ŽIVA

Kroužkování ptáků a další metody sledování migrace

Kroužkování ptáků je metoda výzkumu migrace stará více než 100 let. Na území České republiky probíhá od roku 1910 a od roku 1964 pod hlavičkou Národního muzea. V současnosti se mu věnuje téměř 400 kroužkovatelů, v naprosté většině dobrovolníků. Kroužkování má významnou roli i ve sledování dalších aspektů ekologie ptáků a v neposlední řadě i ve výuce a vzdělávání veřejnosti.

Použitá literatura

CEPÁK, Jaroslav, et al. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.

LISLEVAND, Terje, et al. Red-spotted Bluethroats Luscinia s. svecica migrate along the Indo-European flyway: a geolocator study. Bird Study, 2015, 62.4: 508-515.

LISOVSKI, Simeon, et al. The Indo‐European flyway: Opportunities and constraints reflected by Common Rosefinches breeding across Europe. Journal of Biogeography, 2021, 48.6: 1255-1266.

MORRISON, Catriona A., et al. Demographic variation in space and time: implications for conservation targeting. Royal Society Open Science, 2022, 9.3: 211671. https://doi.org/10.1098/rsos.211671

NAJMANOVÁ, Lenka; ADAMÍK, Peter. Effect of climatic change on the duration of the breeding season in three European thrushes. Bird Study, 2009, 56.3: 349-356.

SPINA, Fernando, et al. (eds). 2022: The Eurasian African Bird Migration Atlas. 2022. https://migrationatlas.org

WONG, Joanna B., et al. Migration and daily flight activity patterns in the barred warbler Curruca nisoria over the annual cycle. Journal of Vertebrate Biology, 2024, 73.23085: 23085.1-11. https://doi.org/10.25225/jvb.23085

Obrazové přílohy

• U některých druhů ptáků, jako je např. špaček obecný (Sturnus vulgaris), byly tahové trasy a zimoviště naší populace zmapovány již nedlouho po zahájení kroužkování. Na mapě jsou zobrazena místa nálezů špačků hnízdících v Čechách: na podzim (září–říjen, žlutě), v zimě (listopad–únor, modře), na jaře (březen–duben, zeleně) a v hnízdní době (květen–srpen, červeně). Zobrazeny jsou nálezy ve vzdálenosti více než 100 km. Podle: J. Cepák a kol. (2008)
  
• Změny v načasování hnízdění (podle data kroužkování mláďat) drozda kvíčaly (Turdus pilaris), d. zpěvného (T. philomelos) a kosa černého (T. merula) na území ČR a Slovenska v letech 1964–2006. Podle: L. Najmanová a P. Adamík (2009)
  
• Samice orla mořského (Haliaeetus albicilla) s odečítacími kroužky. Kroužkování má stále velký význam v případě dlouhodobých specializovaných projektů, jako je např. celoevropský program barevného značení orlů mořských, který byl zahájen v r. 1976. Barevné kroužky používané u některých dalších druhů, např. racků, podobně jako krční límce u hus nebo barevné značky na zobáku kachen umožňují i zapojení veřejnosti bez nutnosti odchytu ptáků – značky a límce lze zaznamenat dalekohledem nebo fotoaparátem a nahlásit kroužkovací stanici. Foto Z. Pachovský
  
• Samec pěnice vlašské (Curruca nisoria) vybavený geolokátorem. Foto P. Adamík
  
• Mapa migračních tras tří jedinců pěnice vlašské (Curruca nisoria) z hnízdní lokality na Znojemsku. Zobrazena je kompletní trasa jedince s klasickým geolokátorem (21DV) a trasy na zimoviště dvou jedinců nesoucích lokátory s rozšířenými funkcemi (22PH a 22PO). Podle: J. B. Wong a kol. (2024)
  
• Doba a výška letu u dvou jedinců pěnice vlašské (Curruca nisoria) s geolokátory různých typů během podzimní migrace a přesuny mezi nehnízdními lokalitami v Africe. Podle: J. B. Wong a kol. (2024)
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2025 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.