Ztráta diverzity a měkkýši I. Osud středoevropské lesní fauny
- Autor: Vojen Ložek, Lucie Juřičková
- Vyšlo v časopise Živa 3/2015 na straně 123
Středoevropská lesní měkkýší fauna je přirozeně velmi bohatá díky poloze na zoogeografické křižovatce Evropy. Dnes ale padá za oběť nevhodnému lesnímu hospodářství. První velkoplošná devastace přirozených lesních společenstev byla způsobena výsadou borových a především smrkových plantáží během konce 19. století. V takových plantážích dnes žije 3–5 druhů plžů. Tuto devastaci měkkýší i další bezobratlé fauny pak dovršily výsadby akátů na špatně dostupných místech zarostlých bohatou stepní vegetací, především v kaňonech velkých řek. Rekonstrukce složení původní lesní fauny na většině území České republiky je proto dnes velmi komplikovaná a jsme tak závislí na svědectví fosilních měkkýších sukcesí.
Obrazové přílohy
-
V jehličnatých, především smrkových monokulturách přežila obvykle jen trojice nahých plžů. Jedním z nich je plzák hnědý (Arion fuscus). Nejčastěji jej najdeme na plodnicích hub. Snímek L. Juřičkové
-
V jehličnatých, především smrkových monokulturách přežila obvykle jen trojice nahých plžů. Jedním z nich je slimák popelavý (Limax cinereoniger). Nejčastěji jej najdeme na plodnicích hub. Snímek L. Juřičkové
-
V jehličnatých, především smrkových monokulturách přežila obvykle jen trojice nahých plžů. Jedním z nich je plžík žlutý (Malacolimax tenellus). Nejčastěji jej najdeme na plodnicích hub. Snímek L. Juřičkové
-
Pustá smrková monokultura v blízkosti Říčan, téměř bez bylinného podrostu, poskytuje jen velmi omezené životní podmínky pro bylinné patro i drobnou faunu. Snímek L. Juřičkové
-
Pahorkatinu mezi střední Sázavou a Lužnicí dnes kryje mozaika menších lesních celků tvořených převážně smrkovými (světle zelená), méně borovými monokulturami (tmavě zelená), pod nimiž zanikla původní lesní malakofauna. Upraveno podle Lesnického a mysliveckého atlasu (Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1955)
-
V době před trvalým osídlením na ůzemí pahorkatiny mezi střední Sázavou a Lužnicí převládaly souvislé smíšené porosty dubobukového a bukového stupně (hnědé odstíny). Nepatrné zbytky původní lesní fauny se zachovaly jen v suťových porostech na hradu Choustníku a skalnatém výběžku Křemešníku u Pelhřimova. Upraveno podle Lesnického a mysliveckého atlasu (Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1955)
-
Rozšíření skelnatky stlačené (Oxychilus depressus) názorně dokládá těsný vztah České vysočiny k alpsko-karpatskému regionu. Obdobný obraz najdeme u řady dalších druhů. Orig. V. Ložek
-
Páskovka keřová (Cepaea hortensis), význačný hájový druh, úspěšně osídlila i dostatečně vlhká a stinná stanoviště v obývané krajině již od neolitických dob. Po změně lesních kultur je však v některých krajinách hojnější ve venkovských intravilánech než ve volné přírodě. Foto D. Říhová
Archiv článků "Z archivu Živy"
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.