V prostředích bez kyslíku žijí překvapivě pestrá společenství eukaryot, zejména protist, jejichž diverzita je stále málo probádaná. Tyto organismy během evoluce přešly na anaerobní způsob života a jejich mitochondrie se často změnily na hydrogenosomy, fermentující organely, které kromě energie produkují organické kyseliny a vodík. Právě hromadění vodíku však může pro anaerobní eukaryota představovat zásadní problém.

K dalšímu čtení v Živě

Mikrosporidie: houby, co nevypadají jako houby, aneb Sestry říše Fungi? (2017, 5)

Diverzita protist (2019, 5)

Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách (2022, 2)

Česká stopa ve výzkumu lamblií, pozoruhodných střevních parazitů (2024, 4)

Termogeneze: obrana před chladem i obezitou? (2025, 1)

Sladký život ptáků (2025, 2)

Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel (2018, 1)

Symbiózy napříč stromem života: soužití eukaryot a prokaryot 1. (2018, 1) a 2. (2018, 2)

In oxygen-free environments, surprisingly diverse communities of eukaryotes thrive, especially protists whose diversity is still far from fully understood. Over evolutionary time, these organisms adopted an anaerobic lifestyle, and their mitochondria often transformed into hydrogenosomes, fermentative organelles that generate energy along with organic acids and hydrogen. Yet it is precisely the buildup of hydrogen that can become a major challenge for anaerobic eukaryotes.