Fotosyntetizující živočišné buňky – mohou chloroplasty fungovat v savčích buňkách?

Je tomu přibližně 5 000 let, co bylo vynalezeno kolo. Lidstvo získalo účinný prostředek dopravy a lepší přístup k potravě. Avšak pohled na rostliny kolem nás odhaluje jednu zřejmou pravdu: mobilita není vždy nezbytná pro přežití. Rostliny zakořeňují a daří se jim i bez pohybu z místa na místo. Tuto pozoruhodnou schopnost jim dává fotosyntéza, nejvyspělejší samoudržitelný systém. Fotosyntéza je chemická reakce, která využívá světelnou energii k výrobě organických sloučenin a kyslíku z oxidu uhličitého a vody. Zatímco živočichové získávají energii konzumací jiných organismů, rostliny mohou přežít pouhým pohlcováním slunečního světla. Co kdyby však zvířata byla schopna fotosyntézy? Mohli by i lidé žít bez jídla a živit se výhradně ze slunečního světla?

Použitá literatura

AOKI, Ryota; MATSUNAGA, Sachihiro. A photosynthetic animal: A sacoglossan sea slug that steals chloroplasts. Cytologia, 2021, 86.2: 103-107.

AOKI, Ryota, et al. Incorporation of photosynthetically active algal chloroplasts in cultured mammalian cells towards photosynthesis in animals. Proceedings of the Japan Academy, Series B, 2024, 100.9: 524-536.

COHEN, Jeffrey E., et al. An innovative biologic system for photon-powered myocardium in the ischemic heart. Science advances, 2017, 3.6: e1603078.

MATSUZAKI, Motomichi, et al. Genome sequence of the ultrasmall unicellular red alga Cyanidioschyzon merolae 10D. Nature, 2004, 428.6983: 653-657.

PELLETREAU, Karen N., et al. Sea slug kleptoplasty and plastid maintenance in a metazoan. Plant Physiology, 2011, 155.4: 1561-1565.

Researchers successfully introduced algal chloroplasts into mammalian cells, where they temporarily maintained structure and photosynthetic activity. This study presents opportunities for self-sustaining biological systems, but also raises technical, medical, and ethical challenges.



Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Tradiční Arktický festival od října do prosince opět nabídne výstavy, koncerty a filmové projekce. Jeho hlavním cílem je prohlubování již existujících kontaktů mezi českými a arktickými vědci a umělci a navazování spolupráce mezi novými partnery.

Odborná i laická veřejnost může díky festivalu proniknout do výsledků práce českých a severských vědců v arktickém výzkumu a poznat společné česko-arktické kulturní a vědecké aktivity v Česku a v Arktidě. Veřejnost kromě toho může získat povědomí o kultuře a historii arktických národů a vychutnat si jedinečnou kulturu z různých částí Dalekého severu.

Festival se zkrátka snaží ukázat, jak avantgardní kultura dokáže vyvolat zájem médií o vědecký výzkum v Arktidě, jak lze vědu přiblížit neodbornému publiku i jak může zájem veřejnosti ovlivnit přístup zúčastněných stran k poskytování a zvyšování finančních prostředků na další vědecký výzkum.

Program Arktického festivalu 2025 (https://arktickyfestival.cz/festival-year/2025-cs/)

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

Používáme cookies za účelem poskytování funkcí pro zlepšení uživatelského prostředí – používáme funkce zobrazování videoobsahu a analýzy návštěvnosti stránek. Cookies používáme na základě vašeho souhlasu, který vyjadřujete nastavením svého internetového prohlížeče tak, že ukládání těchto cookies umožňuje. Pokud si přejete svůj souhlas s používáním těchto cookies odvolat, proveďte prosím příslušné nastavení vašeho internetového prohlížeče.