ŽIVA

Proč a jak vytvářet ve školách herbáře

Asi každý se během života setkal s herbářem, nejčastěji ve formě úkolu do hodiny přírodopisu nebo biologie na základní či střední škole. Nutno říci, že většinou to byl úkol nepříliš oblíbený, alespoň tak to máme uloženo ve vzpomínkách na svá školní léta, kdy naše záliba v rostlinách působila na spolužáky dosti podivínsky. Může být tvorba herbářů vhodnou náplní výuky v době digitálních technologií, kdy se jako první nabízí pořízení fotografie rostliny? A k čemu jsou vlastně herbáře dobré, stojí vůbec za veškerou námahu, která je s jejich tvorbou spojená? Na tyto i další otázky se pokusíme nyní odpovědět. Doufáme, že následující článek bude inspirací nejen pro učitele, ale i další zájemce o botaniku.

K dalšímu čtení v Živě

Herbáře včera, dnes a zítra (2012, 4)

Obrazové přílohy

• Druhy rodu šafrán (Crocus) jsou příkladem taxonů, kde je herbářovou položku vhodné doplnit fotografií zachycující barvu květů, případně lze použít k určení i fotografie samotné, např. u zvláště chráněných druhů z přírody. Foto J. Chrtek
  
• Botanická lupa je opatřena poutkem, díky kterému ji můžeme nosit zavěšenou kolem krku a předejít tak ztrátě. Foto K. Šumberová
  
• Položka protěže žlutobílé (Pseudognaphalium luteoalbum), kterou ke konci 19. století v rybníce Káňov na Třeboňsku sebral Antonín Weidmann, učitel a později ředitel na několika školách v jižních Čechách. Jeho pečlivě zpracované herbářové položky jsou dnes součástí velkých herbářových sbírek. Foto K. Šumberová
  
• Položka podražce křovištního (Aristolochia clematitis) z herbáře Jaroslava Váchy, odborného učitele v Novém Kníně. Rostlinu mu přinesla jeho žákyně Žižková. Foto K. Šumberová
  
• Detail ručně psané herbářové schedy k položce A. Weidmanna (obr. 3). Foto K. Šumberová
  
• Scheda k podražci křovištnímu (obr. 4). Foto K. Šumberová
  
• Vybavení na výzkum a sběr rostlin v terénu. Vedle různých sáčků, desek a papírů pro zakládání rostlin a zápisníků nechybějí lupa, fotoaparát, určovací klíč, zahradnické nůžky a lopatka. Foto J. Chrtek
  
• Lis na sušení rostlin. Ve sloupci uvnitř lisu se střídají noviny se sušenými rostlinami a proložky z vlnité lepenky. Foto J. Chrtek
  
• Balíky s usušenými rostlinami převázané motouzem čekají na opatření schedami, roztřídění a další úkony před zařazením do veřejného herbáře. Foto J. Chrtek
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.