ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa

Autor: Tomáš Jor
Vyšlo v časopise Živa 3/2026 na straně 90

Článek v PDF ke stažení

Když se krajina ponoří do tmy a lidská aktivita utichá, příroda zdaleka neusíná. Naopak pro nespočet organismů právě začíná aktivní část jejich životního cyklu. Noční svět je plný pohybu, komunikace i dramatických interakcí, které zůstávají většině lidí skryté. Mezi jeho nejvýraznější, a přitom často přehlížené obyvatele patří hmyz. Noční hmyz představuje zásadní složku biodiverzity suchozemských ekosystémů. Zahrnuje tisíce druhů motýlů, brouků, dvou křídlých, blanokřídlých a dalších skupin, jejichž ekologická role je nezastupitelná. Mnohé druhy opylují rostliny, které jsou přes den nenápadné nebo kvetou právě v noci. Jiné se podílejí na rozkladu organické hmoty, čímž vracejí živiny zpět do oběhu. A v neposlední řadě tvoří základ potravních sítí. Jsou kořistí netopýrů, ptáků, obojživelníků i bezobratlých. Noční hmyz bývá často drobný, nenápadný a aktivní jen po omezenou část noci. Jak tento skrytý svět poznat? Jednou z nejúčinnějších a zároveň překvapivě jednoduchých metod je chytání hmyzu na světlo.

Navazující článek

Proč hmyz létá ke světlu: od instinktu k omylu (2026, 3)

K dalšímu čtení v Živě

Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1)

Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody (2023, 3)

Ultrafialový svět rostlin

I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2)

II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3)

III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4)

Obrazové přílohy

Schéma Heathovy světelné pasti používané k pasivnímu chytání nočního hmyzu. Tyto lapače odchytávají hmyz neselektivně ve velkých početnostech. Z tohoto důvodu by se měly používat výhradně pro výzkumné účely, kdy jsou využiti všichni chycení jedinci, nikoli pro amatérský zájmový sběr, jenž je ze své podstaty výběrový a velká část materiálu by tak přišla vniveč. Orig. T. Jor, vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI, 2026)
Část vzorku omámených motýlů z lapače. Jde o můrovité (Noctuidae) a další skupiny drobných motýlů. Foto T. Jor
Sestava na odchyt nočního hmyzu pomocí plátna. Tento přístup je naopak velmi vhodný pro amatérský a didaktický odchyt, protože umožňuje přímý kontakt s přilákanými jedinci. Pro výzkumné účely naopak není příliš vhodný, jelikož z něj získáme vzorky jen z jednoho místa a vyžaduje téměř neustálou přítomnost entomologa během celé noci. Foto A. Martinyová
Světlem přilákaný lišaj kyprejový (Deilephila porcellus). U nás je velmi hojný, a tedy i častým návštěvníkem při nočním svícení. Foto A. Martinyová
Ke světlu přilétnuvší chráněný přástevník mařinkový (Watsonarctia casta). Foto A. Martinyová
Chytání na světlo v subtropických a tropických oblastech rozšiřuje spektrum pozorovaných skupin hmyzu. Predace hmyzu u světel je velmi častým jevem – gekon konzumující termita v okolí světelného zdroje. Foto P. Šípek
Chytání na světlo v subtropických a tropických oblastech rozšiřuje spektrum pozorovaných skupin hmyzu. Termiti (Isoptera, nebo též Termitoidae) přilákaní na světlo. Foto P. Šípek

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality

Zajímá tě technologie, vesmír, příroda nebo třeba historie? Chceš zažít něco, co ti běžná výuka nenabídne? Přihlas se na stáž Otevřené vědy AV ČR a staň se na jeden rok součástí Akademie věd ČR. Čeká tě práce pod vedením vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, zkušenosti ze špičkových laboratoří i možnost prezentovat vlastní výsledky na závěrečné Studentské vědecké konferenci. Získáš nové dovednosti, kontakty, certifikát o absolvování stáže a hlavně představu o tom, jestli je věda cestou právě pro tebe.

Nabídka pro rok 2027 zahrnuje desítky témat napříč obory. Např. můžeš:

zkoumat, jak se za posledních 15 let změnily mikroorganismy v českých lesích, včetně práce v terénu i DNA analýz v laboratoři na stáži v Mikrobiologickém ústavu AV ČR,

podílet se na výzkumu meteorů a programovat v Pythonu při určování polohy bolidů na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR,

objevovat nové inteligentní materiály a kapalné krystaly ve Fyzikálním ústavu AV ČR,

poznat, jak pravěcí lidé získávali kámen, vyráběli z něj nástroje a předávali je na desítky kilometrů v Archeologickém ústavu AV ČR.

Proč neváhat?

Stáže probíhají od ledna do listopadu a většinou vyžadují pouze několik hodin měsíčně. Rozhodující nejsou mimořádné znalosti, ale chuť učit se, objevovat a zkoušet nové věci.

Přihlášky podávej do 30. listopadu 2026.

Vyber si téma, které tě baví, připrav životopis a motivační dopis a pošli přihlášku. Vědci a vědkyně si sami stážisty a stážistky vybírají, proto se vyplatí dát si na přihlášce záležet. Můžeš se přihlásit i na více stáží!

Nečekej na budoucnost. Začni ji tvořit už teď.

Prohlédni si aktuální nabídku stáží a přihlas se na www.otevrenaveda.cz/cs/staze-prostudenty/Prehled-stazi

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.