ŽIVA

Jak (ne)snadné je mít rybník s čistou vodou – příběh Velkého Boleveckého rybníka v Plzni

Udržet v nestabilním a dynamickém rybničním ekosystému dlouhodobě průhlednou vodu bez sinic není jednoduchá záležitost. Je třeba zvládnout rybí obsádku, koloběh fosforu a ponořenou vegetaci. O výsledek je pak třeba pečovat, a to zejména průběžnou regulací vodních rostlin. Navíc nás rybník vždy dokáže něčím překvapit.

Maintaining transparent cyanobacteria-free water for a long time in an unstable and dy­namic pond ecosystem is not an easy task. It is necessary to manage the fish population, the phosphorus cycle and submerged vegetation. The result must then be taken care of, especially by the continuous regula­tion of aquatic plants. In addition, the pond can always surprise us with something.

Materiály k výuce

• jak-ne-snadne-je-mit-rybnik-s-cistou-vodou-pribeh.pdf – Pracovní list_praktický pokus_zadání
• jak-ne-snadne-je-mit-rybnik-s-cistou-vodou-pribeh.docx – Pracovní list_praktický pokus_zadání
• jak-ne-snadne-je-mit-rybnik-s-cistou-vodou-pribeh-1.pdf – Pracovní list_praktický pokus_postup a výsledky
• jak-ne-snadne-je-mit-rybnik-s-cistou-vodou-pribeh-1.docx – Pracovní list_praktický pokus_postup a výsledky

Obrazové přílohy

• Velký Bolevecký rybník – 25 % plochy povodí tvoří zástavba, odkud je všechna srážková voda svedena do kanalizace. V suchých letech pak v rybníce citelně voda chybí. Foto J. Duras
  
• Zelené vláknité řasy, zde šroubatka (Spirogyra), svou biomasou výrazně snižují atraktivitu rekreační lokality. Foto J. Duras
  
• Krajina na dně v hloubce 1,5–2,2 m. Koberce úporu (Elatine), uprostřed zevar (Sparganium) a dále stolístek (Myrio­phyllum) a rdest (Potamogeton). Foto J. Duras
  
• Rostlina stolístku s kulovitými koloniemi vířníků rodu lalokovka (Lacinularia) a plžem písečníkem novozélandským (Potamopyrgus antipodarum). Foto J. Duras
  
• Parožnatka (Nitella) s larvami chrostíků čeledi Limnephilidae. Parožnatky jsou pro průhlednost vody ideální pomocníci – drží se při dně, zajišťují čirou vodu a vyrobí hodně kyslíku. Foto J. Duras
  
• Mimo porost vodního moru (Elodea) by maskovací zbarvení štiky obecné (Esox lucius) vypadalo nápadně. Foto J. Duras
  
• Velký Bolevecký rybník a sinice rodu Microcystis v srpnu 2003. Foto J. Duras
  
• Bolevák s makrofyty a průzračnou vodou v r. 2016. Foto J. Duras
  
• Výsledek nočního odlovu planktono­žravých ryb zátahovou sítí v r. 2006. Foto J. Duras
  
• Úlovek po obdobném nočním zátahu v r. 2010 – rybí obsádka po zásadní redukci (okoun říční – Perca fluviatilis). Foto J. Duras
  
• Vyžínací loď (harvester) při vykládce biomasy ponořené vegetace. Foto J. Duras
  
• Velký Bolevecký rybník – trendy vývoje kvality vody (průměrné hodnoty za období duben–září). Ve třetím roce intenzivních zásahů se skokově zvýšila průhlednost vody, snížila se biomasa fytoplanktonu i koncentrace fosforu a nerozpuštěných látek. V posledních letech je vidět opačný vývoj, protože sklízení vodní vegetace bylo velmi intenzivní a rostliny už nedokázaly udržovat vysoce čirou vodu. Orig. J. Duras
  
• Kružník malý (Gyraulus parvus) na vodním moru – malý, úhledný, ale jako mezihostitel motolic rizikový. Foto J. Duras
  
• Cerkárie napadající plavce – dvě černá očka a vidlička tzv. ocellátní furkocerkárie (0,5–1,2 mm). Foto J. Duras
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.