Domestikovaná zvířata by měla mít jednu společnou vlastnost, a to schopnost dlouhodobě tolerovat přítomnost člověka a v jeho péči se množit. Na této myšlence byl postaven experiment s domestikací stříbrných lišek – melanické formy lišky obecné (Vulpes vulpes) – selektovaných na krotkost a přátelskost vůči lidem. Již po několika generacích se v experimentální populaci objevily lišky žadonící o lidskou pozornost a vykazující některé typicky psí fenotypové znaky. Následné genetické, genomické a fyziologické analýzy těchto zvířat nyní pomáhají odhalit mechanismy ovlivňující fenotyp domestikantů napříč druhy.

K dalšímu čtení v Živě

Domácí savci a jejich původ 1. Cesty k domestikaci (2019, 1)

Domácí savci a jejich původ 2. Domestikace zvířat na úsvitu zemědělství (2019, 2)

Domácí savci a jejich původ 3. Druhá domestikační vlna (2019, 3)

Domácí savci a jejich původ 4. Ostatní domácí savci (2019, 4)

Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.

Domesticated animals should in theory share one trait – the ability to tolerate human care and to thrive and reproduce in it. This was the premise of the domestication experiment performed on silver foxes (a melanistic form of Vulpes vulpes) selected for their tameness and amiability towards humans. After just a few genera­tions of intense selection, the experimental population contained foxes seeking human attention and bearing some dog-like phenotypic traits. Genetic, genomic, and physiological analyses of these animals now help reveal the underlying mechanisms of phenotypes encountered in do­mesticated species.