Prostorové rozmístění fytoplanktonu (řas a sinic ve vodě) bývá velmi různorodé a odráží rozdíly ve fyzikálních (teplota, světlo) i chemických (hlavně koncentrace živin) podmínkách prostředí. Výrazné rozdíly v distribuci fytoplanktonu jsou známé např. v podélných profilech přehradních nádrží, ale častá mohou být i tzv. podpovrchová maxima chlorofylu. Znalost prostorového rozložení fytoplanktonu je důležitá nejen pro lepší pochopení fungování vodních ekosystémů, ale může mít také praktické důsledky pro posuzování kvality vody.
K dalšímu čtení v Živě
Voda je divná (a díky za to) (2022, 2)
Rybník nejsou jenom ryby (2022, 3)
Boj o přežití v prostředí vodního sloupce, na světle i ve tmě (2022, 4)
Použitá a citovaná literatura
KIMMEL, Bruce L.; LIND, Owen T.; PAULSON, Larry J. Reservoir primary production. Reservoir limnology: ecological perspectives, 1990, 133-193.
RYCHTECKÝ, Pavel; ZNACHOR, Petr. Spatial heterogeneity and seasonal succession of phytoplankton along the longitudinal gradient in a eutrophic reservoir. Hydrobiologia, 2011, 663.1: 175-186.
ZNACHOR, P., et. al. Výskyt podpovrchových maxim chlorofylu na vybraných nádržích ČR. Vodní Hospodářství, 2022 in press (vyjít by mělo v listopadu)
Phytoplankton spatial distribution in aquatic ecosystems often displays heterogeneous patterns which reflect the patterns in environmental conditions. There is increasing evidence that besides well-known phytoplankton longitudinal gradients in man-made reservoirs, the occurrence of what are known as subsurface chlorophyll maxima is common as well. Knowledge of phytoplankton spatial heterogeneity is crucial not only for an understanding of aquatic ecosystem functions but also for better water quality assessment.
