ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Zloději chloroplastů – fotosyntetizující plži

Autor: Lucie Juřičková
Vyšlo v časopise Živa 4/2025 na straně 180

Článek v PDF ke stažení

Kleptoplastie je schopnost organismů udržet ve svém těle funkční plastidy, především chloroplasty, které pocházejí z fotosyntetizujících eukaryot. Tato vlastnost se vyskytuje u několika skupin živočichů, z nichž nejznámější jsou mořští plži skupiny Sacoglossa. Tito plži udrží ve svém těle funkční chloroplasty i několik měsíců.

Použitá a doporučená literatura

CRUZ, Sonia; CARTAXANA, Paulo. Kleptoplasty: Getting away with stolen chloroplasts. PLoS Biology, 2022, 20.11: e3001857.

EASTMAN, Katharine E., et al. A reference genome for the long-term kleptoplast-retaining sea slug Elysia crispata morphotype clarki. G3: Genes, Genomes, Genetics, 2023, 13.12: jkad234.

FRANKENBACH, Silja, et al. Kleptoplasts are continuously digested during feeding in the plastid-bearing sea slug Elysia viridis. Journal of Molluscan Studies, 2021, 87.3: eyab022.

HÄNDELER, Katharina, et al. Functional chloroplasts in metazoan cells-a unique evolutionary strategy in animal life. Frontiers in Zoology, 2009, 6.1: 28.

HEIKE, W. Ã., et al. Photosynthesis and the role of plastids (kleptoplastids) in Sacoglossa (Heterobranchia, Gastropoda): a short review. JASM, 2015, 3.1: 1-7.

PIERCE, Sidney K.; CURTIS, Nicholas E.; MIDDLEBROOKS, Michael L. Sacoglossan sea slugs make routine use of photosynthesis by a variety of species‐specific adaptations. Invertebrate Biology, 2015, 134.2: 103-115.

Kleptoplasty is the ability of organisms to retain functional plastids, particularly chloroplasts, originating from photosynthetic eukaryotes. This trait is found in several animal groups, the best-known of which are the marine gastropods in the Sacoglossa family. These gastropods can retain functional chloroplasts in their bodies for several months.

Obrazové přílohy

Středomořský plž Thuridilla hopei lezoucí po kulovité řase Codium bursa. Foto A. Petrusek a L. Juřičková
Středomořský plž Thuridilla hopei může být velice barevně variabilní, jak ukazuje tmavší a méně pestré zbarvení jedince. Jestli to nějak souvisí s fotosyntetickými schopnostmi, dosud nikdo nezkoumal. Zatím se zdá, že kleptoplasty dokáže tento druh udržet ve svém těle funkční maximálně 8 dní. Foto A. Petrusek a L. Juřičková
Středomořský plž Elysia timida s relativně uniformním nazelenalým zbarvením, lezoucí po „mořské trávě“, česky zvané vocha mořská (Zostera marina). Tento druh udrží kleptoplasty (tedy plastidy ukradené rostlinám) ve svém těle funkční i 35 dní. Foto A. Petrusek

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality

Vyšlo nové číslo Živy 4/2025 ve čtvrtek 7. srpna

Velká část obsahu čísla je věnována tématu fotosyntézy v rámci rubriky K výuce. Je pojata v široké časové i prostorové škále: od miliard let její evoluce po děje rychlejší než miliontiny sekundy při přenosu energie ve světlosběrných anténách, od procesů a subbuněčné úrovni přes ekosystémy až po globální rozměry. V závěru je analyzováno, jaké šance přináší její poznání pro zvyšování výnosu plodin.

Dále se dočtete například kolik padlého dřeva potřebují plži v hospodářských smrčinách, nebo si můžete přečíst první díl seriálu o opylovačích a další zajímavá témata.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2025 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.