Vegetace se v krajině vyvíjí na různých časových a prostorových škálách, kterými se donedávna zabývaly různé vědní subdisciplíny vzájemně ne příliš propojené. V článku si představíme příklady rozmanitých škál důležitých pro formování krajiny, vegetace a fenoménů v nich existujících, zejména pak ty za hranicí běžného lidského pozorování. Ukážeme si jejich důležitost pro pochopení palčivých globálních problémů a nezbytnost mezioborové komunikace.
K dalšímu čtení v Živě
Dynamika horských smrčin na Šumavě (2013, 5)
Oheň v naší krajině (2020, 5)
seriál Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka
II. Bez člověka – koncept přirozenosti očima paleoekologie (2019, 4)
IV. Člověk jako součást lesa (2020, 1)
VI. Historie se opakuje (2020, 3)
Citovaná a použitá literatura
ADÁMEK, Martin; HADINCOVÁ, Věroslava; WILD, Jan. Long-term effect of wildfires on temperate Pinus sylvestris forests: Vegetation dynamics and ecosystem resilience. Forest Ecology and Management, 2016, 380: 285-295.
DELCOURT, Hazel R.; DELCOURT, Paul A.; WEBB III, Thompson. Dynamic plant ecology: the spectrum of vegetational change in space and time. Quaternary Science Reviews, 1982, 1.3: 153-175.
GIESECKE, Thomas, et al. Patterns and dynamics of European vegetation change over the last 15,000 years. Journal of Biogeography, 2017, 44.7: 1441-1456.
CHUDOMELOVÁ, Markéta, et al. Open oakwoods facing modern threats: Will they survive the next fifty years?. Biological Conservation, 2017, 210: 163-173.
LATAŁOWA, Małgorzata, et al. Abrupt Alnus population decline at the end of the first millennium CE in Europe–The event ecology, possible causes and implications. The Holocene, 2019, 29.8: 1335-1349.
LEVIN, Simon A. The problem of pattern and scale in ecology: the Robert H. MacArthur award lecture. Ecology, 1992, 73.6: 1943-1967.
WHITTAKER, Robert Harding, et al. Communities and ecosystems. Communities and ecosystems., 1970.
PEGLAR, Sylvia M.; BIRKS, H. J. B. The mid-Holocene Ulmus fall at Diss Mere, south-east England—disease and human impact?. Vegetation history and Archaeobotany, 1993, 2.2: 61-68.
Internetové zdroje
www.longwood.cz – projekt Long-term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model (2012–2016)
Vegetation develops in the landscape on different temporal and spatial scales, which were until recently studied by various largely independent scientific subdisciplines. The paper presents numerous examples of the multiple scales essential for the formation of the landscape, vegetation and the phenomena appearing in them, especially those existing beyond standard human observation. It emphasises their significance for understanding pressing global problems and the necessity of interdisciplinary cooperation.
-
Diagram prostoročasové hierarchie, kde jsou narušování prostředí, odpovědi organismů a uspořádání vegetace vyobrazeny v kontextu domén prostoru a času. Každý proces nebo struktura ukazuje intervaly, na kterých by měly být pozorovány. U vegetačních kategorií čas zobrazuje interval potřebný k zachycení jejich dynamiky. Upraveno podle: H. Delcourt a kol. (1983)
-
Disturbance na různých škálách na příkladu kůrovcové kalamity v šumavském horském lese. Kůrovcová kalamita po gradaci kůrovce na velké prostorové škále. Výzkumy ukazují, že kůrovec je dlouhodobě v ekosystému přítomen, čas od času takovou kalamitu může způsobit a určuje tím disturbanční režim. Les je na vše adaptován a na místě uschlých stromů už rostou mladí jedinci. Foto P. Kuneš
-
Disturbance na různých škálách na příkladu kůrovcové kalamity v šumavském horském lese. Jedinec smrku postižený dřevokazným hmyzem v jinak ne zcela zasaženém porostu smrkového lesa. Foto P.Kuneš
-
Příklad prostorového zpracování historických dat z Josefského katastru po analýze v prostředí GIS (geografických informačních systémů). Mapa ukazuje oblast historické Moravy kolem r. 1790 a zpracovává zastoupení smrku, jedle a buku v katastrech obcí. Přestože data nejsou k dispozici pro každé katastrální území a mezi dominantními dřevinami chybějí borovice a dub, je patrné, že ve vyšších nadmořských výškách převládají jehličnany. Zdroj: databáze LONGWOOD (www.longwood.cz)
-
Schematické znázornění prostorových škál, které pokrývají jednotlivá fosilní data. Zdroje proxy dat (blíže v textu) pocházejí v tomto případě z jezerních sedimentů nebo z letokruhů stromů. Každé z proxy dat má přitom jinou prostorovou i informační vypovídací hodnotu. Možnosti prostorového šíření jsou vyznačeny barvami pro makrozbytky (zelená), pylová zrna (žlutá) a uhlíky (černá). Letokruhy stromů jsou lokální, ovšem mohou vypovídat i o regionálním klimatu (na obr. je i příklad zachycené požárové jizvy).
-
Příklad, jak by mohla probíhat dlouhodobá postglaciální sukcese našich lesů, trvající až 10 tisíc let. Za tu dobu se měnilo klima, půdy, probíhaly migrace druhů a vlivem kompetice se střídaly dominantní druhy v porostu. A - Časně postglaciální otevřené lesy s dominantní břízou a borovicí. Foto P. Kuneš
-
Příklad, jak by mohla probíhat dlouhodobá postglaciální sukcese našich lesů, trvající až 10 tisíc let. Za tu dobu se měnilo klima, půdy, probíhaly migrace druhů a vlivem kompetice se střídaly dominantní druhy v porostu. B - Listnaté opadavé lesy na nejúrodnějších půdách s náročnějšími druhy, jako je dub, ale i jilmy, lípy nebo javory. Foto P. Kuneš
-
Příklad, jak by mohla probíhat dlouhodobá postglaciální sukcese našich lesů, trvající až 10 tisíc let. Za tu dobu se měnilo klima, půdy, probíhaly migrace druhů a vlivem kompetice se střídaly dominantní druhy v porostu. C - Listnaté opadavé lesy na chudších půdách s dominantním bukem, významný ale může být i habr. Foto P. Kuneš
-
Příklad, jak by mohla probíhat dlouhodobá postglaciální sukcese našich lesů, trvající až 10 tisíc let. Za tu dobu se měnilo klima, půdy, probíhaly migrace druhů a vlivem kompetice se střídaly dominantní druhy v porostu. D - Finální stadium vývoje lesa s jehličnany s převládajícím smrkem. Nakonec se celý cyklus vrací na začátek. Foto P. Kuneš
