Proč hmyz tak vytrvale krouží kolem lamp, i když ho to často stojí život? Tradiční představa o přitažlivosti ke světlu se dnes ukazuje jako zjednodušující. Moderní výzkumy naznačují, že hmyz světlo aktivně nevyhledává, ale využívá ho jako orientační signál – a právě v prostředí zaplaveném umělým osvětlením se tento mechanismus mění v nebezpečný omyl. Článek přibližuje nové poznatky o navigaci hmyzu, vysvětluje roli hřbetní světelné reakce i polarizovaného světla a ukazuje, jak světelné znečištění ovlivňuje chování jednotlivých druhů i fungování celých ekosystémů.
Navazující článek
Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa (2026, 3)
K dalšímu čtení v Živě
Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1)
Žluťásek řešetlákový a plasticita ultrafialových kreseb motýlů v závislosti na prostředí (2013, 2)
Světlušky hmyzem roku 2025 (2025, 3)
Ultrafialový svět rostlin
I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2)
II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3)
III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4)
Why do insects persistently circle around artificial lights, even at the cost of their lives? The traditional idea of a simple “attraction to light” is now considered an oversimplification. Recent research suggests that insects do not actively seek light but use it as a crucial orientation cue—one that becomes misleading in environments flooded with artificial illumination. This article explores current insights into insect navigation, explains the role of the dorsal light response and polarized light, and highlights how light pollution affects both individual behaviour and entire ecosystems.
