Evoluční historie fotosyntézy

Oxygenní fotosyntéza, která je dominantním typem metabolismu na naší planetě, je založená na souhře dvojice světlem poháněných enzymů nazývaných fotosystémy a vyžaduje barvivo chlorofyl. Určité skupiny bakterií nicméně používají i jednodušší formy (anoxygenní) fotosyntézy, která si postačí pouze s jedním fotosystémem a využívá odlišné barvivo bakteriochlorofyl. Logicky se přepokládalo, že z evolučního hlediska je anoxygenní fotosyntéza starší než oxygenní, ale moderní metody fylogenetiky a strukturní biologie nyní naznačují velmi odlišný scénář.

Použitá literatura

XIE, Hao, et al. Cryo-EM structure of the whole photosynthetic reaction center apparatus from the green sulfur bacterium Chlorobaculum tepidum. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2023, 120.5: e2216734120.

SÁNCHEZ‐BARACALDO, Patricia; CARDONA, Tanai. On the origin of oxygenic photosynthesis and Cyanobacteria. New Phytologist, 2020, 225.4: 1440-1446.

OLIVER, Thomas, et al. The evolution and evolvability of photosystem II. Annual Review of Plant Biology, 2023, 74.1: 225-257.

Oxygenic photosynthesis, the dominant type of metabolism on our planet, is based on the interplay of a pair of light-driven enzymes called photosystems and requires the pigment chlorophyll. However, certain groups of bacteria also use a simpler form of (anoxygenic) photosynthesis requiring only one photosystem and another pigment, bacteriochlorophyll. It was logically assumed that, in evolution, anoxygenic photosynthesis preceded the oxygenic form, but modern methods of phylogenetics and structural biology now provide a completely different scenario.

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Zajímá tě technologie, vesmír, příroda nebo třeba historie? Chceš zažít něco, co ti běžná výuka nenabídne? Přihlas se na stáž Otevřené vědy AV ČR a staň se na jeden rok součástí Akademie věd ČR. Čeká tě práce pod vedením vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, zkušenosti ze špičkových laboratoří i možnost prezentovat vlastní výsledky na závěrečné Studentské vědecké konferenci. Získáš nové dovednosti, kontakty, certifikát o absolvování stáže a hlavně představu o tom, jestli je věda cestou právě pro tebe.

Nabídka pro rok 2027 zahrnuje desítky témat napříč obory. Např. můžeš:

  • zkoumat, jak se za posledních 15 let změnily mikroorganismy v českých lesích, včetně práce v terénu i DNA analýz v laboratoři na stáži v Mikrobiologickém ústavu AV ČR,
  • podílet se na výzkumu meteorů a programovat v Pythonu při určování polohy bolidů na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR,
  • objevovat nové inteligentní materiály a kapalné krystaly ve Fyzikálním ústavu AV ČR,
  • poznat, jak pravěcí lidé získávali kámen, vyráběli z něj nástroje a předávali je na desítky kilometrů v Archeologickém ústavu AV ČR.

Proč neváhat?

Stáže probíhají od ledna do listopadu a většinou vyžadují pouze několik hodin měsíčně. Rozhodující nejsou mimořádné znalosti, ale chuť učit se, objevovat a zkoušet nové věci.

Přihlášky podávej do 30. listopadu 2026.

Vyber si téma, které tě baví, připrav životopis a motivační dopis a pošli přihlášku. Vědci a vědkyně si sami stážisty a stážistky vybírají, proto se vyplatí dát si na přihlášce záležet. Můžeš se přihlásit i na více stáží!

Nečekej na budoucnost. Začni ji tvořit už teď.

Prohlédni si aktuální nabídku stáží a přihlas se na www.otevrenaveda.cz/cs/staze-prostudenty/Prehled-stazi

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.