Proces od žijícího organismu po fosilii závisí na prostředí, do kterého se organismus dostal po odumření, a procesech, kterými hornina prošla v čase. Článek popisuje přínos moderních metod pro paleobiologii, jako identifikaci barviv u fosilních organismů nebo detailní 3D rekonstrukce fosilií. Uvádí zajímavosti o biomineralizaci prvoků a fosilizačních prostředí spojených s vulkanickou činností.
K dalšímu čtení v Živě
Dobrodružství mikroskopie – cesta ke třetí dimenzi (2017, 6)
Unikátní okna do prvohor I. Kambrická lagerstätten (2022, 2)
Unikátní okna do prvohor II. Ordovická lagerstätten (2022, 3)
Unikátní okna do prvohor III. Silurská, devonská a karbonská lagerstätten (2022, 4)
S Radkem Mikulášem na téma Ze života ichnologa (2024, 2)
Unikátní naleziště zkamenělin na jihu Francie odkrývá historii polárních ekosystémů (2025, 3)
Bioeroze kolem nás (2025, 5)
Použitá literatura
CADENA, Edwin-Alberto; GRACIA, Carlos De; COMBITA-ROMERO, Diego A. An Upper Miocene marine turtle from panama that preserves osteocytes with potential DNA. Journal of Vertebrate Paleontology, 2023, 43.1: e2254356. https://doi.org/10.1080/02724634.2023.2254356
HUANG, Zhiwei, et al. Raman spectroscopy of in vivo cutaneous melanin. Journal of biomedical optics, 2004, 9.6: 1198-1205.
KOŠŤÁK, Martin, et al. The unique preservation of Sepia soft tissues in the Miocene deposits (Serravalian, Vienna Basin): implications for the origin of microbodies in the fossil record. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 2018, 493: 111-118. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2018.01.005
MAPES, ROYAL H.; WELLER, ERIKA A.; DOGUZHAEVA, LARISA A. Early Carboniferous (Late Namurian) coleoid cephalopods showing a tentacle with arm hooks and an ink sac from Montana, USA. Cephalopods–Present and Past, 2010, 155-170.
VAŠKANINOVÁ, Valéria, et al. Marginal dentition and multiple dermal jawbones as the ancestral condition of jawed vertebrates. Science, 2020, 369.6500: 211-216. DOI: 10.1126/science.aaz9431
Fossil formation depends on the burial environment and the processes the rock underwent over time. This article highlights modern methods employed in paleobiology, such as fossil pigment detection and 3D reconstruction of fossils. It explores protozoan biomineralization and fossilization linked to volcanic activity.
-
Pyritizovaná schránka amonoidního hlavonožce rodu Agoniatites. Střední devon, Německo, stáří ca 390 milionů let. Měřítko odpovídá 1 cm. Foto M. Košťák
-
Karbonizované listy kapraďosemenných rostlin blízkých rodu Sphenopteris. Svrchní karbon (pennsylvan), Česká republika, stáří ca 310 milionů let. Foto M. Košťák
-
Otisk šišky borovice (Pinus). Miocén, ČR, stáří ca 20 milionů let. Foto M. Košťák
-
Koprolit. Zkamenělý (fosfatizovaný) exkrement křídového žraloka. ČR, stáří ca 90 milionů let. Foto M. Košťák
-
Chemofosilie a jejich zachování. Ramanovo spektrum melaninu (obr. a) fosilní (A, B) a recentní (C, D) sépie. Syntetický melanin (E) nevykazuje pík u hodnot okolo spektra 1 000 cm–1, na rozdíl od přírodního melaninu sépie. Částice melaninu (b) – nanočástice melaninu (A), velikostní frakce odpovídající melanosomu (B) a agregace částic melaninu (C, D). Skenovací elektronová mikroskopie. Schránka fosilní sépie (c), miocén, ca 15 milionů let, se zbytky inkoustového vaku (černě). Převzato z publikace M. Košťáka a kol. (2018)
-
Recentní sediment ze dna tropické části Atlantského oceánu s převahou schránek dírkovců – foraminifer. Foto K. Holcová
-
Detail složení psací křídy. Hornina je tvořena destičkami kokolitek nebo jejich úlomků. Uprostřed kompletně zachovaná celá schránka (kokosféra) složená z jednotlivých destiček. Foto K. Holcová
-
Výkop v uhelném lomu u města Wuda v pouštní krajině Vnitřního Mongolska. Výkopy o rozloze až přes 2 000 m2 (jako na snímku) umožňují odkrýt i velké rostliny stromovitého vzrůstu. Plocha je rozdělena na čtverce o rozloze 1 m2 a dá se tak zaznamenávat přesná pozice nalezených fosilií a postupně skládat věrný obraz vegetačního pokryvu, jeho hustoty a složení. Zadní část výkopu byla již zdokumentovaná. Černá plocha v popředí je uhelná sloj – původně subtropické rašeliniště, jehož vegetaci sopečný popel počátkem permu před 298 miliony let zasypal. Foto J. Pšenička
-
Kmeny stromovitých plavuní rodu Sigillaria nalezené v jednom z výkopů na lokalitě Wuda, Vnitřní Mongolsko. Kmen uprostřed představuje vrcholovou partii stromu s dlouhými úzkými listy. Životnost listů byla omezena a po čase opadávaly. Proto je větší část kmene zdánlivě „bezlistá“. Průměr kmenů 20–25 cm. Foto J. Pšenička
-
Rekonstrukce mokřadního lesa na lokalitě Ovčín u Rokycan. Dominantu tvoří nahosemenné stromy rodu Cordaites (A) a plavuně Paralycopodites (B), Lepidophloios (C) a Lepidodendron (D). Keřové patro tvořily kapradiny Psaronius (E), kapradinám podobné nahosemenné rostliny (pteridospermy) rodu Medullosa (F) a přesličky rodu Calamites (G). Vyznačen je obrys výkopu se čtvercovou metrovou sítí. Výška stromů dopočítána z průměru kmenů. Orig. J. Svoboda
-
Kamenný výlitek pařezu stromovité plavuně rodu Lepidodendron z období karbonu zachovaný v 314 milionů let staré vrstvě sopečného popela (rezavá hornina) v bývalém povrchovém lomu Ovčín u Radnic na Rokycansku. Foto S. Opluštil
-
Uhelná sloj odkrytá v opuštěném uhelném lomu na lokalitě Wuda. Světlá, přibližně 45 cm mocná vrstva sopečného popela uprostřed sloje uchovává pozůstatky raně permského mokřadního lesa. Foto S. Opluštil
-
Snímek fosilie trilobita Bohemolichas incola zachované v rokycanské kuličce (blíže v textu; obr. a). Měřítko 1 cm. Trojrozměrná vizualizace při pohledu shora (b, dorzální pohled), zespodu (c, ventrální pohled) a z levého boku (d, laterální pohled); krunýř je v béžové barvě, hypostom (tvrdý kryt ústního otvoru) žlutě, obsah trávicího traktu barevně rozlišený podle různých fosilních skupin. Foto a orig. P. Kraft (obr. a) a V. Vaškaninová (b–d)
-
Eocenní vápenec (stupeň ypres, přibližně 55 milionů let) se schránkami velkých foraminifer rodu Alveolina, podle kterých je možné určit věk horniny. Vápence vznikly ve fotické zóně tropického šelfu v Ománu a foraminifery byly součástí ekosystému podmořských luk. Období vzniku vápenců bylo jedním z nejteplejších klimatických optim fanerozoika. Lokalita Wadi Bani Khalid, Omán. Foto A. Mikešová