ŽIVA

Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa

Když se krajina ponoří do tmy a lidská aktivita utichá, příroda zdaleka neusíná. Naopak pro nespočet organismů právě začíná aktivní část jejich životního cyklu. Noční svět je plný pohybu, komunikace i dramatických interakcí, které zůstávají většině lidí skryté. Mezi jeho nejvýraznější, a přitom často přehlížené obyvatele patří hmyz. Noční hmyz představuje zásadní složku biodiverzity suchozemských ekosystémů. Zahrnuje tisíce druhů motýlů, brouků, dvou křídlých, blanokřídlých a dalších skupin, jejichž ekologická role je nezastupitelná. Mnohé druhy opylují rostliny, které jsou přes den nenápadné nebo kvetou právě v noci. Jiné se podílejí na rozkladu organické hmoty, čímž vracejí živiny zpět do oběhu. A v neposlední řadě tvoří základ potravních sítí. Jsou kořistí netopýrů, ptáků, obojživelníků i bezobratlých. Noční hmyz bývá často drobný, nenápadný a aktivní jen po omezenou část noci. Jak tento skrytý svět poznat? Jednou z nejúčinnějších a zároveň překvapivě jednoduchých metod je chytání hmyzu na světlo.

Navazující článek

Proč hmyz létá ke světlu: od instinktu k omylu (2026, 3)

K dalšímu čtení v Živě

Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1)

Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody (2023, 3)

Ultrafialový svět rostlin

I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2)

II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3)

III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4)

Obrazové přílohy

• Schéma Heathovy světelné pasti používané k pasivnímu chytání nočního hmyzu. Tyto lapače odchytávají hmyz neselektivně ve velkých početnostech. Z tohoto důvodu by se měly používat výhradně pro výzkumné účely, kdy jsou využiti všichni chycení jedinci, nikoli pro amatérský zájmový sběr, jenž je ze své podstaty výběrový a velká část materiálu by tak přišla vniveč. Orig. T. Jor, vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI, 2026)
  
• Část vzorku omámených motýlů z lapače. Jde o můrovité (Noctuidae) a další skupiny drobných motýlů. Foto T. Jor
  
• Sestava na odchyt nočního hmyzu pomocí plátna. Tento přístup je naopak velmi vhodný pro amatérský a didaktický odchyt, protože umožňuje přímý kontakt s přilákanými jedinci. Pro výzkumné účely naopak není příliš vhodný, jelikož z něj získáme vzorky jen z jednoho místa a vyžaduje téměř neustálou přítomnost entomologa během celé noci. Foto A. Martinyová
  
• Světlem přilákaný lišaj kyprejový (Deilephila porcellus). U nás je velmi hojný, a tedy i častým návštěvníkem při nočním svícení. Foto A. Martinyová
  
• Ke světlu přilétnuvší chráněný přástevník mařinkový (Watsonarctia casta). Foto A. Martinyová
  
• Chytání na světlo v subtropických a tropických oblastech rozšiřuje spektrum pozorovaných skupin hmyzu. Predace hmyzu u světel je velmi častým jevem – gekon konzumující termita v okolí světelného zdroje. Foto P. Šípek
  
• Chytání na světlo v subtropických a tropických oblastech rozšiřuje spektrum pozorovaných skupin hmyzu. Termiti (Isoptera, nebo též Termitoidae) přilákaní na světlo. Foto P. Šípek
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.