ŽIVA

Poznámky k evoluci čtyřnožců

Článek stručně shrnuje velmi zajímavou a spletitou evoluci čtyřnožců (Tetrapoda), o které jsme v posledních letech díky novým objevům a výzkumu získali řadu nových poznatků. Je vhodný také jako studijní materiál (nejen) pro učitele gymnázií a dalších středních škol, kteří by rádi zapojili téma do vlastní výuky biologie.

Seznam použité a doporučené literatury k tématu článku je uveden v příloze níže, stejně jako výukové materiály pro praktické cvičení.

This article concisely summarizes the in­teresting and complicated evolution of tetrapods (Tetrapoda), which has been further clari­fied by some new discoveries and research in the past few years. It also provides a suitable study material (not only) for grammar school and other high school teachers, who would like to teach this topic in their biology classes.

Materiály k výuce

• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu.docx – Příloha č. 1 – Příprava pro učitele; Příloha č. 2 – Prezentace pro učitele; Příloha č. 3 – Fylogenetické schéma čtyřnožců prázdné; Příloha č. 4 – Texty a obrázky; Příloha č. 5 – Fylogenetické schéma čtyřnožců vyplněné; Příloha č. 6 – Kontrolní otázky pro žáky k úkolu č. 1; Příloha č. 7 – Prázdné schéma velkých vymírání; Příloha č. 8 – Vyplněné schéma velkých vymírání; Příloha č. 9 – Texty pro žáky k úkolu č. 2; Příloha č. 10 – Rozřazovací hra
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu.pptx – Příloha č. 2 – Prezentace pro učitele
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu.jpg – Příloha č. 3 – Fylogenetické schéma čtyřnožců prázdné
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-1.jpg – Příloha č. 4 – Texty a obrázky
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-2.jpg – Příloha č. 5 – Fylogenetické schéma čtyřnožců vyplněné
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-3.jpg – Příloha č. 7 – Prázdné schéma velkých vymírání
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-4.jpg – Příloha č. 8 – Vyplněné schéma velkých vymírání
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-1.docx – Příloha č. 9 – Texty pro žáky k úkolu č. 2
• poznamky-k-evoluci-ctyrnozcu-2.docx – Seznam použité a doporučené literatury k tématu článku

Obrazové přílohy

• Přechod obratlovců z vody na souš provázely mnohé přestavby tělního plánu. Rekonstrukce vzhledu vývojových typů od rybovitých obratlovců k čtyřnožcům. Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Přes synapsidní skupinu obratlovců Cynodontia vedl vývoj až k savcům. Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Triadobatrachus – výchozí typ obojživelníka s přímým vztahem k žábám. Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Srovnání typů lebek nejstarších blanatých čtyřnožců – synapsidní lebka s jednou spánkovou jámou (Archaeothyris). Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Srovnání typů lebek nejstarších blanatých čtyřnožců – diapsidní lebka se dvěma spánkovými jámami (Petrolacosaurus). Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Srovnání typů lebek nejstarších blanatých čtyřnožců – anapsidní lebka bez spánkových jam (Hylonomus). Originál M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
  
• Někteří čtyřnožci během evoluce končetiny ztratili. Červor černožlutý (Ichthyophis nigroflavus). Foto Z. Mačát
  
• Pro obojživelníky jsou typická vajíčka nechráněná zárodečnými obaly a skořápkou. Snůška skokana štíhlého (Rana dalmatina). Foto J. Ševčík
  
• Ptáci se tradičně v systému uvádějí jako samostatná třída, jde ale o jednu z linií diapsidních čtyřnožců. Kurlan chřástalovitý (Aramus guarauna). Foto J. Ševčík
  
• Želvy byly podle stavby lebky považovány za anapsidní linii, tvoří však skupinu diapsidních plazů. Želva ostruhatá (Geochelone sulcata). Foto J. Ševčík
  
• Někteří čtyřnožci se vrátili k životu ve vodě, což vedlo k mnoha adaptacím, např. končetin. Delfínovec amazonský (Inia geoffrensis). Foto M. Kišelová
  
• Mezi čtyřnožci najdeme i druhy přizpůsobené aktivnímu letu. Kaloň indický (Pteropus giganteus). Foto J. Ševčík
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.