Proč hmyz létá ke světlu: od instinktu k omylu

Proč hmyz tak vytrvale krouží kolem lamp, i když ho to často stojí život? Tradiční představa o přitažlivosti ke světlu se dnes ukazuje jako zjednodušující. Moderní výzkumy naznačují, že hmyz světlo aktivně nevyhledává, ale využívá ho jako orientační signál – a právě v prostředí zaplaveném umělým osvětlením se tento mechanismus mění v nebezpečný omyl. Článek přibližuje nové poznatky o navigaci hmyzu, vysvětluje roli hřbetní světelné reakce i polarizovaného světla a ukazuje, jak světelné znečištění ovlivňuje chování jednotlivých druhů i fungování celých ekosystémů.

Navazující článek

Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa (2026, 3)

K dalšímu čtení v Živě

Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1)

Žluťásek řešetlákový a plasticita ultrafialových kreseb motýlů v závislosti na prostředí (2013, 2)

Světlušky hmyzem roku 2025 (2025, 3)

Ultrafialový svět rostlin

I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2)

II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3)

III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4)

Why do insects persistently circle around artificial lights, even at the cost of their lives? The traditional idea of a simple “attraction to light” is now considered an oversimplification. Recent research suggests that insects do not actively seek light but use it as a crucial orientation cue—one that becomes misleading in environments flooded with artificial illumination. This article explores current insights into insect navigation, explains the role of the dorsal light response and polarized light, and highlights how light pollution affects both individual behaviour and entire ecosystems.

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Zajímá tě technologie, vesmír, příroda nebo třeba historie? Chceš zažít něco, co ti běžná výuka nenabídne? Přihlas se na stáž Otevřené vědy AV ČR a staň se na jeden rok součástí Akademie věd ČR. Čeká tě práce pod vedením vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, zkušenosti ze špičkových laboratoří i možnost prezentovat vlastní výsledky na závěrečné Studentské vědecké konferenci. Získáš nové dovednosti, kontakty, certifikát o absolvování stáže a hlavně představu o tom, jestli je věda cestou právě pro tebe.

Nabídka pro rok 2027 zahrnuje desítky témat napříč obory. Např. můžeš:

  • zkoumat, jak se za posledních 15 let změnily mikroorganismy v českých lesích, včetně práce v terénu i DNA analýz v laboratoři na stáži v Mikrobiologickém ústavu AV ČR,
  • podílet se na výzkumu meteorů a programovat v Pythonu při určování polohy bolidů na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR,
  • objevovat nové inteligentní materiály a kapalné krystaly ve Fyzikálním ústavu AV ČR,
  • poznat, jak pravěcí lidé získávali kámen, vyráběli z něj nástroje a předávali je na desítky kilometrů v Archeologickém ústavu AV ČR.

Proč neváhat?

Stáže probíhají od ledna do listopadu a většinou vyžadují pouze několik hodin měsíčně. Rozhodující nejsou mimořádné znalosti, ale chuť učit se, objevovat a zkoušet nové věci.

Přihlášky podávej do 30. listopadu 2026.

Vyber si téma, které tě baví, připrav životopis a motivační dopis a pošli přihlášku. Vědci a vědkyně si sami stážisty a stážistky vybírají, proto se vyplatí dát si na přihlášce záležet. Můžeš se přihlásit i na více stáží!

Nečekej na budoucnost. Začni ji tvořit už teď.

Prohlédni si aktuální nabídku stáží a přihlas se na www.otevrenaveda.cz/cs/staze-prostudenty/Prehled-stazi

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.