Adaptace na chlad se utvářela u člověka postupně. Limity lidské termoregulace jsou faktorem, který souvisí s oblečením i osídlením Evropy v dávné minulosti. Současné rekonstrukce prvních anatomicky moderních lidí kontinentu a jejich oblečení vycházejí z poznatků o jejich schopnostech a předpokládají vrstvené oděvy šitými z kožešin a doprovázené jednoduchou obuví.
K dalšímu čtení v Živě
Šaty dělají člověka. Původ oblečení a jeho nezbytnost u prvních moderních lidí Evropy 1. (2025, 1)
Původ anatomicky moderních lidí ve světle druhových definic (2016, 5)
Hnědá tuková tkáň: tuk, který pálí tuk (2020, 4)
Nový pohled na nejstarší anatomicky moderní Evropany (2021, 4)
Výběr bibliografie
GILLIGAN, Ian. Clothing and modern human behaviour: prehistoric Tasmania as a case study. Archaeology in Oceania, 2007, 42.3: 102-111.
GILLIGAN, Ian. The prehistoric development of clothing: archaeological implications of a thermal model. Journal of Archaeological Method and Theory, 2010, 17: 15-80.
GILLIGAN, Ian. Climate, clothing, and agriculture in prehistory: Linking evidence, causes, and effects. Cambridge University Press, 2019.
GILLIGAN, Ian, et al. Paleolithic eyed needles and the evolution of dress. Science Advances, 2024, 10.26: eadp2887.
HARDY, J. D.; STOLWIJK, J. A. J.; GAGGE, A. P. (1971). Man. In G. C. Whittow (Ed.), Comparative
physiology of thermoregulation. Volume II: Mammals (pp. 327–380). New York, Academic Press, 1971.
KUZMIN, Yaroslav V., et al. Sungir revisited: new data on chronology and stratigraphy of the key Upper Paleolithic site, central Russian Plain. Radiocarbon, 2022, 64.5: 949-968.
LANGDON, John H. Human evolution: Bones, cultures, and genes. Springer Nature, 2023.
PEDERZANI, Sarah, et al. Stable isotopes show Homo sapiens dispersed into cold steppes~ 45,000 years ago at Ilsenhöhle in Ranis, Germany. Nature ecology & evolution, 2024, 8.3: 578-588.
ROMAGNOLI, Francesca; RIVALS, Florent; BENAZZI, Stefano (ed.). Updating Neanderthals: understanding behavioural complexity in the late Middle Palaeolithic. Academic Press, 2022.
TOBLER, Raymond, et al. The role of genetic selection and climatic factors in the dispersal of anatomically modern humans out of Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2023, 120.22: e2213061120.
Adaptation to the cold evolved gradually in humans. The limits of human thermoregulation are a factor related to clothing and the settlement of Europe in the past. Current reconstructions of the first anatomically modern humans on the continent and their clothing are based on knowledge of their abilities and assume layered garments sewn from fur, accompanied by simple footwear.
-
Umělecká rekonstrukce postavy muže z Předmostí na Moravě od Elisabeth Daynes. Foto A. Kumstátová, Archiv Antropologického oddělení Národního muzea
-
Skupina Alakalufů ze západní části Ohňové země, oděných do jednoduchých plášťů z kožešin lam guanako. Jiné skupiny, např. Jagani, k údivu Charlese Darwina, když v r. 1832 navštívil Ohňovou zemi, často nosili ještě méně. Punta Arenas, Chile (1890). Reprodukce z knihy The Earth and its inhabitants (1894). Foto H. Rousson
-
Inuité, obyvatelé mongoloidního původu, ve složených vícevrstevných oděvech nutných k přežití v chladném prostředí původu – v severní části Severní Ameriky a severovýchodní Asie. Foto G. R. King (National Geographic Magazine 1917, 31: 564)
-
Genetické adaptace na chlad. Detekce 57 haplotypů tvrdých šíření či zametání (hard sweep) ve starobylých lidských vzorcích archaické DNA (aDNA) v závis losti na chronologii. Hard sweeps vedou k rychlé změně frekvence alel v populaci. Přítomnost každého z 57 hard sweep haplotypů ve starobylých vzorcích je znázorněna velkými elipsami (P – pastevci doby bronzové, N – neolit) a v moderních populacích malými elipsami. Jednotlivé fosilní nálezy starší než 12 tisíc let jsou označeny čísly, lokality leží na území ČR (Zlatý kůň, Věstonice), Ruska (Usť-Ishim, Kostenki, Sungir, Jana, Mal’ta), Bulharska (Bacho Kiro), Belgie (Goyet), Španělska (El Mirón), Švýcarska (Bichon) a Itálie (Villabruna). Proložení regresní křivky, kde počet rozmítání (tvrdých zametání, osa y) je funkcí stáří vzorku. Způsoby, jimiž genetické variace řídí evoluci vlastností v rámci druhu, jsou mutace a selekce. Jediná mutace generuje jednu novou alelu, která, pokud je velmi silně adaptivní, se může velmi snadno rozšířit po celé populaci na základě procesů přirozeného výběru. Příchod nové a silně adaptivní alely do genového fondu je nevyhnutelně „spojen“ s jinými genetickými variantami sdílenými původním genomem. V důsledku toho, když se nová alela rozšíří v celé populaci, neúmyslně způsobí, že se přenesou také spojené alely, čímž se zvýší jejich frekvence. To označujeme jako tvrdé šíření (zametání). Upraveno podle: R. Tobler a kol. (2023)
-
Srážky a teplota vzduchu v období před 36–48 tisíci let před současností na základě rekonstrukcí obsahu izotopu kyslíku 18O v zubech fosilních savců ve srovnání se současností. Odhady teploty vzduchu odvozené z měření izotopu ∂18O obecně nedosahují současných podmínek. Nejnižší teploty jsou pozorovány v intervalu asi 45–43 tisíc let před současností, kdy klesají o zhruba 7–15 °C pod dnešní hodnoty a průměrné roční teploty byly pod bodem mrazu. Vynesené body představují odhady teploty pro každý časový interval. Chybové úsečky odpovídají kombinované nejistotě pro každý odhad teploty. Linky a stínované pásky moderních srovnávacích dat znázorňují průměry a jednu směrodatnou odchylku od moderních klimatologických údajů. Upraveno podle: S. Pederzani a kol. (2024)
-
Omrzliny mohou vést k trvalému poškození a následné gangréně, nejčastěji lokalizované na rukou a nohou vystavených chladu. Ruka na snímku utrpěla vážné omrzliny a gangrénu, s chybějícím ukazováčkem a bez kůže na ostatních prstech. National Library of Medicine, USA
-
Rekonstrukce oblečení prvních anatomicky moderních lidí ve střední Evropě. Orig. T. Björklund
