Skrytý život rostlin – kořeny v interakci s rhizosférou

Kořeny jsou obvykle skrytou, přesto zcela zásadní částí rostliny. Jejich struktura vznikala během evoluce a přizpůsobovala se půdnímu prostředí a primárním funkcím, které kořeny plní. Uspořádání kořenového systému je vývojově plastické a reaguje na aktuální podmínky prostředí. Rostlina aktivně ovlivňuje půdní prostředí a mění jeho fyzikálně-chemické vlastnosti, právě tak jako složení komunity mikroorganismů v blízké rhizosféře.

K dalšímu čtení v Živě:

K statolitovej teórii profesora Bohumila Němca (2007, 4: 150–152)

Kdy se rostlina stala rostlinou (2020, 1: 6–9)

Doporučená literatura k tématu:

CANARINI, Alberto, et al. Root exudation of primary metabolites: mechanisms and their roles in plant responses to environmental stimuli. Frontiers in Plant Science, 2019, 10: 157.
KUZYAKOV, Yakov; RAZAVI, Bahar S. Rhizosphere size and shape: Temporal dynamics and spatial stationarity. Soil Biology and Biochemistry, 2019, 135: 343-360.
BANDA, Jason, et al. Lateral root formation in Arabidopsis: A well-ordered LRexit. Trends in plant science, 2019, 24. 9: 826-839.

 

Despite the fact that roots are usually hidden part of plants, they are crucial for their survival. Root structure developed during evolution and adapted to soil environment to carry out principal functions. The root system structure develops and responds to environmental conditions. On the other hand, plants actively modify the physicochemical properties of the edaphic environment, as well as the biotic community within the rhizosphere.

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.