ŽIVA

Hnědá tuková tkáň: tuk, který pálí tuk

V křídové části tohoto čísla Živy najdete na str. 168–169 článek pojednávající o významu „klasické“, tzv. bílé tukové tkáně – bohatě napěchované zásobními lipidy, které jí dodávají typickou nažloutlou barvu. Vedle ní se však u savců vyskytuje hnědá tuková tkáň, která se od té bílé liší morfologií i funkcí. Slouží primárně k produkci tepla a udržování stálé tělesné teploty. Její schopnost uvolňovat velké množství energie budí pozornost výzkumníků pro svůj potenciál přispět k boji s obezitou a metabolickým syndromem.

Citovaná a použitá literatura:

HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Kapitola Tkáňový metabolismus a obezita (Kopecký, J, Flachs, P)

NEDERGAARD, Jan; CANNON, Barbara. Brown adipose tissue as a heat-producing thermoeffector. In: Handbook of clinical neurology. Elsevier, 2018. p. 137-152.

CANNON, Barbara; NEDERGAARD, J. A. N. Brown adipose tissue: function and physiological significance. Physiological reviews, 2004, 84.1: 277-359.

BURHANS, Maggie S., et al. Contribution of adipose tissue inflammation to the development of type 2 diabetes mellitus. Comprehensive Physiology, 2011, 9.1: 1-58.

MASOODI, Mojgan, et al. Lipid signaling in adipose tissue: Connecting inflammation & metabolism Molecular and cell biology of lipids. 2015.

FLACHS, Pavel, et al. Stimulation of mitochondrial oxidative capacity in white fat independent of UCP1: a key to lean phenotype. Biochimica et Biophysica Acta (BBA)-Molecular and Cell Biology of Lipids, 2013, 1831.5: 986-1003.

POLLARD, Alice E.; CARLING, David. Thermogenic adipocytes: lineage, function and therapeutic potential. Biochemical Journal, 2020, 477.11: 2071-2093.

Obrazové přílohy

• Histologický snímek podkožní tukové tkáně myši chované v termo­neutrální teplotě. Na snímku velké unilokulární tukové buňky – adipocyty. Fialově hematoxylin – jádra; růžově eozin – cytoplazma, hlavně erytrocyty; neobarvené – tukové kapénky. Foto K. Bardová
  
• Histologický snímek podkožní tukové tkáně myši chované v chladu. Na snímku se objevují menší tukové kapénky – dochází k hnědnutí. Fialově hematoxylin – jádra; růžově eozin – cytoplazma, hlavně erytrocyty; neobarvené – tukové kapénky. Navíc je zde vidět několik cév s červenými krvinkami. Foto K. Bardová
  
• Řez hnědou tukovou tkání potkana, kde je patrné bohaté cévní zásobení (zeleně, zvýrazněno izolektinem) a multilokulární adipocyty, u nichž na každé modré jádro (DAPI) připadá několik červeně ohraničených tukových kapének (protilátka proti perilipinu). Foto K. Bardová
  
• Schéma dýchacího řetězce a zapojení odpřahovacího proteinu 1 (UCP1). Při katabolických reakcích se elektrony (e-, šedé body) z oxidovaného substrátu (lipidu nebo sacharidu) dostávají na elektronové přenašeče NADH a FADH2 (FAD je součástí komplexu II, v obr. není zakreslen) a skrze ně vstupují do dýchacího řetězce na vnitřní mitochondriální membráně. Z komplexu I a II elektrony na komplex III dále přenáší ubichinon (koenzym Q, v obr. označen Q). Z komplexu III elektrony pokračují skrze cytochrom c (v obr. C) na komplex IV, kde jsou použity k redukci kyslíku na vodu. Při průchodu elektronů přes komplexy I, III a IV jsou z mitochondriální matrix do mezimembránového prostoru čerpány protony (H+, černé body), čímž vzniká elektrochemický gradient. Protony jsou zpět do matrix propouštěny skrze komplex V a jejich energie se přitom využije k tvorbě adenosintrifosfátu (ATP) z adenosindifosfátu (ADP) a anorganického fosfátu (Pi). Alternativně mohou protony procházet přes odpřahovací protein 1, přičemž se veškerá energie uvolní ve formě tepla (UCP1). Orig. R. Bošková, upraveno podle: R. Zhou-Zhao a kol. (2019)
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.