Poměrně neobvyklou adaptací k dýchání pod vodou je nabodávání kořenů nebo stonků ponořených rostlin a čerpání vzduchu z jejich aerenchymu. Tato adaptace se vyvinula několikrát nezávisle na sobě u larev nebo kukel několika skupin brouků (Coleoptera) z čeledí čluníkovití (Noteridae), mandelinkovití (Chrysomelidae), nosatcovití (Brachyceridae), a dvoukřídlých z čeledí komárovití (Culicidae), bahnomilkovití (Limoniidae), pestřenkovití (Syrphidae) a břežnicovití (Ephydridae). Larvy brouků i dvoukřídlých a kukly komárů a bahnomilek mají obvykle jeden nebo více párů spirakul přeměněný v dutý bodec sloužící k napichování aerenchymu. Kukly rákosníčků, nosatců a čluníků se vyvíjejí v kokonech naplněných vzduchem a napojených na aerenchym, podobně jako puparia břežnic.
K dalšímu čtení v Živě
Potápníci – nenápadní predátoři našich vod (2015, 6)
Příběhy z elektronového mikroskopu 8. Vydrží pod vodou déle potápěč, nebo mandelinka? (2018, 3)
Koretra – fantom našich vod (2022, 2)
Dýchací orgány členovců (2023, 3)
Pestřenka trubcová – co víme o larvách pestřenek ze zahnívajících vod? (2024, 1)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
A rather unusual adaptation for breathing underwater is to impale the roots or stems of submerged plants and draw air from their aerenchyma. This adaptation has evolved several times independently in the larvae or pupae of several groups of beetles (Coleoptera) from the families Noteridae, Chrysomelidae, Brachyceridae, and Diptera from the families Culicidae, Limoniidae, Syrphidae and Ephydridae. Larvae of beetles and dipterans and pupae of mosquitoes and limonid midges usually have one or more pairs of spiracles converted into a hollow spike used to pierce the aerenchyma. The pupae of Donaciinae, weevils, and Noteridae develop in air-filled cocoons attached to aerenchyma, similar to the puparia of Ephydridae.
-
Stonkový aerenchym bahnatky vodní (Limnophila aquatica) s kuklou dřepčíka Longitarsus limnophilae (šipka). Foto K. D. Prathapan a C. A. Viraktamath (2011), v souladu s podmínkami použití
-
Stonkový aerenchym bahnatky vodní (Limnophila aquatica) s kuklou dřepčíka Longitarsus limnophilae (šipka). Foto K. D. Prathapan a C. A. Viraktamath (2011), v souladu s podmínkami použití
-
Dospělec rákosníčka Donacia versicolorea. Foto P. Krásenský
-
Larva rákosníčka Donacia versicolorea při pohledu z břišní strany – konec zadečku s hákovitými spirakuly vlevo, hlava s ústním ústrojím vpravo. Foto P. Krásenský
-
Struktura spirakulárního háčku larvy rákosníčka D. semicuprea (blíže v textu). Upraveno podle: G. C. Varley (1939). Kreslila R. Bošková
-
Kokon rákosníčka Macroplea appendiculata vyplněný vzduchem z rostlinného aerenchymu. Foto P. Krásenský
-
Schéma tracheální soustavy larvy nosatce Lissorhoptrus oryzophilus s 6 páry zahnutých hřbetních spirakulárních háčků. Upraveno podle: D. Isely a H. H. Schwardt (1930). Kreslila R. Bošková
-
Dospělý samec čluníka Noterus crassicornis, délka těla 4,02 mm. Běstovice (9. května 1972). Nalezl V. Šimek, určil J. Hájek, ve sbírce Národního muzea. Foto P. Kment
-
Larva komára Coquillettidia richiardii – s dýchacím sifem zabodnutým do stonku. Orig. C. Wesenberg-Lund (1918). Kreslila R. Bošková
-
Larva komára Coquillettidia richiardii – koncová část zadečku s dýchacím sifem v bočním pohledu. Orig. C. Wesenberg-Lund (1918). Kreslila R. Bošková
-
Detail hrudi kukly bahnomilky Erioptera squalida s předohrudními spirakulárními růžky. Upraveno podle: D. F. Houlihan (1969b). Kreslila R. Bošková
-
Dospělec pestřenky Melanogaster hirtella (Dánsko, Fårup). Foto M. Tkoč
-
Larva pestřenky Melanogaster hirtella v bočním pohledu. Upraveno podle: G. C. Varley (1937). Kreslila R. Bošková
-
Larva pestřenky Melanogaster hirtella – detail vrcholové části spirakula ve ventrálním pohledu; spirakulární štěrbiny. Upraveno podle: J. C. Hartley (1958). Kreslila R. Bošková
-
Dospělec břežnice Notiphila annulipes, délka těla přibližně 4 mm, Jizerské hory. Foto J. Roháček
-
Břežnice Notiphila annulipes – puparium chránící kuklu břežnice N. riparia v dorzálním pohledu. Před kuklením se larva pomocí posledního zadečkového článku s larválními spirakuly ukotví uvnitř rostlinného pletiva, načež se změní v kuklu. Svlečka posledního larválního instaru vytvoří puparium s komorou vyplněnou vzduchem, která je v kontaktu s aerenchymem rostliny. Upraveno podle: D. F. Houlihan (1969b). Kreslila R. Bošková