V pondělí 23. května 2022 byly vyhlášeny Ceny Živy za roky 2020 a 2021, udílené v pěti kategoriích. Autoři vybraných článků si ocenění převzali v pražské vile Lanna za účasti čelních představitelů Akademie věd ČR, děkanů přírodovědeckých fakult Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity, redakční rady Živy a dalších významných hostů.
Za popularizaci biologických věd autorovi nejlepšího článku ročníku ve věkové kategorii od 30 let. Kritérii jsou originalita, tematický přínos a sdělnost příspěvku. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 cenu získal RNDr. Marcel Rejmánek, CSc., za článek Globální oteplování, změny krajin a ztráty biodiverzity (Živa 2020, 5)
Za rok 2021 cenu získal Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., za článek Prvotní hřích lidstva: extinkce megafauny (Živa 2021, 5)
O oceněných
RNDr. Marcel Rejmánek, CSc.
Marcel Rejmánek vystudoval v 60. letech minulého století biofyziku a později geobotaniku na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia v roce 1969 zůstal v oddělení geobotaniky (katedra botaniky) jako vědecký aspirant a později asistent. Byl vedoucím studentských expedic mj. do pohoří Fagaraš a Kavkaz. V roce 1977 pracoval v Ústavu radioekológie a využití jaderné techniky v Košicích a v letech 1978–83 vedl Biomatematické středisko Biologických ústavů ČSAV v Českých Budějovicích. Zde se zabýval zejména teoretickou ekologií. Působil krátce ve Vietnamu. V srpnu 1983 přešel se svou rodinou přes hory Karavanky ilegálně z Jugoslávie do Rakouska. V roce 1984 přednášel jako Visiting Assistant Professor na Louisianské státní univerzitě v Baton Rouge. V roce 1985 byl zaměstnán jako Research Associate Professor v Ústavu pobřežní ekologie při této univerzitě. V témže roce přijal místo na katedře botaniky Kalifornské univerzity v Davisu.
Na univerzitní půdě v Davisu působí Marcel Rejmánek dodnes, pracuje zde na katedře evoluce a ekologie. Přednáší rostlinnou ekologii a zabývá se sukcesí, biologickými invazemi a regenerací tropických lesů, zejména ve Střední Americe. Byl členem vědeckych výborů mezinárodních programů „Biologické invaze“. Pracuje v redakčních radách časopisů Ecology Letters a NeoBiota. V problematice biologických invazí publikoval desítky článků ve významných vědeckých časopisech a spolu s Danielem Simberloffem editoval „Encyclopedia of Biological Invasions”. V roce 2005 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. V témže roce obdržel při příležitosti 85. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze od své alma mater medaili Za zásluhy. V roce 2019 převzal čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela. Neprofesionální zájmy: horolezectví, astronomie, poezie a filozofie.
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.
Miloslav Jirků pracuje na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, v. v. i., v oddělení evoluční parazitologie. Zaměřuje se především na studium diverzity a evoluce cizopasníků nižších obratlovců. Je autorem a spoluautorem více než 50 vědeckých publikací v recenzovaných časopisech. V posledních letech je aktivní také v praktické ochraně přírody, kde se snaží prosazovat koncept péče o krajinu založený striktně na biologických principech, jde o takzvanou přirozenou pastvou velkých kopytníků. Kombinuje při tom nejen primární výzkum s praktickou aplikací, ale také s rozsáhlými osvětově-vzdělávacími aktivitami.
Ceny předala dřívější předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.
Cena Vojena Ložka (autorům do 25 let)
Náleží autorovi nejlepšího článku ročníku v této kategorii (v případě spoluautorství rozhoduje věk prvního autora). Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 ji získali:
Mgr. Daria Jirků společně s RNDr. Martinem Haisem, Ph.D., a Mgr. Miloslavem Jirků, Ph.D., za příspěvek Osud vojenských prostorů: krajiny protékající mezi prsty (Živa 2020, 5: 265–267).
Bc. Adam Vaškovský za článek Krajinné linie a jejich funkce aneb Je volný pohyb organismů v krajině stále tak volný? (Živa 2020, 5: 232–234)
Za rok 2021 nebyla udělena
O oceněných
Mgr. Daria Jirků
Je doktorandskou studentkou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V rámci svého výzkumu se zabývá analýzami vývoje krajinného krytu a vegetace pomocí metod dálkového průzkumu Země. Hlavní oblastí jejího zájmu je historický vývoj krajin aktivních i opuštěných vojenských újezdů, a analýzy dopadů různých typů managmentu na průběh sukcesních procesů, biotopovou heterogenitu a biodiverzitu v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá.
Bc. Adam Vaškovský
V současnosti dokončuje magisterské studium oboru Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tvoří diplomovou práci, v rámci níž zkoumá dopady klimatické změny na biotopy v soustavě Natura 2000 v jižních Čechách. Zároveň už také pracuje na poloviční úvazek na oddělení udržitelnosti ve firmě Kofola.
Ceny předala členka Akademické rady AV ČR PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA.
Cena Jana Sudy (autorům 26 až 30 let)
Autorovi nejlepšího článku ročníku ve věkové kategorii 26 až 30 let (určující je věk prvního autora článku). Cena je podporována finančně Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i., darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 cenu získal RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (spoluautorka Mgr. Irena Parohová), za článek Paraziti a roztroušená skleróza: spouštěči onemocnění, nebo nástroj terapie? (Živa 2020, 3)
Za rok 2021 ji získal Mgr. Tomáš Vlasta za článek Jak může současná věda přispět k praktické druhové ochraně rostlin? Příběh kohátky kalíškaté (Živa 2021, 4)
O oceněných
RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D.
Tomáš Macháček pracuje na katedře parazitologie PřF UK. Zabývá se imunologií parazitárních infekcí se zaměřením na imunitní interakce mezi helminty a obratlovci. Je také autorem webu Biomach.cz, který poskytuje přehled středoškolské biologie.
Mgr. Tomáš Vlasta
Studuje doktorské studium oboru botanika na PřF UK. Jeho práce je zaměřena na populační biologii a genetiku vzácných druhů mokřadních biotopů. Zabývá se zejména ochranářskou biologií, monitoringem vzácných druhů rostlin, inventarizačními průzkumy chráněných území a vegetačním mapováním.
Ceny předal místopředseda Akademické rady AV ČR RNDr. Martin Bilej, DrSc.
Zvláštní ocenění časopisu Živa
Za popularizaci biologických věd získává autor příspěvku, který obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků. Hodnotí se jako význačný z hlediska např. významu pro výuku. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 cenu získal prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., za třídílný seriál Vrabec kosmopolita (Živa 2020, 1–3)
Cena za rok 2021 byla udělena autorům dvou seriálů:
prof. Ing. Miloslavu Šimkovi, CSc., a kolektivu autorů za desetidílný seriál Živá půda (Živa 2020, 1–4 a 6 a Živa 2021, 1–4 a 6)
Ing. Janu Andreskovi, Ph.D. (spoluautoři Mgr. Dominik Andreska, LL.M., Mgr. Kateřina Krupková), za pětidílný seriál Výr velký a jeho nelehký osud I.–V. (Živa 4 a 6/2020 a 1–3/2021)
O oceněných
prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.
Vystudoval Masarykovu a Palackého univerzitu, v oboru zoologie. V roce 2015 získal titul profesor. Od roku 2018 „freebird“ – ptáčkař a popularizátor (ptactva, vědy a ochrany přírody) na volné noze. Během své předešlé univerzitní kariéry se podílel na výzkumu různých témat (hnízdní parazitismus, ptačí urbanizace, ptačí invaze atd.) na řadě ptačích druhů na všech kontinentech. Jako jediný český badatel je uveden na stanfordském seznamu nejcitovanějších vědců světa v celoživotních kategoriích „behaviorální vědy“ a „ornitologie“. Jeho práce má ohlas v našich i zahraničních médiích; je např. autorem známého „pivního výzkumu“, který získal nominaci na Ig Nobelovu cenu. Od roku 1989 má za sebou stovky článků, mediálních vystoupení a veřejných promítání pro veřejnost všech věkových kategorií a zájmů. Za „propagaci a popularizaci české ornitologie u nás i ve světě“ získal Cenu ČSO. Je spoluautorem knihy o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala prestižní britskou cenu „Nejlepší ptačí kniha roku 2017“. Nerad píše a mluví o věcech, které nezná „z první ruky“; své texty a promítání ilustruje jen vlastními fotografiemi, např. právě v seriálu Vrabec kosmopolita. Pozoroval přes 4 000 ptačích druhů, což je český národní rekord.
prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc.
Miloslav Šimek, rodák z Dačic, pracoval po absolvování Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně dva roky jako agronom na Znojemsku. V roce 1984 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde byl jedním z prvních vědců v nové Laboratoři půdní biologie a poté v Ústavu půdní biologie Akademie věd. Působí v Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR, v. v. i., a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se studiem mikrobiálních procesů v půdách, zejména procesy přeměn dusíku, a ekofyziologií půdních mikroorganismů. Dlouhodobě se věnuje problematice tvorby a stanovení plynných metabolitů (methan, oxid dusný, oxid uhličitý) v půdách a jejich emisí z půd do atmosféry.
Ing. Jan Andreska, Ph.D.
Vystudoval Lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde absolvoval roku 1985 s diplomovou prací Myslivecké muzejnictví. V letech 1985–86 své znalosti prohluboval na studijním pobytu v Ústavu experimentální fytotechniky ČSAV Brno, kde byl kromě studia toho času zaměstnán. Své postgraduální studium v Ústavu ekologie lesa VŠZ Praha uzavřel závěrečnou prací Škody bleskem na dubu letním a olši lepkavé v parcích v Hluboké nad Vltavou. Pedagogické vzdělání dokončil při postgraduálním studiu na Pedagogické fakultě UK v Praze disertační prací: Některé aspekty výuky zoologie obratlovců na základních a středních školách. V letech 1986–97 pracoval jako ochránce přírody v Pražském ústavu státní památkové péče a ochrany přírody. Od roku 1997 dosud je zaměstnán jako vyučující na katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty UK v Praze. Kromě své pedagogické profese píše články pro přírodovědná vědecká i populárně-naučná periodika, další tvorbu zaměřuje na témata biologie propojená s historií. Je spoluautorem deseti knih, ve kterých zpracoval kapitoly věnované regionální historii myslivosti, lesnictví a rybářství, takzvaných problémových druhů. Napsal několik desítek populárně-naučných článků, vypracoval řadu vědeckých studií.
Ceny předala dřívější předsedkyně Učené společnosti ČR a místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
Ocenění osobnosti, která významným způsobem přispěla k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním nebo popularizačním. Může být rovněž udělena kolektivu autorů za mimořádný počin z hlediska obsahu Živy. Cenu uděluje redakční rada Živy příležitostně. Čestná cena, darem je originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia.
Za rok 2020 byla cena udělena prof. RNDr. Karlu Šťastnému, CSc.
Za rok 2021 byla cena udělena dvěma osobnostem:
prof. RNDr. Martinu Košťákovi, Ph.D., za významnou a dlouhodobou podporu Živy, a zvláště pak za přípravu koncepce a obsahu monotematického čísla 5/2021 na téma extinkce
a doc. RNDr. Lucii Juřičkové, Ph.D., za významnou a dlouhodobou podporu Živy, včetně přípravy koncepce monotematického čísla 5/2015 na téma bezobratlých, a péči a rozvíjení odkazu Vojena Ložka v Živě.
O oceněných
prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Zoolog, ekolog, popularizátor vědy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu v Praze. V roce 1963 nastoupil na umístěnku do muzea v Šumperku, odkud odešel v roce 1967 do Ústavu krmivářského průmyslu a služeb v Praze. V letech 1969–85 byl vědeckým pracovníkem Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Od roku 1985 do současnosti pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze, nejprve na Ústavu aplikované ekologie tehdejší VŠZ v Kostelci n. Č. lesy, později v Praze. V roce 1990 se stal jedním ze zakládajících členů nové Lesnické fakulty ČZU v Praze. Řadu let vedl katedru ekologie, dvě funkční období (1990–96) byl proděkanem pro vědu a výzkum a zahraniční styky. Habilitoval se v oboru ekologie, v tomto oboru byl také jmenován profesorem. V roce 2007 přešel na nově vytvořenou Fakultu životního prostředí. Přednáší či přednášel Obecnou ekologii, Metody studia ekosystémů, Ekologii stanovišť, Zoologii obratlovců i bezobratlých a Ornitologii. Jeho hlavním vědeckým zájmem je zoologie obratlovců, především ornitologie. Univerzitu reprezentoval na několika Světových ornitologických kongresech a zastával funkce ve významných evropských ornitologických výborech. V ČR položil základy kvantitativních výzkumů ptáků, založil kvadrátové mapování avifauny (běží nepřetržitě od roku 1973) a monitoring ptačích populací (Jednotný program sčítání ptáků – běží od roku 1981). V ČR se tak stal kvadrátovým mapováním ptáků vlastně iniciátorem mapování všech druhů organismů, která probíhají v jednotné mapovací síti. Zabývá se i využitím obratlovců z hlediska bioindikace a biomonitoringu. Za soubory těchto prací obdržel cenu ČSAV, další cenu ČSAV i za soubor prací o společenstvech živočichů na výsypkách po těžbě uhlí a jejich využití z hlediska krajinné ekologie. Několik desetiletí působil ve výboru České společnosti ornitologické, zprvu jako jednatel, 10 let jako její předseda. Je či byl členem vědeckých a oborových rad několika fakult, redakčních rad časopisů Živa, Sylvia a Folia Zoologica. Je autorem či spoluautorem více než 500 vědeckých a odborných článků a více než 50 knih a monografií. Nejvýznamnějšími z nich jsou pětidílná Fauna ČR – Ptáci 1, 2/I, 2/II a 3/I, 3/II a čtyři Atlasy hnízdního rozšíření ptáků v ČR z let 1973–77, 1985–89, 2001–03 a 2014–17, z nichž předposlední obdržel ocenění Kartografické společnosti ČR jako nejlepší soubor map k roku 2006, cenu Ministerstva životního prostředí ČR a cenu Hlávkovy nadace. Kromě toho je držitelem další ceny Hlávkovy nadace za práce v ornitologických výzkumech v roce 2013. Jeho odborné a populární knihy o přírodě zejména z nakladatelství Artia a Aventinum vyšly v opakovaných vydáních v mnoha jazykových mutacích.
prof. RNDr. Martin Košťák, Ph.D.
Vystudoval paleontologii na Ústavu geologie a paleontologie PřF UK (ÚGP) v Praze. Po ukončení studia pracoval jako kurátor Chlupáčova muzea historie Země, později jako ředitel ÚGP. V rámci ústavu se věnuje výukové činnosti, přednáší zejména v paleontologických, paleoekologických a historicko-geologických předmětech. Vede domácí i zahraniční exkurze pro studenty. Věnuje se výzkumu mezo- a kenozoických mořských ekosystémů. Jeho oblíbenou skupinou jsou zejména hlavonožci, které ve výzkumech využívá jako významné indikátory biotických, klimatických a oceánických změn v čase. Podílel se na zpracování a popisu nových taxonů, zejména coleoidních hlavonožců (belemnitů a jejich příbuzných, teuthidů a vampýrovek), dále se zabývá amonity a jejich biostratigrafií, částečně se věnuje studiu dalších skupin mezozoických bezobratlých a jejich interakcí s obratlovci. Je členem mezinárodního týmu, který studuje hraniční interval jury a křídy, tedy poslední hranici mezi útvary, která dosud nebyla stanovena. Společně se studenty a kolegy se snaží propojovat klasické makropaleontologické a biostratigrafické metody s geochemickými analýzami (zejména stabilní izotopy), magnetostratigrafií a mikropaleontologií. Díky tomuto integrovanému výzkumu se daří globálně korelovat sedimentární záznam a pochopit významné biotické události v dávné geologické minulosti. Účastnil se řady zahraničních expedic v často exotických místech, např. v Arktidě, Gobi, Sahaře, Sibiři, ad. Je autorem nebo spoluautorem více než 50 odborných článků, několika knih a monografií. V minulosti získal cenu děkana PřF UK pro mladého pracovníka za vynikající výkony, Purkyňovu cenu časopisu Živa za popularizaci biologických věd a cenu Zlatka Kvačka za nejlepší publikaci (ÚGP). Je členem a předsedou zkušebních komisí bakalářského, magisterského a doktorského studia, a také oborové rady – oboru Geologie.
doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D.
Získala doktorát na katedře zoologie přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se v roce 2014 habilitovala. Na stejném pracovišti přednáší několik kurzů zaměřených na malakozoologii, zoologii bezobratlých a paleoekologii a vede několik terénních cvičení. Pod jejím vedením ukončilo zatím studia 23 magisterských a čtyři postgraduální studenti. Je šéfredaktorkou online časopisu Malacologica Bohemoslovaca. Ve své vědecké činnosti se v současnosti zabývá hlavně rekonstrukcí přírodního prostředí střední Evropy během kvartéru na základě studie fosilních společenstev měkkýšů. Zajímají ji také způsoby šíření měkkýšů v krajině a jejich přizpůsobení k životu v člověkem pozměněném prostředí. Publikovala několik knih a kapitol v odborných knihách, více než 200 odborných článků, z toho 45 citovaných v databázi Web of Science.
Ceny předali místopředseda AV ČR pro II. vědní oblast RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., a dřívější děkan Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
Materiály k jednotlivým cenám a oceněným jsou také v pdf formátu ke stažení níže.
