ŽIVA

Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách

Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodním sloupci moří i jezer je ovlivněn řadou biologických i fyzikálních procesů. Zintenzivnění rozkladu, často související s přísunem limitujících živin v důsledku lidské činnosti, může vést až k vyčerpání kyslíku z vody a vzniku tzv. mořských mrtvých zón. Úbytek kyslíku související s oteplováním a eutrofizací je však zřejmý i v jezerech a nádržích mírného pásu.

Dissolved oxygen in oceans and lakes is influenced by many biological and physical processes. Intensified decomposition of organic matter, often associated with human-induced nutrient supply, can lead to oxygen depletion in the water column and the formation of marine dead zones. However, increase of anoxia related to warming and eutrophication is also evident in temperate lakes and reservoirs.

Materiály k výuce

• kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k.pdf – Pracovni list_prakticke pokusy_zadani
• kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k.doc – Pracovni list_prakticke pokusy_zadani
• kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k-1.pdf – Pracovni list_prakticke pokusy_postup a vysledky
• kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k-1.doc – Pracovni list_prakticke pokusy_postup a vysledky
• kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k-2.pdf – Příprava k pracovnim listum_projektova vyuka

Obrazové přílohy

• Globální výskyt mořských „mrtvých zón“, v nichž dochází alespoň v části roku k výraznému poklesu obsahu rozpuštěného kyslíku. Mrtvé zóny v pobřežních vodách (červeně) obvykle sahají až ke dnu, kyslíková minima na otevřeném moři se většinou omezují na určitou část vodního sloupce, kde dochází k nejintenzivnějšímu rozkladu sedimentující organické hmoty. Upraveno podle: The Global Ocean Oxygen Network (GO2NE), UNESCO
  
• Vznik mrtvé zóny u pobřeží. Intenzivní přísun živin říčním přítokem (hnědě) stimuluje růst planktonních řas a sinic, při jejichž rozkladu dojde k vyčerpání kyslíku a následnému úhynu živočichů. Upraveno podle různých zdrojů, např. U. S. Environmental Protection Agency, kreslila R. Bošková
  
• inicový vodní květ nahromaděný u hráze vodárenské nádrže Římov, září 2020. Foto P. Znachor
  
• Koncentrace rozpuštěného kyslíku v podélném profilu nádrže Římov v jednotlivých desetiletích existence nádrže koncem letního období, kdy bývá rozsah anoxie (úplného vyčerpání kyslíku) sezonně největší. Obsah kyslíku je znázorněn pomocí izočar, spojujících body se stejnou koncentrací. Hráz přehradní nádrže o maximální hloubce 44 m se na grafu nachází nalevo, říční přítok napravo. Rozsah anoxických zón meziročně značně kolísá podle toho, kde v nádrži naroste a sedimentuje nejvíc biomasy fytoplanktonu, což závisí hlavně na velikosti a variabilitě přítoku do nádrže a přítokové koncentraci fosforu, který je pro fytoplankton limitující živinou. Z porovnání jednotlivých obrázků je zřejmé, že kyslíkové poměry v nádrži se s časem zhoršují, i když zatížení nádrže fosforem bylo největší v 90. letech 20. století a od té doby spíše klesá. Zhoršování lze vysvětlit jednak zvyšováním spotřeby kyslíku sedimenty, které se postupně hromadí na dně nádrže, jednak stoupající teplotou vody, což působí snižování rovnovážné koncentrace kyslíku ve vodě a omezuje jeho vnášení přítokem i přestupem přes hladinu.
  
• Pohled na nádrž Římov od přítoku, říjen 2021. Foto P. Znachor
  
• Ortofografie nádrže Římov, srpen 2004. Ze snímků Gefos, a. s., zpracoval J. Žaloudík.
  
• Hromadný úhyn ryb v důsledku vyčerpání kyslíku po nadměrném přísunu živin. Foto WorldAtlas.com, v souladu s podmínkami použití
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.