Ztráta diverzity a měkkýši II. Změny diverzity v čase a jejich dopad na malakofaunu
- Autor: Vojen Ložek, Lucie Juřičková
- Vyšlo v časopise Živa 5/2015 na straně 249
Působení člověka a jeho zemědělské činnosti ovlivnilo přirozený vývoj měkkýších společenstev v průběhu holocénu. Nicméně, prehistorické a historické vlivy na přírodu vedly k vytvoření mozaiky rozmanitých stanovišť s vysokou druhovou diverzitou. Ve smutném kontrastu k tomu stojí moderní snahy o vylepšení přírody, jakými jsou různé rekultivace krajiny.
Obrazové přílohy
-
Skalnice lepá (Faustina faustina) při páření v přirozeně chladné lokalitě Silické ladnice ve Slovenském krasu. Tento lesní druh přežil v lesních refugiích, jakými byl i Slovenský kras, v Karpatech poslední glaciál. Foto L. Juřičková
-
Keřovka plavá (Fruticicola fruticum) – jedna z prvních obyvatelek pozvolně zarůstající krajiny starého holocénu. Dnes ji často najdeme na příbřežní vegetaci nebo v lužních lesích. Rezervace Nebočadský luh v Českém středohoří. Foto L. Juřičková
-
Suchorypka rýhovaná (Helicopsis striata) byla jedním z typických druhů glaciální sprašové stepi. Její šíření v krajině později umožnila zemědělská kolonizace. Zánik drobného hospodaření včetně pastvy tomuto druhu ale nesvědčí a dnes má v Čechách poslední lokalitu na Hemrových skalách v Prokopském údolí. Foto L. Juřičková
-
Proporce lesních a nelesních druhů ve společenstvech měkkýšů (jednotlivé body) během různých období holocénu. Z grafu je vidět, že k překřížení proporce lesních a nelesních druhů došlo přibližně na začátku holocénu a maximum lesních druhů bylo ve společenstvech okolo r. 3 000 př. Kr. Orig. L. Juřičková
-
Těleso tmavých buližníků naproti Řeži u Prahy leží na světlejších proterozoických drobách a břidlicích. Jaká měkkýší fauna žila v tomto přirozeně chudém prostředí, je těžké odhadnout vzhledem k nevhodnému osazení trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), který zastírá i pozoruhodnou geologickou stavbu. Foto L. Juřičková
-
Porosty akátů dnes devastují řadu cenných lokalit, zde na patě Barrandovských skal v Praze. Často prorůstají dalšími nepůvodními rostlinami, jako je v tomto případě plamének plotní (Clematis vitalba). Takové prostředí snese jen minimum druhů plžů. Foto L. Juřičková
-
Nevhodná rekultivace velkolomu Čertovy schody v Českém krasu ostře kontrastuje s přirozeným zarůstáním lokality, na které se uchycují velmi rychle i původní druhy plžů. Opravdu potřebujeme na takových místech rekultivace? Foto L. Juřičková
-
Slovenský kras s mozaikou teplých hájků, křovišť a stepních stanovišť dnes připomíná balkánské scenérie. Období středoevropských zapojených lesů kryjících celé jeho území má už dávno za sebou. Jižní úpatí Kresadla u Hrhova. Foto L. Juřičková
-
Území České republiky – zeleně jsou vyznačeny starosídelní oblasti, kde se v holocénu plně nerozvinula lesní malakofauna; červeně oblasti, kde lesní malakofauna vyhynula pod smrkovými monokulturami, a modře pískovcové krajiny, kde vyhynula na konci doby bronzové. Orig. V. Ložek
-
Ústí rokle Třeblová do kaňonu Svatojánských proudů – příklad říčního fenoménu středního Povltaví. Vpravo v inverzi suťový les (javory, lípy, habr) s vtroušenou jedlí i tisem; vlevo na slunných srázech ostrůvky skalních stepí v rozvolněných zakrslých doubravách a křovištích. I zde však najdeme stopy akátové mánie! Foto V. Ložek
Archiv článků "Z archivu Živy"
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.