Fotosyntetizující živočišné buňky – mohou chloroplasty fungovat v savčích buňkách?

Je tomu přibližně 5 000 let, co bylo vynalezeno kolo. Lidstvo získalo účinný prostředek dopravy a lepší přístup k potravě. Avšak pohled na rostliny kolem nás odhaluje jednu zřejmou pravdu: mobilita není vždy nezbytná pro přežití. Rostliny zakořeňují a daří se jim i bez pohybu z místa na místo. Tuto pozoruhodnou schopnost jim dává fotosyntéza, nejvyspělejší samoudržitelný systém. Fotosyntéza je chemická reakce, která využívá světelnou energii k výrobě organických sloučenin a kyslíku z oxidu uhličitého a vody. Zatímco živočichové získávají energii konzumací jiných organismů, rostliny mohou přežít pouhým pohlcováním slunečního světla. Co kdyby však zvířata byla schopna fotosyntézy? Mohli by i lidé žít bez jídla a živit se výhradně ze slunečního světla?

Použitá literatura

AOKI, Ryota; MATSUNAGA, Sachihiro. A photosynthetic animal: A sacoglossan sea slug that steals chloroplasts. Cytologia, 2021, 86.2: 103-107.

AOKI, Ryota, et al. Incorporation of photosynthetically active algal chloroplasts in cultured mammalian cells towards photosynthesis in animals. Proceedings of the Japan Academy, Series B, 2024, 100.9: 524-536.

COHEN, Jeffrey E., et al. An innovative biologic system for photon-powered myocardium in the ischemic heart. Science advances, 2017, 3.6: e1603078.

MATSUZAKI, Motomichi, et al. Genome sequence of the ultrasmall unicellular red alga Cyanidioschyzon merolae 10D. Nature, 2004, 428.6983: 653-657.

PELLETREAU, Karen N., et al. Sea slug kleptoplasty and plastid maintenance in a metazoan. Plant Physiology, 2011, 155.4: 1561-1565.

Researchers successfully introduced algal chloroplasts into mammalian cells, where they temporarily maintained structure and photosynthetic activity. This study presents opportunities for self-sustaining biological systems, but also raises technical, medical, and ethical challenges.



Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Zajímá tě technologie, vesmír, příroda nebo třeba historie? Chceš zažít něco, co ti běžná výuka nenabídne? Přihlas se na stáž Otevřené vědy AV ČR a staň se na jeden rok součástí Akademie věd ČR. Čeká tě práce pod vedením vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, zkušenosti ze špičkových laboratoří i možnost prezentovat vlastní výsledky na závěrečné Studentské vědecké konferenci. Získáš nové dovednosti, kontakty, certifikát o absolvování stáže a hlavně představu o tom, jestli je věda cestou právě pro tebe.

Nabídka pro rok 2027 zahrnuje desítky témat napříč obory. Např. můžeš:

  • zkoumat, jak se za posledních 15 let změnily mikroorganismy v českých lesích, včetně práce v terénu i DNA analýz v laboratoři na stáži v Mikrobiologickém ústavu AV ČR,
  • podílet se na výzkumu meteorů a programovat v Pythonu při určování polohy bolidů na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR,
  • objevovat nové inteligentní materiály a kapalné krystaly ve Fyzikálním ústavu AV ČR,
  • poznat, jak pravěcí lidé získávali kámen, vyráběli z něj nástroje a předávali je na desítky kilometrů v Archeologickém ústavu AV ČR.

Proč neváhat?

Stáže probíhají od ledna do listopadu a většinou vyžadují pouze několik hodin měsíčně. Rozhodující nejsou mimořádné znalosti, ale chuť učit se, objevovat a zkoušet nové věci.

Přihlášky podávej do 30. listopadu 2026.

Vyber si téma, které tě baví, připrav životopis a motivační dopis a pošli přihlášku. Vědci a vědkyně si sami stážisty a stážistky vybírají, proto se vyplatí dát si na přihlášce záležet. Můžeš se přihlásit i na více stáží!

Nečekej na budoucnost. Začni ji tvořit už teď.

Prohlédni si aktuální nabídku stáží a přihlas se na www.otevrenaveda.cz/cs/staze-prostudenty/Prehled-stazi

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.