ŽIVA

Po stopách prvohorních členovců. Současné názory na fylogenezi vymřelých skupin

Členovci jsou pravděpodobně nejúspěšnějším živočišným kmenem. Jejich prvohorní zástupce však bylo vždy obtížné zasadit do fylogenetického stromu členovců. Tento článek shrnuje současné názory na fylogenezi některých vymřelých skupin, jako jsou Radiodonta, dvoumiskoví členovci, Megacheira, Artiopoda, Marrellomorpha a Eurypterida.

Použitá a doporučená literatura:

DALEY, Allison C.; BUDD, Graham E.; CARON, Jean-Bernard. Morphology and systematics of the anomalocaridid arthropod Hurdia from the Middle Cambrian of British Columbia and Utah. Journal of Systematic Palaeontology, 2013, 11.7: 743-787.
DALEY, Allison C., et al. The Burgess Shale anomalocaridid Hurdia and its significance for early euarthropod evolution. Science, 2009, 323.5921: 1597-1600.
DUNLOP, Jason A. Geological history and phylogeny of Chelicerata. Arthropod structure & Development, 2010, 39.2-3: 124-142.
DUNLOP, Jason A.; LAMSDELL, James C. Segmentation and tagmosis in Chelicerata. Arthropod structure & Development, 2017, 46.3: 395-418.
EDGECOMBE, Gregory D. Arthropod phylogeny: an overview from the perspectives of morphology, molecular data and the fossil record. Arthropod Structure & Development, 2010, 39.2-3: 74-87.
EDGECOMBE, Gregory D.; LEGG, David A. The arthropod fossil record. In: MINELLI, Alessandro; BOXSHALL, Geoffrey; FUSCO, Giuseppe. Arthropod biology and evolution. Springer, Berlin, Heidelberg, 2013, pp. 393-415.
EDGECOMBE, Gregory D.; LEGG, David A. Origins and early evolution of arthropods. Palaeontology, 2014, 57.3: 457-468.
HAUG, Joachim T., et al. Functional morphology, ontogeny and evolution of mantis shrimp‐like predators in the Cambrian. Palaeontology, 2012, 55.2: 369-399.
CHLUPÁČ, Ivo. The enigmatic arthropod Duslia from the Ordovician of Czechoslovakia. Palaeontology, 1988, 31.3: 611-620.
CHLUPÁČ, Ivo. Pterygotid eurypterids (Arthropoda, Chelicerata) in the Silurian and Devonian of Bohemia. Journal of the Czech Geological Society, 1994, 39.2-3: 147-162.
CHLUPÁČ, Ivo. Lower Cambrian arthropods from the Paseky Shale (Barrandian area, Czech Republic). Journal of the Czech Geological Society, 1995, 40.4: 9-36.
CHLUPÁČ, Ivo. Some problematical arthropods from the Upper Ordovician Letná formation of Bohemia. Journal of the Czech Geological Society, 1999, 44.1-2: 79-87.
CHLUPÁČ, Ivo; KORDULE, Vratislav. Arthropods of Burgess Shale type from the Middle Cambrian of Bohemia (Czech Republic). Bulletin of the Czech Geological Survey, 2002, 77.3: 167-182.
LEGG, David A. Fossil Focus: Cambrian Arthropods. Palaeontology Online, 2015, 5: 1–11.
LEGG, David A.; SUTTON, Mark D.; EDGECOMBE, Gregory D. Arthropod fossil data increase congruence of morphological and molecular phylogenies. Nature communications, 2013, 4: 2485.
ORTEGA‐HERNÁNDEZ, Javier; LEGG, David A.; BRADDY, Simon J. The phylogeny of aglaspidid arthropods and the internal relationships within Artiopoda. Cladistics, 2013, 29.1: 15-45.
ORTEGA‐HERNÁNDEZ, Javier. Making sense of ‘lower’and ‘upper’stem‐group Euarthropoda, with comments on the strict use of the name Arthropoda von Siebold, 1848. Biological Reviews, 2016, 91.1: 255-273.
ORTEGA-HERNÁNDEZ, Javier; JANSSEN, Ralf; BUDD, Graham E. Origin and evolution of the panarthropod head – A palaeobiological and developmental perspective. Arthropod structure & Development, 2017, 46.3: 354-379.
RAK, Štěpán; ORTEGA-HERNÁNDEZ, Javier; LEGG, David A. A revision of the Late Ordovician marrellomorph arthropod Furca bohemica from Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica, 2012, 58.3: 615-628.
SCHOLTZ, Gerhard; EDGECOMBE, Gregory D. Heads, Hox and the phylogenetic position of trilobites. Crustacean Issues, 2005, 16: 139-165.
VAN ROY, Peter. An aglaspidid arthropod from the Upper Ordovician of Morocco with remarks on the affinities and limitations of Aglaspidida. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh, 2005, 96.4: 327-350.
ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, 2006.

Obrazové přílohy

• Zjednodušená fylogeneze členovců po zahrnutí některých fosilních skupin. Fylogenetický strom je sestaven na základě převažujících současných názorů (viz seznam použité literatury na webové stránce Živy). Vymřelé skupiny jsou označeny křížkem; u skupin s nejistými fylogenetickými vztahy zobrazeny možné alternativy. Orig. L. Laibl
  
• Pohled na lokalitu odkrývající fezouatské břidlice spodního ordoviku poblíž města Zagora v Maroku. Tato lokalita v posledních letech poskytla množství výjimečně zachovalých členovců, včetně zástupců skupin Radiodonta, Megacheira, Aglaspidida, Trilobita nebo Marrellomorpha. Z hornin svrchního ordoviku Maroka pochází také aglaspididní členovec pojmenovaný v r. 2006 Peterem Van Royem (Univerzita v Gentu) po Ivu Chlupáčovi – Chlupacaris dubia – jako pocta za jeho celoživotní práci o prvohorních členovcích. Foto L. Laibl
  
• Rod Hurdia, zástupce skupiny Radiodonta z burgesských břidlic (kambrium) v kanadské Britské Kolumbii, je blízkým příbuzným rodu Anomalocaris. Radiodonta představují jednu z bazálních skupin kmenové linie členovců, charakteristickou složenýma očima a robustními článkovanými hlavovými končetinami. Jedinec měří na délku přibližně 15 cm. Foto A. C. Daley. Ze sbírek National Museum for Natural History, Smithsonian Institution, USA
  
• Rod Leanchoilia patří do skupiny Megacheira. Vyobrazený jedinec je dlouhý zhruba 4 cm a pochází z lokality Chengjiang (kambrium) v čínské provincii Jün-nan. Zástupci skupiny mají velké deutocerebrální končetiny s trnovitými výrůstky na posledních čtyřech článcích. Fotografie poskytnuta s laskavým svolením Yunnan Key Laboratory for Palaeobiology, Yuannan University
  
• Typická morfologie hřbetního krunýře trilobita. Na snímku zástupce rodu Myoproetus ze suchomastských vápenců (devon) České republiky. Délka jedince přibližně 1 cm. Foto L. Laibl. Ze sbírek Národního muzea v Praze
  
• Břišní část těla trilobita rodu Tri­arthrus ze souvrství Whetstone Gulf (ordovik) ve státě New York, USA. První pár končetin trilobitů tvoří jednoduchá tykadla, další páry jsou morfologicky podobné dvouvětevné končetiny. Délka tohoto jedince asi 3 cm. Foto J. Ortega-Hernández. Ze sbírek National Museum for Natural History, Smithsonian Institution, USA
  
• Cheloniellidní členovec Duslia z letenského souvrství (ordovik) České republiky. Duslia je dnes řazena do skupiny Artiopoda, která zahrnuje mimo jiné i trilobity. Jedinec ze sbírek Národního muzea má na délku zhruba 6 cm. Foto L. Váchová
  
• Marrellomorfní členovec Furca z le­tenského souvrství ČR. Tito členovci jsou v současné době řazeni k linii vedoucí k dnešním kusadlovcům. Foto L. Laibl. Ze sbírek Národního muzea
  
• Typický zástupce eurypteridů – rod Eurypterus, ze souvrství Fiddler’s Green (silur) ve státě New York. Poslední pár končetin na hlavohrudi (prosoma) je přeměněn ve veslovité útvary. Jedinec dlouhý kolem 15 cm. Ze sbírek Museum of Comparative Zoology, Harvard University. Foto L. Laibl
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.