Trofický rewilding obnovuje přírodní procesy návratem velkých kopytníků, kteří celoročně a s minimem lidských zásahů utvářejí pestrou mozaiku stanovišť. Na rozdíl od konvenčního aktivního managementu funguje sám a dlouhodobě. Shrnujeme principy přirozené pastvy, doložené výsledky z České republiky i ze světa, a navrhujeme posun od pouhé péče o krajinu ke způsobu jejího využívání.
K dalšímu čtení v Živě
Úbytek hmyzu. Špatně zdokumentovaná katastrofa? (2019, 5)
Podyjí – nejvýznamnější útočiště hnědásků v České republice a návrat divokých koní (2020, 2)
Prvotní hřích lidstva: extinkce megafauny (2021, 5)
Na velikosti záleží aneb Co znamená být zvířecím obrem (2026, 5)
Obři v soukolí biosféry – role suchozemské, sladkovodní a mořské megafauny v toku látek a energie (2026, 5)
Ekologický kontext extinkcí pleistocenní megafauny v naší přírodě (2026, 5)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
Trophic rewilding restores natural processes by returning large ungulates that shape a diverse mosaic of habitats year-round with minimal human input. Unlike conventional management it is self-sustaining and long-lasting. We summarise the principles of naturalistic grazing, the evidence from the Czech Republic, and propose a shift from land management to land use.
-
Celoroční pastva je nezbytným předpokladem obnovy trofických interakcí mezi vegetací a herbivory. Intenzita pastvy musí odpovídat produktivitě stanoviště. Koncem vegetační sezony musí být přítomen dostatek bylinné biomasy, která v zimě kopytníkům poskytuje potravu a bezobratlým i malým obratlovcům úkrytová a hibernační refugia. Nedopasky v celoročně pasených systémech mají zcela jiný charakter než na konvenčních pastvinách a jejich odstraňování je hrubou metodickou chybou. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Zubr evropský (Bison bonasus) je jediný velký spásač Evropy, jenž přežil v divoké formě. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Exmoorský kůň v rámci trofického rewildingu v České republice nahrazuje vyhynulého evropského divokého koně. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Pratura (Bos primigenius) v tuzemských pastevních rezervacích nahrazuje polodivoký skot plemene Tauros. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Činnost velkých kopytníků prospívá nejen suchozemským stanovištím. Osvědčuje se i v mokřadech včetně ekologicky specifických periodických tůní. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Kontrastní stavy vegetace zobrazeného místa ve stejné fázi vegetační sezony dělí 6 let přirozené pastvy velkých kopytníků. V r. 2015 jde o druhově extrémně chudé vysokostébelné trávníky, jimž dominují dva konkurenčně zdatné druhy trav, sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), nektarodárné byliny prakticky chybějí. V r. 2021 jde o druhově bohatou, strukturně různorodou a extrémně květnatou louku (následující obr.). Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Jirků
-
Kontrastní stavy vegetace zobrazeného místa ve stejné fázi vegetační sezony dělí 6 let přirozené pastvy velkých kopytníků. V r. 2015 jde o druhově extrémně chudé vysokostébelné trávníky, jimž dominují dva konkurenčně zdatné druhy trav, sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), nektarodárné byliny prakticky chybějí (předchozí obr.). V r. 2021 jde o druhově bohatou, strukturně různo rodou a extrémně květnatou louku. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Jirků
-
Celoroční pastva je jedním z hlavních pilířů přirozené pastvy velkých kopytníků. Exmoorští koně. Pastevní rezervace Milovice. Foto M. Köpping
-
Trofickým rewildingem jsou veškeré reintrodukce megafauny. Vždy jde o ná vrat klíčového druhu a na něj vázaných ekologických interakcí do ekosystému, z něhož byl člověkem dočasně odstraněn. Od 60. let 20. století bylo z rezervace Hluhluwe-iMfolozi v Jihoafrické republice (na obr.) pro reintrodukce napříč jižní a východní Afrikou translokováno přes 500 nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum). Typickým pobytovým znakem přítomnosti nosorožců jsou zvodnělé te rénní deprese, jež nosorožci aktivně vytvářejí a využívají jako bahenní koupaliště. Nosorožčí tůně jsou často sezonní, poskytují vodní biotopy i v místech, kde jinak povrchová voda chybí a hojně je osídluje řada menších živočichů. Foto M. Jirků