Fotosyntetizující živočišné buňky – mohou chloroplasty fungovat v savčích buňkách?

Je tomu přibližně 5 000 let, co bylo vynalezeno kolo. Lidstvo získalo účinný prostředek dopravy a lepší přístup k potravě. Avšak pohled na rostliny kolem nás odhaluje jednu zřejmou pravdu: mobilita není vždy nezbytná pro přežití. Rostliny zakořeňují a daří se jim i bez pohybu z místa na místo. Tuto pozoruhodnou schopnost jim dává fotosyntéza, nejvyspělejší samoudržitelný systém. Fotosyntéza je chemická reakce, která využívá světelnou energii k výrobě organických sloučenin a kyslíku z oxidu uhličitého a vody. Zatímco živočichové získávají energii konzumací jiných organismů, rostliny mohou přežít pouhým pohlcováním slunečního světla. Co kdyby však zvířata byla schopna fotosyntézy? Mohli by i lidé žít bez jídla a živit se výhradně ze slunečního světla?

Použitá literatura

AOKI, Ryota; MATSUNAGA, Sachihiro. A photosynthetic animal: A sacoglossan sea slug that steals chloroplasts. Cytologia, 2021, 86.2: 103-107.

AOKI, Ryota, et al. Incorporation of photosynthetically active algal chloroplasts in cultured mammalian cells towards photosynthesis in animals. Proceedings of the Japan Academy, Series B, 2024, 100.9: 524-536.

COHEN, Jeffrey E., et al. An innovative biologic system for photon-powered myocardium in the ischemic heart. Science advances, 2017, 3.6: e1603078.

MATSUZAKI, Motomichi, et al. Genome sequence of the ultrasmall unicellular red alga Cyanidioschyzon merolae 10D. Nature, 2004, 428.6983: 653-657.

PELLETREAU, Karen N., et al. Sea slug kleptoplasty and plastid maintenance in a metazoan. Plant Physiology, 2011, 155.4: 1561-1565.

Researchers successfully introduced algal chloroplasts into mammalian cells, where they temporarily maintained structure and photosynthetic activity. This study presents opportunities for self-sustaining biological systems, but also raises technical, medical, and ethical challenges.



Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Vyšlo nové číslo Živy 4/2025 ve čtvrtek 7. srpna

Velká část obsahu čísla je věnována tématu fotosyntézy v rámci rubriky K výuce. Je pojata v široké časové i prostorové škále: od miliard let její evoluce po děje rychlejší než miliontiny sekundy při přenosu energie ve světlosběrných anténách, od procesů a subbuněčné úrovni přes ekosystémy až po globální rozměry. V závěru je analyzováno, jaké šance přináší její poznání pro zvyšování výnosu plodin.

Dále se dočtete například kolik padlého dřeva potřebují plži v hospodářských smrčinách, nebo si můžete přečíst první díl seriálu o opylovačích a další zajímavá témata.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

Používáme cookies za účelem poskytování funkcí pro zlepšení uživatelského prostředí – používáme funkce zobrazování videoobsahu a analýzy návštěvnosti stránek. Cookies používáme na základě vašeho souhlasu, který vyjadřujete nastavením svého internetového prohlížeče tak, že ukládání těchto cookies umožňuje. Pokud si přejete svůj souhlas s používáním těchto cookies odvolat, proveďte prosím příslušné nastavení vašeho internetového prohlížeče.