ŽIVA

Suchozemské rostliny a voda

Před zhruba 500 miliony let vystoupily rostliny ze sladkovodního prostředí na pevninu. Během evoluce se přizpůsobily přímému kontaktu s atmosférou, která jim odnímá vodu. Naučily se jejím ztrátám bránit a také vodu efektivně získávat z různých zdrojů. Variabilita prostředí, v němž se rostliny zabydlely (od mokřadů po pouště), se odráží též v různorodosti anatomických adaptací, kterým je článek věnován.

K dalšímu čtení v Živě

Skrytý život rostlin – kořeny v interakci s rhizosférou (2020, 2)

Kořeny a příjem látek z půdy (2020, 2)

Mechorosty jsou sourozenci cévnatých rostlin – co to znamená pro porozumění evoluci rostlin? (2021, 2)

Jak se rozmnožují krytosemenné rostliny? (2021, 6)

Citovaná a použitá literatura:

BELLENOT, Caroline, et al. Hydathodes. Current Biology, 2022, 32.14: R763-R764.

BENZING, David H., et al. The absorptive capacities of bromeliad trichomes. American Journal of Botany, 1976, 63.7: 1009-1014.

CLARK, James W., et al. The origin and evolution of stomata. Current Biology, 2022, 32.11: R539-R553.

EVERT, Ray F. Esau's plant anatomy: meristems, cells, and tissues of the plant body: their structure, function, and development. John Wiley & Sons, 2006.

HABERLANDT, Gottlieb. Physiologische pflanzenanatomie. W. Engelmann, 1884.

KONG, Lingyao, et al. Origins and evolution of cuticle biosynthetic machinery in land plants. Plant Physiology, 2020, 184.4: 1998-2010.

About 500 million years ago, plants came out of freshwater onto land. During evolution, they adapted to direct contact with the atmosphere, which removes water. They have learned to prevent its loss and also to obtain it efficiently from various sources. The variability of the environments in which plants have established themselves (from wetlands to deserts) is also reflected in the variety of anatomical adaptations that are the focus of this article.

Materiály k výuce

• suchozemske-rostliny-a-voda.pdf – Pracovní list k tématu Pohyb vody v rostlině – zadání
• suchozemske-rostliny-a-voda.docx – Pracovní list k tématu Pohyb vody v rostlině – zadání
• suchozemske-rostliny-a-voda-1.pdf – Pracovní list k tématu Pohyb vody v rostlině – autorské řešení
• suchozemske-rostliny-a-voda-1.docx – Pracovní list k tématu Pohyb vody v rostlině – autorské řešení

Obrazové přílohy

• Detail pokožky na příčném řezu listem řemenatky (Clivia). Kutikula na povrchu pokožky je obarvena červeně lipidickým barvivem sudan red 7B. Příčný řez svěracími buňkami průduchu ukazuje vybíhající lišty buněčné stěny, tvořící jeho přední a zadní dvůrek. Tato struktura při zavření průduchu výrazně omezuje výdej vody průduchem – slouží jako „přídavné těsnění“. Další zajímavou modifikací je kutinizace buněčné stěny pod průduchem, která omezuje odpar vody z buněčné stěny listového mezofylu v těsné blízkosti průduchu a tím snižuje transpirační ztráty vody. Nemění ale transport oxidu uhličitého do asimilujících pletiv listu. Foto A. Soukup
  
• Vícevrstevná pokožka kořene řemenatky (Clivia) tvořící velamen. Tato struktura obsahuje buňky bez živého obsahu (protoplastu) s vyztuženými buněčnými stěnami a zachycuje srážkovou vodu. Vrstva exodermis tvoří díky suberinizaci buněčných stěn rozhraní mezi vnitřním a vnějším prostředím kořene. Je červeně obarvena lipidickým barvivem sudan red 7B. Foto A. Soukup
  
• Vícevrstevná pokožka kořene řemenatky tvořící velamen. Tato struktura obsahuje buňky bez živého obsahu (protoplastu) s vyztuženými buněčnými stěnami. Foto A. Soukup
  
• Schéma absorpčního trichomu tilandsie (Tillandsia). Na povrchu listů zachycuje a přijímá srážkovou vodu. Upraveno podle: D. H. Benzing a kol. (1976)
  
• Schéma uspořádání hydatody na hraně listu. Upraveno podle: R. Evert (2006). Orig. A. Soukup
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.