ŽIVA

Chrupavka – tkáň mnoha funkcí

Lidské tělo je tvořeno čtyřmi druhy tkání – epitelovou, pojivovou, svalovou a nervovou (krev má zvláštní postavení, i když původem a složením odpovídá pojivové tkáni). K pojivovým tkáním patří spolu s vazivem a kostí (podrobněji v článku na str. 28–33 a XXVII–XXVIII této Živy) také chrupavka, jíž je věnován následující článek. Oproti ostatním tkáním mají pojiva kromě buněk velký podíl mezibuněčné hmoty amorfní (matrix) a vláknité. Základní buňky pojiv tvoří mezibuněčnou hmotu, jejíž složení pak odpovídá výslednému typu tkáně. Ve vazivu jsou to fibroblasty (klidové stadium obklopené mezibuněčnou hmotou, kterou již tyto buňky dále neprodukují, označujeme fibrocyty, fibra – vlákno), v chrupavce chondroblasty (chondrocyty, chondros – chrupavka), v kosti osteo­blasty (osteocyty, os – kost). Chrupavka je vyživovaná z okolního vaziva nebo kloubní tekutiny a má omezené regenerační schopnosti.

Citovaná a použitá literatura:

HALAŠKOVÁ, MILADA et al. Chrupavka kolenního kloubu v obraze polarizačního světelného a transmisního elektronového mikroskopu. Čes. Revmatol., 2000, 4: 127-132

LÜLLMANN-RAUCH R. Histologie, Překlad 3. vydání, Grada publishing a.s., Praha 2012.

KIERSZENBAUM AL,. Histology and cell biology, An Introduction to Pathology, 2th.Edition, Mosby Inc., Philadelphia 2007.

MESCHER AL, Junqueira´s basics histology text and atlas, 16th edition, McGraw-Hill education, New York 2021

ROSS MH, PAWLINA W. Histology, A Text and Atlas, 6th. Edition, Williams & Wilkins, Philadelphia 2011.

Obrazové přílohy

• Schéma struktury mezibuněčné matrix. Proteoglykany složené z lineárních proteinů (1) a glykosaminoglykanu (2) se vážou pomocí spojovacího proteinu na vlákno kyseliny hyaluronové (3). Glykosaminoglykany jsou propojené s fibrilami kolagenu II (4) pomocí adhezivních proteinů. Orig. M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  
• Hyalinní chrupavka, histologický preparát barvený hematoxylinem a eozinem. Tuhé kolagenní vazivo perichondria (3) postupně přechází do chrupavčité tkáně. Chondrocyty (vyznačené šipkou) jsou uloženy v lakunách a tvoří skupiny – izogenetické jednotky (1). Obklopuje je extracelulární matrix (2), která se ve světelném mikroskopu jeví amorfní, protože kolagen typu II netvoří vlákna v pravém slova smyslu, ale pouze jemné fibrily. Foto M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  
• Část kloubní hlavice s kloubní chrupavkou. Linie mezi kostí a chrupavkou je nerovná pro zvýšení pevnosti spojení obou tkání. Chondrocyty jsou uspořádané radiálně, od kosti běží kolmo směrem k povrchu, zcela na povrchu se oplošťují a orientují horizontálně. Kolagenní fibrily mají klenutý průběh a zcela na povrchu chrupavky jich část leží rovnoběžně s povrchem. Orig. M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  
• Vývoj hyalinní chrupavky. 1 – mezenchym, hvězdicovité mezenchymové buňky propojené výběžky tvoří prostorovou síť; 2 – proliferující mezenchymové buňky se zahušťují do blastému (jde o skupinu nediferencovaných buněk v podobě v přibližném tvaru budoucí struktury, jejichž proliferací a diferenciací se vyvíjí základ orgánu) a diferencují se v chondroblasty; 3 – chondroblasty zpomalují dělení a produkují mezibuněčnou matrix chrupavky; 4 – chrupavka vyzrává, chondrocyty uzavřené v lakunách se dále dělí, čímž vznikají izogenetické skupiny, tedy skupiny dceřiných buněk ve společné lakuně, které pocházejí z jedné mateřské buňky. Orig. M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  
• Elastická chrupavka, histologický preparát. Chondrocyty (šipka) jsou většinou jednotlivě v lakunách (1) a v extracelulární matrix (2) převažují elastická vlákna, dobře viditelná při barvení na elastiku, kde selektivní barvení resorcin-fuchsinem umožní jejich zobrazení. Na povrchu je perichondrium, podobné perichondriu hyalinní chrupavky (3). Foto M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  
• Vazivová chrupavka, histologický preparát barvený hematoxylinem a eozinem. Chondrocyty (1) jsou v lakunách jednotlivě i ve skupinách obklopené extracelulární matrix (2), ve které jasně dominují husté svazky vláken kolagenu typu I. Foto M. Halašková, Ústav histologie a embryologie 3. lékařské fakulty UK
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.