ŽIVA

Jak přenést příběh cévnatých rostlin do středoškolské biologie

Článek představuje klíčové okamžiky evoluce suchozemských rostlin. Chce ukázat výsledky, které přinesl systematický výzkum nedávných let a které změnily naši představu o příbuznosti jednotlivých skupin cévnatých rostlin. Snaží se také vysvětlit a obhájit změny v zažitých skupinách a jménech.

Citovaná literatura a jiné zdroje:

Angiosperm Phylogeny Group: www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/

Willis, K. and McElwain, J., 2014. The evolution of plants. Oxford University Press.

Materiály k výuce

• jak-prenest-pribeh-cevnatych-rostlin-do-stredoskol.pdf – Lycopodiophyta
• jak-prenest-pribeh-cevnatych-rostlin-do-stredoskol-1.pdf – Euphyllophyta-Monilophyta
• jak-prenest-pribeh-cevnatych-rostlin-do-stredoskol-2.pdf – Embryophyta

Obrazové přílohy

• Schematický strom evoluce rostlin. Čísla v závorkách u suchozemských rostlin představují odhadovaný počet druhů. Originál M. Štech
  
• Výtrusné cévnaté rostliny, kapraďorosty, můžeme chápat jako určitou organizační úroveň tvořenou nepříliš příbuznými liniemi. Na obrázku výtrusnicové klasy přesličky (Equisetum), skupina Monilophyta. Foto M. Štech
  
• Výtrusné cévnaté rostliny, kapraďorosty, můžeme chápat jako určitou organizační úroveň tvořenou nepříliš příbuznými liniemi. Na obrázku výtrusnicové klasy plavuníku (Diphasiastrum). Foto M. Štech
  
• Výtrusné cévnaté rostliny, kapraďorosty, můžeme chápat jako určitou organizační úroveň tvořenou nepříliš příbuznými liniemi. Na obrázku starobylá kapradina podezřeni (Osmunda) ze skupiny Monilophyta. Foto M. Štech
  
• Jedním z mála zastupců bazálních krytosemenných v naší přírodě je leknín (Nymphaea), jehož květ splňuje tradiční představu o primitivní stavbě květu. Příbuzný rod chebule (Cabomba) má však drobné a převážně trojčetné květy. Foto M. Štech
  
• Orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) dobře zastupuje jednu ze dvou hlavních skupin jednoděložných rostlin. Foto M. Štech
  
• Skřípinec (Schoenoplectus) dobře zastupuje jednu ze dvou hlavních skupin jednoděložných rostlin. Foto M. Štech
  
• Čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) překvapí diverzitou květů: pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Foto M. Štech
  
• U bazálních jednoděložných rostlin ze skupiny „Alismatidae“ často dochází k rozrůznění vnějšího a vnitřního okvětí, které pak vypadá jako kalich a koruna. Foto M. Štech
  
• Čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) překvapí diverzitou květů: sasanka rozkošná (Anemone blanda). Foto M. Štech
  
• Čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) překvapí diverzitou květů: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Foto M. Štech
  
• Příkladem různorodosti květů ve skupině Rosidae je dub (Quercus). Foto M. Štech
  
• Příkladem různorodosti květů ve skupině Rosidae je cist (Cistus). Foto M. Štech
  
• Schopnost vytvářet hustá květenství dosáhla dokonalosti u čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Hadí mord růžový (Scorzonera rosea). Foto M. Štech
  
• Kokrhel (Rhinanthus) je typickým zástupcem skupiny lamiids. Má nápadně srostlé korunní lístky. Foto M. Štech
  
• Vzájemné vztahy hlavních skupin současných krytosemenných rostlin. Originál M. Štech, upraveno podle: Angio­sperm Phylogeny Group
  
• Evoluce cévnatých rostlin na časové ose a schematické vyjádření zastoupení jednotlivých skupin. Orig. M. Štech, podle různých zdrojů
  
• Ani molekulární systematika zatím nevyřešila příbuzenské vztahy všech problematických skupin. Poměrně úspěšně odolávají některé zcela parazitické rostliny, které ztratily funkčnost určitých genů chloroplastu nebo byl u nich prokázán horizontální přenos genů z hostitelské rostliny. Cynomorium podivné (neboli pýjnatka rudá, Cynomorium coccineum), vyskytující se ve Středozemí a parazitující často na merlíkovitých (Chenopodiaceae), bylo řazeno do různých skupin. V současnosti patří do samostatné čeledi v řádu lomikamenokvětých (Saxifragales). Její postavení v rámci řádu zůstává dosud nejasné. Foto M. Štech
  
• Svlačec (Convolvulus) je typickým zástupcem skupiny lamiids. Má nápadně srostlé korunní lístky. Foto M. Štech
  
• Fascinující skupinou krytosemenných rostlin je bazální linie skupiny Asteridae, která má ještě značně rozkolísanou stavbu často velmi nápadných květů. Patří do ní i čeleď vřesovcovitých (Ericaceae) s pozoruhodnými vlastnostmi. Detailní pohled do květu vřesu (Calluna) si v ničem nezadá s atraktivními pěnišníky (Rhododendron). Jediný druh vřesu ostře kontrastuje s diverzitou vřesovců (Erica). Tento rod dokládá úžasnou schopnost speciace krytosemenných ve vhodných podmínkách. Ze zhruba 860 druhů je jich téměř 700 omezeno na malou oblast jižní Afriky. Foto M. Štech
  
• Jednou z nejstarších dosud žijících skupin kapradin jsou tropické maracie (Marattiopsida), jejichž předkové se vyskytovali už v permokarbonských močálech. Na rozdíl od většiny moderních kapradin mají tlustostěnné (eusporangiátní) výtrusnice, které jsou spojeny do tzv. synangií. U druhu Angiopteris evecta původem z jihovýchodní Asie připomínají housky. Foto M. Štech
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.