Jak funguje imunita u rostlin?
- Autor: Peter Sabol, Jana Pilátová
- Vyšlo v časopise Živa 1/2020 na straně 17
Pracovní listy k výuce jsou uvedeny v pdf souboru níže jako samostatné přílohy.
Citovaná a použitá literatura:
BECHINGER, Clemens, et al. Optical measurements of invasive forces exerted by appressoria of a plant pathogenic fungus. Science, 1999, 285.5435: 1896-1899.
BIGEARD, Jean; COLCOMBET, Jean; HIRT, Heribert. Signaling mechanisms in pattern-triggered immunity (PTI). Molecular plant, 2015, 8.4: 521-539.
VAN DER BURGH, Aranka M.; JOOSTEN, Matthieu HAJ. Plant immunity: thinking outside and inside the box. Trends in plant science, 2019, 24 (7): 587–601.
DAGDAS, Yasin F., et al. Septin-mediated plant cell invasion by the rice blast fungus, Magnaporthe oryzae. Science, 2012, 336.6088: 1590-1595.
HOWARD, Richard J., et al. Penetration of hard substrates by a fungus employing enormous turgor pressures. Proceedings of the National Academy of Sciences, 1991, 88.24: 11281-11284.
JONES, Jonathan D. G.; DANGL, Jeffery L. The plant immune system. Nature, 2006, 444.7117: 323-329. Dostupné online
MAUCH-MANI, Brigitte, et al. Defense priming: an adaptive part of induced resistance. Annual Review of Plant Biology, 2017, 68: 485-512.
SCHMELZER, Elmon. Cell polarization, a crucial process in fungal defence. Trends in plant science, 2002, 7.9: 411-415.
Materiály k výuce
- jak-funguje-imunita-u-rostlin.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – zadání pro studenty
- jak-funguje-imunita-u-rostlin-1.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – řešení
- jak-funguje-imunita-u-rostlin-2.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec. Virtuální realita – technický návod
Obrazové přílohy
-
Spora patogenní houby Magnaporthe oryzae vyklíčila na povrchu listu a vytvořila apresorium (přísavný polštář), který je předpokladem k proniknutí do buňky (pomocí penetračního hrotu), kde se chystá vytvořit haustorium. Struktury houby v rostlinné buňce jsou ohraničené membránami odvozenými od plazmatické membrány hostitelské buňky. Při průniku přes buněčnou stěnu vyvíjí apresorium tlak až 17 MPa, což odpovídá tlaku 25× většímu než v pneumatice autobusu, jak poznamenal náš kolega Ivan Kulich. Snímek z elektronového mikroskopu. Upraveno podle: Y. F. Dagdas a kol. (2012), převzato se svolením American Association for the Advancement of Science (AAAS) a upraveno se svolením autorů
-
Cik-cak model rostlinné imunity. Schéma znázorňuje koevoluci mezi molekulami patogenu odpovědnými za virulenci a obrannými mechanismy rostlinné buňky. Po rozpoznání patogenních molekul PAMP (Pathogen-Associated Molecular Patterns) pomocí receptorů se spouští PTI imunita (PAMP Triggered Immunity). Tu patogeny potlačují pomocí efektorů, což se někdy označuje jako efektorem spuštěná citlivost (Effector Triggered Susceptibility, ETS). Pokud rostliny kódují R-protein schopný rozeznávat efektory, zahajují ETI (Effector Triggered Immunity), která často směřuje do programované buněčné smrti typu hypersenzitivní reakce (HR). Na to si patogeny vyvíjejí nové efektory schopné potlačovat tentokrát ETI. Rostliny reagují vývojem nových R-proteinů atd. Upraveno podle: J. D. G. Jones a J. L. Dangl (2006) a M. Alizadeh a H. Askari (2014)
Archiv článků pro pedagogy a studenty
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2025 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.