚNDEZ, Jaime; DÍAZ-TAPIA, Pilar. Comparative phylogeography of a restricted and a widespread heather: genetic evidence of multiple independent introductions of Erica mackayana into Ireland from northern Spain. Botanical Journal of the Linnean Society, 2023, 201.3: 329-340.
JOOSTEN, Hans; TANNEBERGER, Franziska; MOEN, Asbjorn. Mires and peatlands of Europe. Schweizerbart Sci. Publ., Stuttgart, 2017. ISBN 978-3-510-65383-6
PIELOU, Evelyn C. After the Ice Age. The Return of Life to Glaciated North America. Chicago and London: Univ. Chicago Press, 1991.
STEINER; Gert, Michael. (1992) Österreichischer Moorschutzkatalog. Grüne Reihe des Bundesministeriums für Umwelt, Jugend und Familie, Wien, 1992.
SKEFFINGTON, Micheline Sheehy; SCOTT, Nick. Is the strawberry tree, Arbutus unedo (Ericaceae), native to Ireland, or was it brought by the first copper miners?. British & Irish Botany, 2021, 3(4): 385-418.
SKEFFINGTON, Micheline Sheehy; SCOTT, Nick. Were the five rare heathers of the west of Ireland introduced through human activity? An ecological, genetic, biogeographical and historical assessment. British & Irish Botany, 2023, 5(2): 221-251.
SUCCOW, Michael; JOOSTEN, Hans. (2001) Landschaftsökologische Moorkunde. E. Schweizerbartsche Verlagsbuchhandlung Stuttgart.
SZEWCZYK, Jan. The deep-seated lowland relict permafrost from the Suwałki region (NE Poland) – analysis of conditions of its development and preservation. Geological Quarterly, 2017, 61.4: 845-858. DOI: http://dx.doi.org/10.7306/gq.1378.
Peatlands in the north-eastern United States have a similar character to the northern or eastern European mires. They host similar groups of species with a predominance of heather-like shrubs (Ericaceae) and sedge-like plants (Cyperaceae), and they host several closely related species, i.e. vicariant, representatives (roastbush, sedge, cranberry, sedge, cotton-grass, etc.). The number of heather species growing in New England is roughly twice that of northern and eastern Europe. The different directions of the mountain ranges and the position of the Mediterranean Sea form a natural barrier to the north-south migration of woody plants during the ice ages in Europe. Most heather shrubs occurring only in New England are cultivated in European horticulture.
-
Rašeliniště Heath Pond Bog u města Ossipee (New Hampshire, USA) s jezírkem, úzkou rašeliníko-keříčkovou zónou s lýkovečkem drobnokališným (Chamaedaphne calyculata), obklopené vegetačním typem zvaným muskeg, tedy zarůstající smrkem černým (Picea mariana), břízou topololistou (Betula populifolia) a dalšími dřevinami. Foto T. Kučera
-
Rojovník grónský (Rhododendron groenlandicum) je severoamerickým vikariantem eurasijského rojovníku bahenního (R. tomentosum) a roste v podrostu na podobných stanovištích. Foto T. Kučera
-
Americká kyhanka modrolistá (Andromeda glaucophylla) příbuzná s evropskou kyhankou sivolistou (A. polifolia). V zahradnické praxi jsou česká jména často zaměňovaná. Foto T. Kučera
-
Opadavý pěnišník kanadský (Rhododendron canadense), který se v našich krajích pěstuje, dal jméno botanickému časopisu Rhodora s dlouhou tradicí a náplní podobnou českým Presliím. Foto T. Kučera
-
Lyonie ptačí zob (Lyonia ligustrina) tvoří ve své domovině na východě USA až 4 m vysoké porosty na okrajích rašelinišť a na rozdíl od jiných vřesovcovitých (Ericaceae) má suché pukavé tobolky. Pěstuje se pro atraktivní bohatá květenství. Foto T. Kučera
-
Střevíčník bezlodyžný (Cypripedium acaule) se vyskytuje na okrajích lesů a v otevřených rašeliništích a vřesovištích na chudých kyselých půdách. Nápadný, spíše jednotlivě rostoucí střevíčník. Foto T. Kučera
-
V zástinu stromů nalézaná kruticha okurková (Medeola virginiana) připomíná vzrůstem naše vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), listy v přeslenu lilii zlatohlavou (Lilium martagon). Název indiánská okurka je podle chuti oddenku. Foto T. Kučera
-
Různobarevný kosatec pestrý či strakatý (Iris versicolor) připomíná svým zbarvením i biotopem náš domácí kosatec sibiřský (I. sibirica), s nímž bývá zaměňován coby velmi oblíbená trvalka. Foto T. Kučera
-
Rozlehlé porosty lýkovečku drobnokališného (Chamaedaphne calyculata) na zvodnělých okrajích rašelinných jezírek zpevňují tzv. houpavou rašelinu. Cirkumpolární rozšíření vyznívá do střední Evropy v Polsku, do České republiky nezasahuje. Foto T. Kučera
-
Sterilní větve vřesny obecné (Myrica gale) z čeledi vřesnovitých (Myricaceae) připomínají nízkou sivou vrbu, najdeme ji na podobných stanovištích na okrajích rašelinišť. Větve lze použít jako přírodní repelent. Foto T. Kučera
-
Masožravá rosnatka prostřední (Drosera intermedia) roste jak v Evropě, tak na východě Severní Ameriky na slatinných stanovištích. Zaujme dlouhými žlázkami (tentakulemi) s lepkavým slizem obsahujícím trávicí enzymy. Foto T. Kučera
-
Rozlehlé porosty lýkovečku drobnokališného (Chamaedaphne calyculata) na zvodnělých okrajích rašelinných jezírek zpevňují tzv. houpavou rašelinu. Cirkumpolární rozšíření vyznívá do střední Evropy v Polsku, do České republiky nezasahuje. Foto T. Kučera
-
Ostřicomechová formace slatiniště s vyšším zastoupením šáchorovitých rostlin (Cyperaceae) na lokalitě Pequawket Bog. Foto T. Kučera
-
Maximální rozsah posledního zalednění na severoamerickém kontinentě, jeho jižní hranice zasahuje na jih od Velkých jezer a nezaledněná je část Aljašky. Zalednění dosahovalo přibližně o 10° jižněji než v Evropě. Na detailu dole je postupný ústup zalednění v tisících let před současností. Upraveno podle: A. M. Barth a kol. (2019). Orig. R. Bošková
-
Postupný ústup posledního zalednění na severovýchodě USA v tisících let před současností. Izochrony ukazují optimum rozsahu zalednění v dané době. Geodatabáze je volně přístupná z odkazu v článku, a kromě izochron optim obsahuje odhad minimálního a maximálního rozsahu zalednění pro dané období. Upraveno podle aktuálních dat, viz A. S. Dalton a kol. (2023, https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2023.108345)
-
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) roste přirozeně na okrajích rašelinišť, kde tvoří řídké nízké kobercovité porosty. Foto T. Kučera
-
Mamota úzkolistá (Kalmia angustifolia) má asi centimetrové květy a dorůstá zhruba metrové výšky. Přirozeně se vyskytuje na chudých kyselých půdách, např. v okraji rašelinišť, často bývá pěstovaná jako okrasný keř. Foto T. Kučera
-
Až 3 m vysoký keř „kanadské borůvky“ brusnice chocholičnaté (Vaccinium corymbosum) roste v okrajové sušší části laggu se smrkem černým a modřínem americkým (Larix laricina), jejichž rozšíření v Severní Americe kopíruje oblast pleistocenního zalednění. Fotografie v tomto článku, pokud není uvedeno jinak, pocházejí z rašelinišť blízko města Ossipee ve státě New Hampshire. Poděkování zaslouží Garrett E. Crow, který nás tam s Janem Jeníkem v r. 2005 provázel. Foto T. Kučera
-
Masožravá špirlice nachová (Sarracenia purpurea) roste na otevřených plochách na houpavé rašelině. Do Evropy byla zavlečena a v posledních letech se zde šíří, resp. je i u nás vysazovaná. Zaznamenána byla mimo jiné na Tříjezerní slati na Šumavě, Borkovických blatech u Soběslavi nebo také u rybníka Řásník ve Žďárských vrších. Foto T. Kučera
-
Masožravá špirlice nachová (Sarracenia purpurea) roste na otevřených plochách na houpavé rašelině. Do Evropy byla zavlečena a v posledních letech se zde šíří, resp. je i u nás vysazovaná. Foto T. Kučera
-
Ostřicomechové houpavé koberce na okrajích jezírek se špirlicí nachovou (Sarracenia purpurea). Foto T. Kučera
-
Vrchoviště typu muskeg s dominujícími jehličnany a vřesovcovými keříčky v podrostu. Foto T. Kučera
-
V okrajové zóně rašeliniště společně s dalšími křovinami roste běžně cesmína bodlinatá (Ilex mucronata, dříve známá jako nitkokvětec, Nemopanthus), představuje typický druh rozšířený na severovýchodě a podél pobřeží USA. Foto T. Kučera
-
Modráska srdčitá (Pontederia cordata) pochází z Ameriky a postupně se rozšířila samovolně i přičiněním člověka jako okrasná vodní rostlina prakticky po všech kontinentech. Foto T. Kučera
-
Brasenie Brasenia schreberi, přezdívaná vodní štít, s 10 cm velkými listy rostla v posledním integlaciálu i v Evropě. Foto T. Kučera
-
Árónovitá rostlina Peltandra virginica roste na východě severní Ameriky jako poměrně vzácná rostlina s typickými střelovitými listy, která typickým květenstvím palicí s bílým toulcem připomíná náš ďáblík bahenní (Calla palustris). Foto T. Kučera
-
Pro své červené plody a podzimní zbarvení listů je oblíbená okrasná rostlina libavka poléhavá (Gaultheria procumbens). Pro svou atraktivitu a výdrž přes zimu se pěstuje v zimních truhlících nebo na hřbitovech. Foto T. Kučera
-
Mamota sivolistá (Kalmia polifolia) tvoří nižší keře a roste na kyselých rašelinných vlhkých půdách. Foto T. Kučera
-
Borůvkovec listnatý (Gaylussacia frondosa) tvoří vystoupavé až metr vysoké bohatě kvetoucí či plodné keře rostoucí na okrajích rašelinišť. Foto T. Kučera