Díky vhodným klimatickým podmínkám jsme během roku 2020 nashromáždili celkem 291 údajů o výskytu 9 druhů velkých lupenonožců (Branchiopoda: Anostraca, Notostraca, Spinicaudata) z jižní Moravy a jihozápadního Slovenska. Kromě výskytu druhů ve fenologicky běžných obdobích jsme v listopadu a prosinci zaznamenali také unikátní podzimní výskyt jarních druhů žábronožek – ž. panonské (Chirocephalus carnuntanus) a ž. velké (Branchinecta ferox).
K dalšímu čtení v Živě
Listonozi, žábronožky a škeblovky v přírodě a chovu (2000, 5)
Zajímavé nálezy žábronožek v Malých Karpatech (2020, 4)
Záhada vodňanských škeblovek (2020, 6)
Vysychavé polní mokřady na jižní Moravě: jedinečné ostrovy života v zemědělské krajině (2022, 5)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
Thanks to suitable climatic conditions, we collected a total of 291 data on the occurrence of 9 species of large branchiopods (Branchiopoda: Anostraca, Notostraca and Spinicaudata) from southern Moravia and southwestern Slovakia during 2020. In addition to the presence of species in phenologically normal periods, in November and December we also recorded a unique autumn occurrence of spring species of fairy shrimps Chirocephalus carnuntanus and Branchinecta ferox.
-
Žábronožka letní (Branchipus schaefferi) se vyznačuje značnou barevnou proměnlivostí. Samec (nahoře) má téměř vždy červenou furku (koncové vidličkovité přívěsky) a samice (dole) se honosí zlatomodrým vaječným vakem (ovisakem).
-
Samice žábronožky letní (Branchipus schaefferi) se honosí zlatomodrým vaječným vakem (ovisakem).
-
Listonoh letní (Triops cancriformis) patří stále mezi nejběžnější lupenonohé korýše České i Slovenské republiky.
-
Žábronožka divorohá (Streptocephalus torvicornis) je rovněž velmi barevně variabilní. Samice vlevo dole s prázdným vaječným vakem, ten má samice uprostřed naplněný zralými vajíčky a vak se tehdy vybarvuje většinou do červena. Vpravo samec. Obě pohlaví mívají často oranžovou furku a někdy (jako zde) jsou nožky u báze zbarveny do červena.
-
Časový průběh výskytu velkých lupenonožců na jižní Moravě a jiho západním Slovensku v sezoně 2020. EG – žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii), LA – listonoh jarní (Lepidurus apus), BF – žábronožka velká (Branchinecta ferox), CC – žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus), BS – žábronožka letní (Branchipus schaefferi), TC – listonoh letní (Triops cancriformis) , CS – žábronožka jarní (Chirocephalus shadini), LD – škeblovka rovnohřbetá (Leptestheria dahalacensis), ST – žábronožka divorohá (Streptocephalus torvicornis). Orig. A. Devánová
-
Mapa s lokalitami výskytu velkých lupenonožců na jižní Moravě a jiho západním Slovensku v r. 2020. Modře nálezy z března až října, oranžově z listopadu a prosince, kruhy značí výskyt obvykle jarních druhů, trojúhelníky letních druhů. Orig. A. Devánová
-
Žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) je častým druhem aluvií velkých řek a bývá zbarvena většinou hnědavě až hnědozeleně. Samec (nahoře) se vyznačuje mohutnou hlavou, což způsobují především bazální články tykadel.
-
Listonoh jarní (Lepidurus apus) doprovází na některých lokalitách žábronožku sněžní. Je menší než listonoh letní a vyniká mimo jiné oblou přední částí hřbetního kýlu. Tento znak bývá málo zdůrazňovaný v literatuře, přitom ho lze využít při určování exuvií (svleček) a zbytků těl listonohů, které někdy nalezneme, aniž zaznamenáme živé listonohy.
-
Žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus) je druhem Panonské nížiny a zasahuje i na území bývalého Československa. Při prudkém jarním oteplení z lokalit záhy mizí. Na fotografii samice. Pro druh je typické umístění vaječného vaku oproti jiným druhům kaudálněji (více vzadu). Vak má zhruba tvar srdce.
-
Žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus) je druhem Panonské nížiny a zasahuje i na území bývalého Československa. Při prudkém jarním oteplení z lokalit záhy mizí. Samec je vcelku nenápadný tvarem i barevností, má však dlouhé koncové články tykadel, na něž je tento snímek také zaostřen.
-
Polní rozliv u Palárikova v Podunajské nížině, okres Nové Zámky – lokalita společného výskytu žábronožky panonské a ž. velké
-
Žábronožka velká (Branchinecta ferox) žije na území bývalého Československa pouze v nížině západního Slovenska, kde se často vyskytuje společně s ž. panonskou. Na snímcích samec (nahoře) s typickými anténami (tykadly) ve tvaru šavlozubých šelem a s furkou připomínající ocas mořské panny. Takto tvarovanou furku mají obě pohlaví. Samice (dole) má dlouhý, zašpičatělý vaječný vak, hustě naplněný nepřehledným množstvím vajíček. Je dobře patrné, že i nohy obou pohlaví jsou oproti jiným druhům nápadně delší. Foto J. Kautman
-
Žábronožka velká (Branchinecta ferox) žije na území bývalého Československa pouze v nížině západního Slovenska, kde se často vyskytuje společně s ž. panonskou. Na snímcích samec (vlevo) s typickými anténami (tykadly) ve tvaru šavlozubých šelem a s furkou připomínající ocas mořské panny. Takto tvarovanou furku mají obě pohlaví. Samice (vpravo) má dlouhý, zašpičatělý vaječný vak, hustě naplněný nepřehledným množstvím vajíček. Je dobře patrné, že i nohy obou pohlaví jsou oproti jiným druhům nápadně delší. Snímky J. Kautmana, pokud není uvedeno jinak
-
Polní rozliv u Hevlína na Znojemsku je biotopem pěti druhů velkých lupenonožců – žábronožky panonské (Chirocephalus carnuntanus), ž. letní (Branchipus schaefferi), listonoha letního (Triops cancriformis), škeblovky rovnohřbeté (Leptestheria dahalacensis) a š. hladké (Imnadia yeyetta). V r. 2020 zde byl zjištěn unikátní podzimní výskyt žábronožky panonské. Foto J. Sychra
-
Betonová nádrž u Velkých Raškovců ve Východoslovenské nížině – zcela atypický biotop žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii). Foto V. Zavadil
-
Žábronožka panonská (Chirocephalus carnuntanus) je druhem Panonské nížiny, zasahuje tedy i na území Slovenska a vzácně i na jižní Moravu. Na snímku samice, která má druhově typické umístění vaječného vaku (ovisaku) srdčitého tvaru více dozadu (kaudálně). Foto J. Kautman
